29.1.2010

Braňte svůj život přiměřeně

Společnost absurdní, demence, nebezpečí, soudy

Abych se přiznal, nemám moc rád Spojené státy. Nepatřím k ortodoxním odpůrcům západu, to ne, chápu že je západní kultura jednou z nejrozvinutějších (prakticky po všech stránkách) a nejsvobodnějších, ale to lidské chování, ten způsob uvažování, ty hodnoty…

Češi a Moravané většinu západních trendů, výstřelků a novot zachytí (a patřičně se pro ně nadchnou), ano, děje se tak ale se značným zpožděním. „Amerikanizace“ tedy probíhá značně pomaleji, než by si někdo mohl přát. To má svoje kladné stránky (služby a výrobky jakžtakž na úrovni) i špatné (patnáctiletí „gangstaz“ z paneláků s kšiltovkou nakřivo a kalhotama proklatě nízko). Většinou mi ale připadá, že o to nejlepší, co bychom mohli ze západu převzít, nemá nikdo žádný zájem.

Nikde není více jasné, že stále žijeme ve stařičké Evropě, než v našich soudních síních. Některé tresty a rozsudky bývají opravdu k smíchu, ale jen do té doby než zjistíme, že to soudce myslí vážně.

Nejlepším příkladem je takzvaná „nepřiměřená obrana“. Nemohu si pomoct, nezdá se mi už to samotné slovní spojení. Nepřiměřený útok, budiž, útočím-li silou větší než je nezbytně nutné, tedy za účelem způsobit co největší škody, pak nejspíš něco v pořádku není (těžko zaútočím na splašené zvíře v zoo dělostřelectvem, že ano), ale nepřiměřená obrana?

České zákony dnes stojí spíš na straně násilníků, zločinců a vrahů. Jak určitě víte, každý člověk starší 21 let má dnes možnost vyřídit si (po splnění zkoušek) zbrojní průkaz skupiny E, pro ochranu života, zdraví nebo majetku. Jenže jakmile si pořídíte zbraň a budete nuceni ji použít, je s vámi konec. Soudní tahanice neberou konce, výdaje na právníky taky ne a grázl, který vám chtěl znásilnit přítelkyni/sestru, se směje.

Situace v USA je jiná. Tamní zákony jsou postaveny tak, že člověk páchající trestný čin musí počítat s případnými následky. Zloději a násilníci ve Státech dobře ví, že se taky jednoho krásného dne nemusí vrátit domů. Samozřejmě, je otázkou, nakolik je to takhle lepší, podobné předpoklady mohou vést k ještě větší bestialitě, ale jde o princip. O právo bránit se.

Když na mě někdo vytáhne nůž, měl bych mít právo zastavit ho dostupnými prostředky a to bez dalšího šetření, byla-li zbraň použita oprávněně nebo ne.

Co by dělal pan soudce, kdyby čelil útoku nožem a měl po ruce legálně drženou pistoli? Domluvil by útočníkovi “moment, prosím, zahodím glock, vytáhnu nůž a jdeme na to”? O tom pochybuju. Po bitvě je každý generálem, že?