6.4.2025

Brusel financoval cílené kampaně proti politickým oponentům a nepohodlným hlasům.

Politika, Společnost dotace, EU, Frans Timmermans, green deal, neziskovky, propaganda, Ursula von der Leyen

Když v lednu vyplulo na povrch financování ekologických neziskovek unijními penězi, aby tyto organizace léta lobbovaly za „zelené“ zájmy v unijních institucích, vypadalo to na obří skandál, který už si snad musí někdo odskákat. Omyl. Jak už jsme měli možnost zjistit, protektorka Ursula se takovými maličkostmi nezatěžuje. Sama má máslo na hlavě, takže bývalého parťáka a architekta green dealu Franse Timmermanse samozřejmě podrží.

Evropská komise si pod vedením Franse Timmermanse platila environmentální nevládní organizace s cílem podpořit v Evropském parlamentu i v jednotlivých státech zelenou agendu. Organizace uzavřely tajné smlouvy a dostaly cíle pro konkrétní výsledky lobbingu u europoslanců a členských států, kde měly zajistit ještě ambicióznější zelenou politiku v souladu s agendou green dealu. Rozsah aféry, největší za dekády, nikdo nezpochybnil. Ale jede se dál. Frans Timmermans bohužel ještě není zavřený, a dává na všechny strany rozhovory, ve kterých například potvrzuje, že zelený komunismus podepsal Babiš a Fiala ho uvedl do praxe.

Skandál EU je nyní oficiální.

Von der Leyenová platila nejen za klimatickou agitaci proti kritikům. Podezření se táhne léta, nyní je oficiální. Skandál EU odhaluje cílenou propagandu proti opozici.

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen podpořila ekologické organizace penězi z daní – nejen na ochranu klimatu a životního prostředí, ale také na politické pomlouvačné kampaně. Cílem financovaných nevládních organizací bylo konkrétně zaútočit na kritiky bruselské klimatické politiky.

V oficiálním prohlášení Komise připouští, že ve financovaných programech nevládních organizací docházelo k „nevhodné lobbistické činnosti“. Jde zřejmě o cílené útoky na politické oponenty, kteří se stavěli proti jednotlivým plánům EU.

Dotace na propagandu.

Konkrétně jde o miliardový program financování „LIFE“, který je určen na podporu ekologických projektů a klimatických opatření. Jak se ale ukázalo, byly zaplaceny i organizace, které tyto prostředky použily k mobilizaci proti konzervativním politikům a kritickým hlasům.

Interní dokumenty již dříve zmiňovaly „spolupráci“ s nevládními organizacemi, v nichž bylo dohodnuto, proti komu by se mělo lobbovat. Nyní Brusel poprvé přiznává: Ano, takové případy existovaly – a ano, byly problematické.

Klíčové zjištění spočívá v tom, že nevládní organizace dostávaly finanční prostředky nejen na environmentální aktivity, ale především na cílené pomlouvačné kampaně proti konzervativním politikům a kritikům bruselské agendy.

Naše dlouhodobá kritika poukazovala právě na tyto netransparentní praktiky, kdy jsou veřejné peníze zneužívány k potlačování politické plurality. Nyní máme oficiální potvrzení.

Zvláště znepokojivým zjištěním je, že jen třetina těchto organizací zveřejňuje své finanční toky, což ještě umocňuje podezření z manipulace a skrytých agend.

Tento skandál odhaluje systematický postup, jak jsou veřejné zdroje zneužívány k potlačování demokratické diskuse a politické konkurence. Je to přímý útok na principy otevřené demokratické společnosti.

Naše varování byla oprávněná a nyní jsou plně potvrzená. Je nezbytné, aby došlo k zásadní reformě financování nevládních organizací a zajištění skutečné transparentnosti.

Tento případ jasně ukazuje, proč je důležité kriticky nahlížet na aktivity bruselských institucí a důsledně vyžadovat odpovědnost.

Role Ursuly von der Leyen zůstává nejasná. Jako předsedkyně Komise nese politickou odpovědnost. [zdroj]

Králičí nora jde hloubš a hloubš.

Ukazuje se, že tady neexistuje žádná spontánní občanská společnost, ale že neziskovky, které náhodou neplatil USAID aby prosazovaly zájmy CIA, platila EU, aby fungovaly jako propaganda a EU se na ně mohla následně odvolávat, jako na hlas lidu, byť je sama úkolovala a platila.

Rozsáhlá analýza, kterou zpracoval italský novinář a spisovatel Thomas Fazi, přímo hovoří o „propagandistické mašinerii“. Popisuje v ní, jak EU financuje neziskové organizace, které nastolují témata, ta následně coby občanské podněty přebírají unijní instituce a dělají z nich svou politickou agendu. Tato strategie má daleko k podpoře skutečné občanské angažovanosti a představuje systematické úsilí o konsolidaci proevropských narativů marginalizující nesouhlasné hlasy.

Organizace závislé na financích z EU fungují vyloženě jako kanály pro propagaci unijních záměrů, tedy jakási „propaganda v zastoupení“, označovaná jako autentická občanská vůle. Nejde jen o konkrétní agendy a témata, tímto způsobem je také prosazován liberálně-progresivní pohled na svět, který si často přímo klade za cíl potlačovat kulturní a historická specifika některých členských zemí.

Tím byla umožněna převaha narativu nadnárodní integrace nad myšlenkami suverenity a plurality, které tak vypadají jako cosi okrajového a obskurního. Bylo třeba nastavit systém, který bude cenzurovat opoziční názory a omezovat rozmanitost diskurzu. K tomu se velmi hodil koncept boje proti dezinformacím, který dal EU nástroje ke kontrole toku informací.

V zemích, kde ve volbách vítězily konzervativní nebo euroskeptické strany, byl systém „propagandy v zastoupení“ uplatněn na podporu neziskových organizací, které systematicky usilovaly o podkopání nebo delegitimizaci demokraticky zvolených vlád a EU těchto kanálů využívala k ovlivňování vnitřní politiky členských států. Fungování tohoto systému umožnily mezery v transparentnosti při rozdělování prostředků přes unijní fondy a dohledu nad jejich fungováním. [zdroj]

Evropská komise uplácela média.

Zatímco strašili dezinformačními kampaněmi a ovlivňováním voleb tajnými fondy z Východu, dělali to z Bruselu. Evropská komise má další korupční skandál – uplácení médií.

Vedení EU čelí obvinění z netransparentního přesměrování 132 milionů eur do různých mediálních domů těsně před evropskými volbami. Tato finanční operace měla být provedena prostřednictvím soukromé reklamní agentury Havas Media France. Hlavními aktéry měla být vysoká úřednice a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová a předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Přidělení těchto finančních prostředků proběhlo bez veřejného oznámení, což znamená, že není jasné, které mediální společnosti peníze obdržely a podle jakých kritérií byly částky rozděleny.

V Itálii prestižní deník La Repubblica údajně obdržel přímé platby za zveřejňování obsahu příznivého pro EU. Protože veřejnost o těchto platbách nevěděla, může to naznačovat cílené využívání médií k ovlivňování voličů a skrytou kampaň ve prospěch evropského establishmentu.

Tento přístup nápadně připomíná metody autoritářských režimů, kde státní financování nenápadně ovládá mediální obsah, zatímco se naoko zachovává iluze nezávislosti médií. [zdroj]

Kdo je to Ursula von der Leyenová, jak se dostala k moci a komu slouží.

Ursula von der Leyen je největší korupčnice Evropy.

V době svého působení na postu německé ministryně obrany čelila Ursula von der Leyen obrovskému skandálu, když zadávala v rozporu se zákonem miliardové zakázky bez výběrového řízení. Poté, kdy bylo vůči ní zahájeno vyšetřování, tak smazala ze svého mobilu všechny sms zprávy, jimiž obchody domlouvala.

Před trestním řízením a pravděpodobným vězením ji zachránila Angela Merkel, které ji díky svému vlivu „vynesla“ na post předsedkyně Evropské komise.

Tam pro změnu Ursula domluvila přes sms další lukrativní kontrakt. Tentokrát se společností Pfizer, jež štědře odměňovala společnost Orgenesis, kde byl jedním z ředitelů Ursulin manžel Heiko. Pozoruhodné je, že EU coby odběratel s přehledem největšího počtu vakcín, platila vyšší jednotkovou cenu za jednu dávku než například Albánie. A abych nezapomněl – smsky Ursula opět vymazala. Tentokrát prý omylem. Úřad evropského prokurátora EPPO, jenž má dohlížet nad korupčními kauzami čelních bruselských bafuňářů, pak namísto zevrubného vyšetřování roztáhl nad šéfkou EK ochranný štít, když prohlásil, že za toto jednání nemůže být stíhána, neboť je chráněna imunitou.

Nyní si připravuje půdu pro největší business svého života – zbrojní zakázku za 800 miliard EUR. A za sebe bych si docela s jistotou vsadil na to, že po jejím uzavření nebude možné dohledat v jejím telefonu ani jednu sms.

Nevím, jak vy, ale já bych takovému člověku nesvěřil do ruky ani lístek od šatny, natožpak 800 miliard eur z našich společných peněz.

Pokud někomu nedochází, že cílem celé té mediální hysterie ohledně nezbytnosti zvýšení nákladů na zbrojení není nic jiného, než vytvořit předpolí a veřejnou podporu pro tento kšeft tisíciletí, tak je naivnější než mexická telenovela.

Proto otevřeně hlásám, že já tuhle hru na strach, z něhož se lze vykoupit pouze odsouhlasením vyšších daní a možnosti využít soukromé i veřejné spořící fondy na nákup zbraní, hrát za žádnou cenu nebudu.

K dosažení naší bezpečnosti nám nepomůže zvýšit náklady na zbrojení na 3% HDP. Nepomohlo by nám ani 5%, ba dokonce ani 50%. Neexistuje žádná částka, která by nám zaručila mír.
Jde jen a pouze o špinavý kšeft za bilion eur.

Kdo nechce obětovat budoucnost naší země za fiktivní pocit většího bezpečí, toho vyzývám, aby se připojil k naší Revoluci zdravého rozumu.

My vám zajistíme skutečnou bezpečnost a nebudeme za to chtít ani korunu z vašich daní. Stačí nám k tomu naše schopnosti a umění diplomacie.

Ti, kdo spolu mluví, spolu většinou neválčí. Válčí spolu většinou ti, kteří si navzájem válkou vyhrožují.

A my chceme mluvit, nikoliv vyhrožovat. [zdroj]

Evropská unie je téměř dokonalou ukázkou oligarchie, vlády nikým nevolených jelit.