9.7.2024

Covidové „vakcíny“ se extrémně liší v následcích. Úmrtnost má souvislost s očkováním.

Společnost covid, smrt, statistika, SÚKL, Tomáš Fürst, vakcína, Zuzana Krátká

U covidovových injekcí existovaly šarže, u kterých vás po aplikaci téměř jistě čekaly okamžité vedlejší účinky. Tyto šarže jsou spojeny s téměř polovinou registrovaných úmrtí. Kdo si vytáhl černého Petra v očkovací ruské ruletě, měl prostě smůlu. Další téma před kterým strká mainstream cíleně hlavu do písku, přestože jsou šokující fakta potvrzená nejen původní dánskou studií, ale teď jsou podobná čísla oficiálně venku i z dat u nás.

Porovnání studií z Dánska a České republiky potvrzuje různé účinky jednotlivých šarží. S Dánskem jsme měli společných 9 šarží, a právě ty se porovnávaly. Zajímavé je, že smrtící šarže byly distribuovány jen v malém množství, zatímco ty méně škodlivé byly podávány většímu počtu lidí. To už ostatně v minulosti zjistily podobné studie z USA.

Tento fakt ovšem potvrzuje, že výrobci či distributoři věděli, co podávají a měli strach, že větší počet lahviček v případě těch nejhorších šarží by zbytečně vyvolal otázky. Je celkem logické, že pokud by netušili, že různé šarže mají různé účinky, pak by se všechny šarže distribuovaly v podobném množství. Bylo zjištěno, že některé šarže způsobují mnohem více vedlejších účinků než jiné. Šarže, které způsobují relativně mnoho vedlejších účinků, obsahovaly méně dávek. Vědci nyní porovnali data z Dánska s Českou republikou a zjistili pozoruhodné podobnosti.

„To je téměř nezvratný důkaz, že nadměrná úmrtnost má souvislost s očkováním,“ poznamenává holandský statistik Herman Steigstra, který se již tři roky zabývá porovnáváním různých údajů, které se týkají genových injekcí.

„V Dánsku a České republice bylo 9 šarží identických. Nyní můžeme porovnat, jak často jsou nežádoucí účinky hlášeny v obou zemích. A hádejte co? Je zde silná korelace mezi těmito dvěma čísly. Reklamace se totiž týkají stejného čísla šarže,“ vysvětluje Steigstra.

Poukazuje na to, že jak v Dánsku tak v České republice existují šarže, které nezpůsobují žádné vedlejší účinky, a šarže, které způsobují mnoho vedlejších účinků v obou zemích.

Steigstra k tomu poznamenává: „Takže stejné šarže mají v obou zemích stejný účinek, což je velmi pozoruhodné.“

„Náš znepokojivý výzkum se opakoval,“ říká lékařka Vibeke Manniche na X. Dánská studie, na které se podílela, ukazuje, že šarže Pfizer lze seskupit z hlediska škodlivosti.

Některé šarže způsobily extrémně vysoký počet vedlejších účinků, zatímco jiné šarže nezpůsobily vůbec žádné vedlejší účinky. Němečtí vědci na základě této studie dospěli k závěru, že významná část šarží vakcíny Pfizer zavedených v EU se zdá být placebem.

Znepokojující rozdíly mezi šaržemi covidových vakcín.

Před nějakou dobou oblétla svět dánská studie, ve které autoři ukázali, že covidové vakcíny firmy Pfizer v Dánsku vykazovaly podivuhodný bezpečnostní profil. O této fascinující studii – a neuvěřitelné persekuci, které byli její autoři vystaveni – jsme podrobně referovali v článku Fuck-up století aneb Pfizer tóže kaput.

Samozřejmě nám to nedalo a pokusili jsme se zjistit, jak to bylo u nás. Požádali jsme tedy Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL) o podobná data, s jakými pracovali dánští autoři. Výsledkem je tento článek, který se nám nedávno podařilo prosadit do impaktovaného časopisu European Journal of Clinical Investigation. Naše zjištění jsou ještě o něco explozivnější než závěry dánských kolegů a níže vás jimi provedeme. Abychom ušetřili různým samozvaným fakt-čekistům čas a žluč, předesíláme, že „podezření na nežádoucí účinek“ překládáme jakožto „adverse event“ a zkracujeme AE. Nebudeme tedy mluvit o prokázaných vedlejších účincích, ale jen o nahlášených podezřeních.

Od začátku očkovací kampaně do začátku léta 2023 obdržel SUKL celkem 14 386 hlášení o podezření na nežádoucí účinek (AE) některé z covidových vakcín. To je číslo, které daleko převyšuje počty hlášených AE u všech ostatních léčiv dohromady v normálních letech.

Je neuvěřitelné, že se SUKL neobtěžoval dohledat šarže u téměř poloviny hlášených AE. Dokonce i v případě úmrtí po covidové vakcíně, kterých bylo nahlášeno celkem 216, jich SUKL ke konkrétní šarži vakcíny přiřadil pouze 99. Dle našeho názoru představuje tento fakt závažné porušení povinnosti SUKLu kontrolovat a vyhodnocovat bezpečnost vakcín, zejména vzhledem k tomu, že informace o šarži vakcíny je triviálně dostupná v datech UZISu. Co kdyby všech těch 117 úmrtí, u kterých SUKL šarži nedohledal, bylo po jedné jediné šarži vakcíny? Jak by SUKL poznal, že se jedná o smrtelné ohrožení české populace a že je třeba urychleně zasáhnout, což je jeho zákonná povinnost?

Další informace o roli SÚKLu:

SÚKL odklízel mrtvé a nemocné z cesty, aby se covidová očkovací kampaň nezastavila.

Samotný fakt, že bylo nahlášeno pouze 216 úmrtí po vakcíně, je také zajímavý, protože z dat UZISu víme, že do týdne po nějaké dávce některé z covidových vakcín zemřelo v ČR celkem 1688 lidí. Domníváme se, že úmrtí je poměrně závažná nežádoucí událost a v případě experimentální vakcíny by mělo být samozřejmé, že každé úmrtí, ke kterému dojde do týdne od vakcíny, bude do SUKLu nahlášeno. I kdyby ke všem 216 nahlášeným úmrtím došlo do týdne od vakcíny (což z dat nevíme), stále by to bylo necelých 13% ze všech případů. U méně závažných AE bude podhlášenost patrně ještě mnohem větší. To je znepokojující zjištění.

Celkem devět konkrétních šarží se objevilo jak v Dánsku, tak u nás. Počty AE u těchto šarží spolu velmi dobře korelují. Šarže, které měly hodně AE v Dánsku, měly hodně AE i u nás a naopak. To výrazně posiluje hypotézu, že jednotlivé šarže se od sebe skutečně něčím liší, a že se nejedná pouze o fluktuaci v „reporting patterns“.

Nejzajímavější je ovšem vztah mezi velikostí a typem šarže, datem jejího uvolnění na český trh a počtem hlášených AE u očkovaných touto šarží. Prohlédněte si prosím pozorně obrázek níže. Vakcíny jsou rozděleny do tří panelů. Horní panel zobrazuje produkty firmy Pfizer, střední panel produkty Moderny a spodní panel všechny ostatní. Každý barevný puntík odpovídá jedné šarži vakcín. Barevně jsou odlišené jednotlivé typy vakcín. Velikost puntíku znázorňuje počet dávek, které daná šarže obsahovala (pozor, škála je logaritmická). Na horizontální ose je datum uvolnění dané šarže na český trh a na vertikální ose je počet hlášení AE na tisíc dávek dané šarže. Všimněte si, že spodní panel má jiné měřítko na svislé ose, protože produkty firmy AstraZeneca vykazovaly skutečně velké množství AE (také byly později velmi tiše staženy z trhu).

Nejvýraznější rys výše uvedeného grafu je dramatický a (kromě Moderny) téměř monotónní pokles počtu hlášení AE s datem uvolnění dané šarže. Šarže, které byly uvolněny na jaře 2021, vykazovaly mnohem vyšší množství AE než šarže uvolněné v roce 2022. V tomto smyslu tedy naše zjištění velmi dobře odpovídají dánské studii. Dánští autoři v odpovědi na všechny námitky uvádějí, že dánská obdoba SUKLu potvrdila stejný trend, tedy že všechny nejproblémovější šarže byly i v Dánsku vyočkovány na počátku epidemie.

Co může být důvodem tohoto zajímavého poklesu?

1. První hypotéza je, že vysoký počet AE je důsledkem toho, že se na jaře 2021 očkovalo do probíhající epidemie, navíc byla v té době přednostně očkována především nejzranitelnější populace. Proti této hypotéze ovšem mluví fakt, že při očkování boostery do podzimní vlny epidemie (včetně nejzranitelnější populace) se nic podobného ani náznakem nezopakovalo.
2. Dále by někoho mohlo napadnout, že šarže z jara 2021 se vyočkovaly téměř celé (protože byl tehdy vakcín nedostatek), zatímco později bylo vakcín dost a spíše se vyhazovaly. Pozdější šarže tak nebyly vyočkovány celé, a pokud tedy dělíme počet AE počtem dávek v šarži (a nikoliv počtem skutečně vyočkovaných dávek), můžeme dostat tento podivný pokles. Tato hypotéza je ale téměř vyloučena, protože větší část podivuhodného poklesu se odehrává ještě během první poloviny roku 2021, kdy byl vakcín nedostatek, tedy šarže byly vyočkovány téměř celé.
3. Další možností je měnící se ochota lidí nežádoucí události reportovat. Jenže v tomto případě to bylo spíše naopak. Zatímco ohlásit AE na jaře 2021 byl téměř akt občanské neposlušnosti, později – když narůstal nátlak, aby se nechali očkovat lidé, kteří se očkovat nechtěli – by motivace lidí AE nahlásit spíše rostla. Výše uvedený graf však ukazuje opačnou závislost.
4. Zbývá poslední možnost, která je ze všech nejvíce znepokojující. Možná byl spěch farmaceutických firem takový, že neměli úplně dobře zvládnutý výrobní proces. Už jsme jednou psali o tom, že technologie výroby vakcín se zásadně změnila mezi registrační studií a začátkem očkovací kampaně. Zopakujeme to ještě jednou: Vakcína, na kterou dostal Pfizer EUA a jejíž účinnost a bezpečnost je popsána v registrační studii, se nevyrábí stejně jako vakcína, která vám byla aplikována do ramene. Je možné, že začátek masivní výroby vakcín novým procesem nebyl dobře zvládnutý a úvodní šarže zkrátka nebyly v pořádku. Exploze hlášení AE ve farmakovigilančních databázích ihned po začátku vakcinační kampaně mohla způsobit drobné vlnky paniky a přinutit výrobce provést nějaké změny ve výrobním procesu.

Tato poslední hypotéza je velmi znepokojivá, protože by vrhala velmi nepříjemné světlo na regulátory v mnoha zemích a mohla by mít dramatické právní důsledky pro výrobce. Dobře si ovšem vzpomínáme, jak velký odpor vyvíjel establishment proti jakýmkoliv pokusům o laboratorní analýzu obsahu vakcín. Jaroslav Turánek by mohl vyprávět. Proti hypotéze o nezvládnutém výrobním procesu však mluví fakt, že počet hlášení monotónně klesal u vakcín téměř všech výrobců – jako by snad spolupracovali a sdělovali si poznatky. To by bylo v podmínkách standardního konkurenčního boje velmi neobvyklé. Jiné hypotézy, které by vysvětlovaly pozorovaná data, nás však nenapadají.

Jedno je jisté. O této datové sadě toho ještě hodně uslyšíte.

Jak špatná je vaše šarže?

Jestli jste „očkovaní“ proti covidu, můžete si ověřit škodlivost právě vaší šarže na webu howbadismybatch.com. Stačí zadat číslo šarže, abyste zjistili, zda tam je. Pokud tam není, tak jste vyhráli v loterii, protože vaše šarže nepatří mezi nejnebezpečnější.

Pfizer: https://www.howbadismybatch.com/pfizerforeigndeaths.html
Moderna: https://www.howbadismybatch.com/modernaforeigndeaths.html
Janssen: https://www.howbadismybatch.com/janssenforeigndeaths.html

Zdroje a další informace:
Znepokojující rozdíly mezi šaržemi covidových vakcín
Porovnání studií z Dánska a České republiky opět potvrzuje různé účinky jednotlivých šarží
‘Wauw, dit is bijna het sluitende bewijs dat de oversterfte een relatie heeft met vaccinatie’
Fuck-up století aneb Pfizer tóže kaput?

Související:

Známe šarže covidových injekcí, které zabíjely. Třetina jich naopak byla placebo.