4.2.2010

Hrabání, hrabání…

Politika demence, plýtvání, politici, výsměch

Myslím že si žádný rozumně uvažující Čech nedělá iluze o stavu naší politické scény. Důkazem budiž ještě nedávno létající vejce a kameny na mítincích; Šlo sice o primitivní a neúčinné pokusy o „odpor“, ale zprávu to poslalo.

Nechme teď stranou arogantní a nepochopitelné chování českých politiků na veřejnosti, za které by si vážně většina zasloužila nakopat do řiti, často pochybně nabytý majetek, účast na spoustě pochybných “podniků” a konexe na ty „správné lidi“, kteří dávají nabídky, jež se neodmítají, zaměřme se čistě na kvalitu práce, kterou odvádějí.

Cesty a dálnice jsou slušně řečeno v prdeli, zákony ve většině nesmyslné a nedotažené, soudy rychlosti lenochoda, tresty nízké a směšné, země zadlužená, úřady zmatené, miliardy lítají vzduchem, občas přistanou v něčí kapse… nezaměstnanost je vysoká, minimální plat, kterého mnoho lidí ani nedosáhne, zase nízký.

A co dělají páni politici, jak řeší problémy, které se svými předchůdci sami zavinili? Slibují, populizují, před volbami vyrábí tužky, propisky, balónky, a lžou… hlavně se ještě chvíli udržet u koryta, že.

A když to nestačí? Natáčí vtipné klipy – viz. nedávné “vyslání Paroubka na Mars”.  Namísto řešení skutečných problémů se navzájem osočují, urážejí, zesměšňují. Podobně se chovají děti v mateřských školkách. Tam ale nejde o budoucnost státu s deseti miliony obyvatel.

Nevím jak vy, ale já vážně nevím, co si o podobném chování myslet.