14.11.2024

Jak mi operace covid otevřela oči. Bylo nebylo, nedávno tomu, nezapomeneme.

Úvahy #nezapomeneme, covid, covid pas, covidismus, lockdown, vakcína

Jsou tomu 3 roky, kdy jsme mnozí zjistili, že přestal platit právní stát, ústava nic neznamená, listina základních práv a svobod je teorie, selský rozum se schoval, kritické myšlení taky a společnost se rozdělila. Najednou jsem patřila do 2. kategorie, do kategorie neodpovědných. Byli jsme v ní – 1/3 národa – bez ohledu na věk, pohlaví, vzdělání, praxi, víru, majetek. Prostě mávnutím kouzelného proutku bylo všechno jinak.

Připomenutí covidové totality v pěkném článku od Dariny Kocsisové z roku 2023. #nezapomeneme

Je říjen 2021.

Už 1,5 roku žije kolem mě společnost ve strachu. Moje rodina ne, jsme zdraví, už 2 roky u nás doma nikdo nestonal.

I když jsme nemohli poslední rok dělat spoustu věcí, jak jsme byli zvyklí, našli jsme si jiné aktivity. Teď je to ale jiné. Mnozí kolem už zase mohou dělat všechno, ale my ne. Nemáme covid pass.

Starší 2 děti moc nechápou, proč jim v očkování proti covidu bráním, když ve třídě mnozí už očkovaní jsou. Je to divné, že se plošně očkují i mladí a děti, když jsou v malém ohrožení.

Staršímu bylo 18, takže se může rozhodovat sám. Je divné, že ani prostřední se nás v 15 letech nemusí ptát. Nejmladší má 11, děti se očkují od 12, tak jsem v klidu, že nemusím hlídat všechny.

Je listopad 2021.

Moje mamka je v lázních, ale nemohu za ní na návštěvu kvůli opatřením, aby se nešířil covid. Přivezla z lázní domů covida. Divné, byla proti němu 2x očkovaná a nikde než
v lázních nebyla a neočkované tam bez testu nepustili.

Nakazila doma manžela. Divné, byl proti covidu 2x očkovaný a nikde než doma se ženou nebyl. Musel do nemocnice, dostával inhalace. Je to divné, na pokoji má další očkované pány.

Syna poslali ze školy domů. Nemůže se účastnit výuky, protože někdo ve třídě měl pozitivní PCR test.

Nemůžu jít s kamarádkami do kavárny, nepustím mě tam.

Nemůžeme na bazén, kam jsme celá rodina roky chodili každý týden.

Nemůžu jet s dětmi o víkendu do divadla. V zimě jsme chodívali každý měsíc.

Nemůžu jít cvičit jógu do tělocvičny, kam chodím pravidelně mnoho let.

Dcera nemůže do školy. Spolužačka očkovaná proti covidu má pozitivní PCR test. Je to divné, někteří do školy chodit dál mohou, i když nevypadají úplně zdravě.

Syn chodí na dramaťák, mají vystoupení, nemůžu se na něj jít podívat.

Děda je už 2. týden v nemocnici. Pacienta z vedlejší postele převezli na ARO. Je to divné, byl 3x očkovaný.

Kolegyně mě zvaly na koncert, nemůžu jít s nimi, nemám covid pass.

Syn nemůže do školy. Covid totiž dostala paní učitelka, která ho předtím učila a přitom měla příznaky covidu. A neměla přitom učení ani roušku, protože očkovaní učitelé nemusí. Neočkované děti, které s ní byly v kontaktu teď nemohou do školy ani nikam jinam. Je to celé divné.

Nemůžeme jít bruslit, dcera je smutná, je to už druhou zimu.

Děda je už 3. týden v nemocnici. Zápal plic už nemá, ale strádá fyzicky i psychicky. Jeho žena ani nikdo jiný za nim nemůže. Je to divné, v televizi říkal včera ředitel té nemocnice, že ve vážném stavu tam mají jen neočkované pacienty.

Dcera hraje na klavír, má koncert. Nemůžu si ji jít poslechnout, nemám covid pass. Je to divné, ona tam může, já ne.

Nejstarší syn je smutný. Spolužáci šli na pivo, ale on do hospody nemůže.

Je prosinec 2021.

Dcera nemůže zase chodit do školy. Volali mi z hygieny, jestli dodržuje karanténu. Telefonistka mi připomněla, že i když má negativní PCR test a jde zítra do školy tak do půlnoci nemůže opustit byt. Uf, je to divné. Ne to není divné, to je šílené.

Syn je smutný. Jeho spolužák se nechal naočkovat jen proto, že nezvládl tlak okolí. Poslední kapkou bylo, když učitelka vyčítala zbytku dětí ve třídě, že nejsou očkovaní a
můžou za roznášení covidu. Ve třídě zbývají neočkovaní jen 4.

Nejmladší dítě je také v ohrožení. Očkuje se nově už od 5 let a očkovaní spolužáci v 11 letech rychle přibývají. Je to divné, myslela jsem, že rodiče své děti nedají.

Začínám mít strach. Schválili vyhlášku o povinném očkování pro vybrané skupiny. Dokonce zazněl návrh, že od 50 let.

Děti ve škole už 3 měsíce připravují tradiční vánoční akademii. Bývá to velká akce v kině. Jsem šťastná matka, protože to bude poprvé, kdy budou vystupovat všechny 3 na jedné akademii spolu. Ale mě do kina nepustí, nemám covid pass. Jsem odhodlaná je vidět, ale nechci jim působit trauma z nějakého střetu. Co budu dělat?

Děda je už 4. týden v nemocnici. Nedávají mu moc naději. Sice je už PCR negativní, ale chřadne a sám doma by to nezvládl.

Já už jsem také zhubla 4 kg, mám tik v oku a špatně spím.

Jsme o víkendu na horách, super, můžeme mimo náš okres, chodíme pěšky, teplý čaj pijeme z termosky, protože do hotelu na oběd nemůžeme. Nemůžeme jít lyžovat, protože nemáme covid-pass. Děti smutně koukají na lyžaře na svahu. Není to divné?

Syn zase nemůže do školy. Další očkovaný spolužák je nemocný a tak neočkované žáky poslali uprostřed hodiny domů.

Děda je po měsíci konečně doma. Sice o 15 kg lehčí, ale živý. Kdybychom ho z nemocnice sami nevyrvali, byla by moje mamka na vánoce asi vdova. Jejich podobně starý očkovaný kamarád po Vánocích v nemocnici umřel.

Nemůžeme jít s rodinou na oslavu do restaurace. Je to sice divné, aspoň ušetříme.

Je leden 2022.

Syn nemůže na veletrh vysokých škol. Nemá covidpass.

Nemůžu jít ke kadeřnici, ale vyrobit na hlavě účes už po takové době nejde.

Syn už chápe, že očkování nepotřebuje a nechce, ale je nešťastný, proč s ostatními nikam nemůže. Prosí pozitivní nemocné spolužáky, aby mu naplivali do láhve s pitím, aby na něj prskali, že tu nemoc riskne. Nic, ale mně to divné není.

Moje mamka je šťastná, že měli oba s mužem ten covid, i když to bylo pro oba hrozivé. Ale mohou díky tomu zase do divadla, do klubu a na ples. Její očkování už je 8 měsíců staré, takže nemá propustku (původně bylo v jejím covid passu, že platí do r. 2025, ale nějak si to ti nahoře rozmysleli), na další dávku už rozhodně nechtějí. A v tomhle věku by bez společenských aktivit jen těžko zimu přežívali.

Já mám ale strach. To není divné, to je podezřelé. Očkování očividně nefunguje a přesto nás do něj nutí. Policajti, vojáci, zdravotníci musí. Proč? Vždyť o dědu se staraly neočkované zdravotní sestry. V Rakousku chtějí očkovat všechny. Kam až jsou schopni zajít?

Je to celé divné, podezřelé, do očí bijící, něco musím dělat. Jdu se postavit v mrazu před Ministerstvo Zdravotnictví, Iniciativa 21 tam zahájila petiční stánek.

PS 1: Už mi to není divné, už je mi to jasné. A nebudu se na to jen nevěřícně dívat.

PS 2: To, že nemůžeme zapomenout, neznamená, že se zlobím. Ne, ani se nezlobím, ani necítím vztek a už vůbec ne touhu po pomstě. Spousta mých známých a příbuzných, kteří stáli v té době na opačném břehu řeky, už je zpátky.

PS 3: Přeji si, aby i další pochopili, že jsme se VŠICHNI stali OBĚTÍ MANIPULACE mimořádného rozsahu a že budeme oběti dalších manipulací, pokud neotevřeme oči. [zdroj]

Segregace neočkovaných pokračuje! Už jsou připravené lágry pro neposlušné?

Žádná tečka za koronavirem. Očkování je nástroj k zavedení zdravotní totality.