26.1.2022

Je to absolutní katastrofa. Zacházení s občany a vyvolání šíleného strachu musel být záměr.

Společnost, Úvahy cenzura, covid, doktor, Jan Pirk, rozhovor, video

Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. v rozhovoru z cyklu Inovace Republiky. Co se týká začátku i celé dnešní situace, tak je to absolutní katastrofa. Nevím, zda to bylo cíleně udělané, teď nemyslím virus, ale to zacházení s občany a vyvolání šíleného strachu. Francouzský filozof Michel Foucault napsal knihu „Dohlížet a trestat“, zdá se mi, jako by si tu knihu někdo přečetl. Strach je velký problém pro zdraví, narušení imunity i závažných psychosomatických onemocnění. Stres je to nejhorší, co v době nebezpečí můžeme mít, když to tedy není ten přiměřený stres.

„Epidemie je snem všech mocných, protože umožňuje okamžitou kontrolu každého občana, uzavření měst, získávání informací o každém a celkové vyvolání strachu. A občané jsou jim za to ještě vděční.“ – Michel Foucault

Jan Pirk následně v rozhovoru vysvětluje setkání odborníků z deseti největších univerzit na světě, kde týden jednali, aby sepsali Barringtonskou deklaraci. Ta se objevuje teprve v posledních dnech. Jinak dosud byla přísně zakázána.

Velká Barringtonská deklarace – je návrh postupu pro řešení pandemie, která byla podepsána na Americkém institutu pro ekonomický výzkum (American Institute for Economic Research) – libertariánský think tank, v Great Barringtonu ve státě Massechusetts. Deklarace obhajuje strategii „cílené ochrany” (focused protection), založené na statistických úrovních rizika, narozdíl od plošných uzavření (lockdowns). Podle deklarace mají tato uzavření neblahý vliv na fyzické i psychické zdraví veřejnosti, s dílčí zátěží pro znevýhodněné. Deklarace navrhuje zaměřit se na ochranu těch, kteří jsou nejvíce ohroženi s tím, že omezení uložená na zbytek populace by byla menší, za účelem „snížení prahu kolektivní imunity”. Deklarace neobsahuje jedinou zmínku o rozestupech, rouškách, trasování kontaktů, dokonce ani o testování.

Těm, kdo nejsou ohroženi, ať je okamžitě dovoleno žít zcela normálně, žádá Great Barrington Declaration.

Hlavními třemi autory deklarace jsou epidemioložka Sunetra Gupta z Oxfordské univerzity, profesor medicíny Jay Bhattacharya ze Stanfordské univerzity a biostatistik a profesor medicíny Martin Kulldorff z Harvardské univerzity. Gupta vedla skupinu, která v březnu tohoto roku vydala široce kritizovanou modelovou studii, která naznačovala, že polovina populace Spojeného království již mohla být infikována nemocí a v září tohoto roku studii, ve které se konstatuje, že práh kolektivní imunity by měl být nižší, než se očekávalo z důvodu již existující imunity v populaci. Byla jednou z autorek dopisu (21. září 2020) britskému premiérovi Johnsonovi, ve kterém se doporučuje ochrana zranitelných skupin před metodou tzv. lockdownu.

Jan Pirk: Očkování se mělo jmenovat spíše otazník než-li tečka.

Celý rozhovor

„Vy jste nám sebrali 2 roky života dědo.“ To mi nedávno řekla vnučka.

Když se tady začnou zaměňovat základní hodnoty, tak je to doopravdy směr k zániku civilizace. A pak se objeví méně vyspělá civilizace a ta tu civilizaci vždy převálcuje. Na Kelty Germáni, na Germány Slovani, a tak dále. Byla sice vývojově níž, ale zdravá, nebyla zlenivělá, ale pak postupně zlenivěla a šlo to nanovo.

Prof. MUDr. Jan Pirk, DrSc. je český kardiochirurg, emeritní přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM. Studia dokončil v roce 1972 a začal pracovat v nemocnici v Nymburce. Vyhrál konkurz na místo vědeckého aspiranta v IKEM a od 1. října 1974 zde pracuje. Zabýval se žilními štěpy a v roce 1978 se stal kandidátem lékařských věd, o deset let později získal doktorát. V letech 1983–1984 absolvoval stáž na Mayo Clinic v USA. V roce 1990 působil v dánském Odense. V roce 1991 se stal přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, o čtyři roky později pak i přednostou celého Kardiocentra IKEM. Přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie byl až do roku 2017 a přednostou Kardiocentra do roku 2021. Roku 1991 provedl první transplantaci srdce. V roce 1997 se stal docentem a byl mu udělen titul nejlepšího manažera ve zdravotnictví. Ročně se svým týmem uskuteční asi 250 operací srdcí, dříve to bývalo i 330. Za jeho život jich bylo asi 7000, kromě toho také provedl i přes 300 úspěšných transplantací srdcí. Tato čísla ho řadí k vysoce uznávaným operatérům srdcí v Evropě.

Dlouholetý přednosta Kardiocentra pražského IKEMu zná lidské srdce jako málokdo jiný. Sám si ho díky svému životnímu stylu udržuje v perfektní kondici. Sedmnáctkrát běžel Velkou kunratickou, závodil v triatlonu i v maratonu. Muž s věčným úsměvem i neodmyslitelným motýlkem pohyb potřebuje, aby vydržel jedno z nejnáročnějších a nejzodpovědnějších povolání, které si lze vůbec představit.