K čemu je nám Česká televize? Nejde jen o to, co říká, ale co zamlčuje. Zaslouží zrušit.

K čemu je nám Česká televize? Aby nám selektovala informace na ty, které smíme slyšet a které ne? Aby nám vnucovala eurounijní, progresivistickou, klimatickou a ukrajinskou propagandu? Aby den co den na obrazovce promovala své politické oblíbence? Aby politicky korektně prznila duše už i našim dětem? Aby byla zdrojem obživy pro hochy a děvčata z „pražské kavárny“? Aby za naše peníze krmila darmožrouty z politických neziskovek?

Aby nám v hlavním vysílacím čase pouštěla staříky Vinnetoua, Angeliku, Schimanského, Kojaka či radu Vacátka? Aby nás ještě třicet let po Velké sametové krmila seriály z dob reálného socialismu? Aby nám na šesti či sedmi kanálech za povinný poplatek servírovala podobný obsah, jako zdarma nabízejí televize komerční? Aby týden co týden drancovala archiv a vyráběla nekonečné střihové pořady s Bohdalkou, Menšíkem, silvestry a kouzelníkem, co nikdy nepřijde? Na tohle posíláme na Kavčí hory sedm či osm miliard ročně? Proč si máme platit něco, s čím nesouhlasíme, ba dokonce o čem si mnozí myslí, že nám to škodí?

Kdyby šlo jen o těch 15 korun navýšení televizního poplatku pro Českou televizi a 10 korun navýšení rozhlasového poplatku pro Český rozhlas, a to po řadě let, kdy oba poplatky stagnovaly, možná by se nad příslušnou novelou zákona, kterou tlačí Fialova vláda, dalo mávnout rukou. Také už ani nejde pouze o to, že systém tzv. koncesionářských poplatků je zoufale zastaralý, protože neefektivní, iracionální a asociální. Mnohem důležitější je otázka, čeho jsou Česká televize a Český rozhlas dlouhodobě nástrojem. A vše, co se okolo médií veřejné služby děje, směřuje k jedinému: k zachování stávajících mocenských siločar a peněžních toků.

Svět elektronických médií se v posledních desetiletích dramaticky změnil. Jak co do technologií, tak co do množství programů. Způsob financování ČT a ČRo je však stejný jako v první polovině 20. století. Televizní a rozhlasové poplatky jsou neefektivní, iracionální a asociální, neboť v toku času se pozvolna přeměnily na podivnou degresivní „daň z domácnosti“, efektivita jejich výběru je problematická a v poměru ke svému platu paradoxně nejvíce platí ti nejchudší. Systém je prostě zastaralý.

Česká televize zaslouží zrušit.

Když k tomu ještě přičteme nespokojenost značné části veřejnosti s obsahem vysílání, zvláště pak zpravodajství a publicistiky, a z toho vyplývající neochotu podporovat veřejnoprávní média povinným výpalným, je evidentní, že nazrál čas ke změně. Ostatně v mnoha evropských zemích se tak již stalo. Naposledy na Slovensku. Jenže tohle všechno aktuální novela z dílny Fialovy vlády vůbec neřeší a nepředcházela jí ani žádná široká diskuse o samotném obsahu veřejnoprávnosti. Jediné, o co ve skutečnosti jde, je jak z lidí vytahat více peněz na podporu spřízněných médií, jež lokajsky slouží politickým zájmům vládní garnitury, bruselské propagandě a zdegenerované liberální demokracii, která už dávno není ani liberální ani demokratická.

Už jen samotná existence komerčního zpravodajského kanálu CNN Prima News, který nabízí daleko širší spektrum hostů i názorů než veřejnoprávní zpravodajský kanál ČT24, usvědčuje „majitele Kavčích hor“ z programové manipulace veřejným míněním. A to přitom ani primácký zpravodajský kanál nepostihuje opravdu celé existující názorové spektrum. Je to jen mírná nadsázka: Česká televize se v toku času postupně přeměnila ve služebnou zločinnou organizaci. Proč? Protože vysílá cinknuté, neúplné, zavádějící informace. Protože není nezávislým informačním zdrojem, nýbrž propagandistickým nástrojem. V současnosti funguje jako hlásná trouba Bruselu a pátý člen vládní pětikoalice. Česká televize v téhle podobě si zaslouží zrušit, ne navýšit poplatky. Vše výše řečené platí obdobně pro Český rozhlas.

Problém České televize a Českého rozhlasu není v tom, co vysílají, nýbrž v tom, co všechno nevysílají, co všechno selektují, co všechno překrucují. Za peníze všech obsluhují pouze část české veřejnosti. A tím pádem také nesou velkou spoluodpovědnost za stav naší společnosti. A na tohle si, Petře Fialo, Víte Rakušane, Markéto Pekarová Adamová a Mariane Jurečko, máme ještě připlatit? Jen abyste se nepřepočítali.

Doba je těhotná občanskou neposlušností. Když poplatky neplatí jeden člověk, může mít problém. Až poplatky přestanou naráz platit tisíce lidí, budou mít problém Česká televize a Český rozhlas. A ty, vládo, také! K iniciativě Nekrm hydru! už se přihlásilo 60 tisíc statečných domácností, které jsou připraveny platbu televizních a rozhlasových poplatků hromadně zastavit. A jejich počet každým dnem neustále narůstá. [zdroj]

Když je něčeho moc, tak je toho příliš!

Naposledy odhalení, že redaktorka České televize Marie Koldinská zároveň pracuje na úřadu vlády pro odbor strategické komunikace. A koho si také pravidelně zve do svého pořadu? Svého „strategicky komunikačního“ šéfa, nechvalně proslulého plk. Otakara Foltýna. Ale kdyby jen to! Také jeho bratra Martina Foltýna, bývalého policistu, který byl v roce 2017 odsouzen na pět let do vězení za své aktivity ve vyděračském gangu.

Krátce předtím verdikt Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že Česká televize porušila zákon, když před evropskými volbami zvýhodnila koalici SPOLU. Svým výběrem hostů totiž narušila princip rovné politické soutěže. V klíčové předvolební debatě koalici SPOLU reprezentovali hned tři zástupci, zatímco jiné volební subjekty, přestože měly dle předvolebních průzkumů reálnou šanci na dosažení volebního úspěchu, naopak vůbec nepozvala.

To vše v čase, kdy sněmovní opozice vybízí ke zrušení televizních a rozhlasových poplatků a k občanské iniciativě Nekrm hydru už se hlásí více než 60 tisíc domácností, které jsou připraveny platbu televizních a rozhlasových poplatků v rámci občanské neposlušnosti hromadně zastavit. A zatímco ČT jakoukoli informaci na toto téma divákům tají, počet takových domácností každým dnem po stovkách narůstá.

Pokud za této situace Fialova vláda parlamentem na sílu tlačí novelu zákona o České televizi, která televizní a rozhlasové poplatky navyšuje, a navíc ještě hanebným způsobem rozšiřuje okruh jejich plátců, nelze to označit jinak než jako politický zločin. [zdroj]

Související:

Proč bych si měl povinně platit schválenou vládní propagandu a profesní neschopnost?

Potřebujeme veřejnoprávní média? Ne. Chtějí naše prachy na svoje hračky.