Kdo podporuje rozhodnutí senilního Bidena, podporuje začátek třetí světové války.

Jestli chceme opravdu mír, musíme se naučit číst uvažování ruské strany. Je stále jasnější, že rozhodnutí Bidenovy administrativy dát zelenou ukrajinským útokům na vnitrozemí Ruska je posledním a nevýslovně podlým pokusem překazit Trumpovy plány na mírové rozhovory. I Donald Trump junior (který v poslední době nepřímo tlumočí názory budoucího prezidenta) se na sociální síti rozčílil, že vojensko-průmyslový komplex se chce postarat o rozpoutání třetí světové války dříve, než bude mít jeho otec šanci nastolit mír. Je to o to větší podraz, že bývá dobrým zvykem nedělat po zvolení nového prezidenta zásadní rozhodnutí. Ale myslí si snad někdo, že tato rozhodnutí činí senilní Joe Biden, který se vynořil z brazilského pralesa, přečetl krátký připravený text a zase se ztratil mezi stromy jako nějaké náhodně zpozorované exotické zvířátko?

Podporovatelé tohoto eskalačního rozhodnutí se většinou odvolávají na údajné rozmístění severokorejských jednotek v Kurské oblasti. Jenže fámu, že v Kursku bojují severokorejští vojáci, jednak dosud nikdo spolehlivě nepotvrdil a jednak to není faktor, který by eskaloval konflikt nebo určoval celkový výsledek války. Naopak samotné americké zpravodajské služby nedávno varovaly, že útoky ATACMS přinesou příliš vážná rizika, která mohou Putina donutit ke strašlivé odvetě vůči Západu. Je proto bez jakýchkoli pochyb, že tento zbytečný eskalační krok posunul Rusko a NATO o krok blíže k přímé konfrontaci. Pro tuto situaci je příznačné, že například český ministr zahraničí Jan Lipavský nadšeně přivítal rozhodnutí udeřit na Rusko, ale v případě Izraele, který vede nesrovnatelně brutálnější a krvavější válku, shovívavě prosazuje, že je třeba využít „šanci na dialog“ s Tel Avivem. Proč potom tak hystericky reagují na snahy o dialog s Ruskem?

Samozřejmě, Moskva také usiluje využít zbývající týdny do nástupu Donalda Trumpa k dosažení co největších územních a strategických zisků. Ale jakákoli reakce Západu by měla vycházet z poznání ruské mentality. Dokola opakovaná fráze, že Rusko rozumí jen síle, není nic víc než primitivní zbožné přání militaristů. Pokud něco platí v případě Ruska, tak je to teze, že nejpředvídatelnějším principem ruské politiky je reciprocita. Navzdory různým fámám Rusko vždy reaguje stejně: jak na agresi, tak na iniciativu. Neznamená to, že pokud rozbijete Rusům letiště, oni vám ho rozbijí také. Ale na každou nepřátelskou akci odpovídají rovněž nepřátelskou akcí. A na ústupky reagují rovněž ústupky. Tento princip Vladimir Putin svým západním partnerům několikrát naznačoval, ale buď ho neposlouchali nebo nebyli dost bystří, aby přečetli ruské uvažování. „Na každou akci existuje stejná a opačná reakce,“ varoval ruský prezident v projevu na Petrohradském ekonomickém fóru v roce 2017.

Existují tři důvody, proč Putin na Ukrajině vyhrává. Za prvé je to jasnost cílů jeho vojenské operace: zabránit Ukrajině v členství v NATO. Za druhé je to schopnost Ruska jednat rozhodně, kterou Evropa neprokázala. A za třetí je to politická vůle opírající se o domácí podporu, kterou Západ také nemá. Pod jasností, rozhodností a pevnou vůlí nemám vůbec na mysli vybičovanou agresivitu, ale promyšlenost a srozumitelnost cílů, kterých chceme dosáhnout. Namísto mystifikace záměrů Ruska (neexistují žádné důkazy, že by Putin někdy plánoval napadnout střední Evropu nebo Pobaltí) bychom se měli zaměřit na vylepšení vyjednávacích pozic, které podle rozhodnutí Washingtonu rozhodně nezlepší. Vzhledem k tomu, že ruská armáda stále rychleji postupuje, je dnes Putin ve velmi silném vyjednávacím postavení. Musíme si proto dobře promyslet, jaké jsme ochotni udělat ústupky, když očekáváme, že je Moskva vyplatí. Možná by bylo dobré začít s vypuštěním plánů na rozšiřování NATO a s vypracováním podmínek pro postupné uvolňování sankcí jako součásti mírového procesu.

Pokud trváme na tom, že v tomto mírovém procesu by měla mít poslední slovo Ukrajina, pak je třeba si položit otázku, zda Volodymyr Zelenskyj není v tomto případě ve střetu zájmů a zda jeho osoba nastolení míru neblokuje. Když premiér Fico okomentoval chování ukrajinského prezidenta na nedávném summitu v Budapešti slovy, že viděl člověka, který se bojí skončení války, bývalý propagandista ÚV KSS Marián Leško ho nazval chrapounem. Ale chování nejvyššího představitele Ukrajiny opravdu svazuje to, že příměří by vyvolalo tlak na zrušení stanného práva a na uspořádání prezidentských voleb, tedy všechno to, co usiluje Volodymyr Zelenskyj lze iv obavě o svůj život co nejvíce oddálit. Proto vydírá své spojence stále šílenějšími nápady, které již ohrožují celý civilizovaný svět.

Před týdnem vládní think-tank v Kyjevě Centrum studií armády, konverze a odzbrojení (CDAKR) vydal dokument, podle kterého by Ukrajina v případě zastavení západní vojenské pomoci mohla během několika měsíců (sic!!!) vyrobit jednoduchou jadernou bombu. Velmi pochybuji o tom, že Ukrajina je schopna uskutečnit něco podobného v tak krátké době, ale obávám se, že nemohu vyloučit možnost, že jí jadernou zbraň někdo tajně dodá (tak jak se to v minulosti již několikrát stalo). Pokud jde o propagandistický bluf, pak je strašně hloupý, neboť v tomto okamžiku Kyjev dodal Rusku záminku k útokům na energetická zařízení. Největší nesmysl této studie se však skrývá v části, kde se píše: „Porušení Budapešťského memoranda ze strany Ruské federace je formálním důvodem pro odstoupení od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a morálním důvodem k přehodnocení rozhodnutí nevlastnit jaderné zbraně.“ Neuvěřitelně hloupý, ale i nebezpečný výklad, který by jim vyvrátil snad i student práva ve třetím semestru.

Už jsem to vysvětloval mnohokrát (ty největší nesmysly asi musíte vyvracet opakovaně), ale na základě Budapešťského memoranda vám nevzniká žádný právní nárok. Memorandum je deklarace, tedy prohlášení tří prezidentů. Je to politický, ne právní dokument. Cokoli v něm slíbili, nemůžete si na základě něj nic vymáhat, nemá žádné mezinárodněprávní důsledky, neboť neprošel parlamentní ratifikací. Budapešťské memorandum proto nemohlo být porušeno, a proto nemáte právo na základě toho odstoupit od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a už vůbec nemáte na základě toho právo vlastnit jadernou zbraň. Chování kyjevské junty připomíná gangsterské vydírání, ne seriózního partnera.

Evropa si však tohoto hada hřeje na prsou i nadále a ve svém sebeponižování zašla tak daleko, že téměř všichni ministři zahraničních věcí EU na dnešním zasedání v Bruselu přivítali bezprecedentní americký zásah do vývoje bojů na Ukrajině. Zvlášť jsem znechucený (ale už dávno ne překvapený) postojem šéfky německé diplomacie za Zelené Annaleny Baerbockové. Ta nejen vyjádřila podporu rozhodnutí USA použít rakety dlouhého doletu k útokům proti Rusku, ale zároveň tím zradila svého šéfa, kancléře Olafa Scholze. Když si uvědomíte, že Baerbocková už v červenci obhajovala plány na rozmístění amerických raket dlouhého doletu v Německu, nemůžete se ubránit pocitu, že Zelení jsou definitivně mrtví. Politické hnutí, které vznikalo na silných pacifistických základech a v osmdesátých letech zaznamenalo vzestup právě mírovými protesty proti rozmisťování amerických raket v západním Německu, dnes protestuje proti jaderným elektrárnám a hájí jaderné zbraně… Neskutečná fraška.

I proto s uznáním vítám a v plném rozsahu podporuji dnešní postoj premiéra Roberta Fica, který po vlažném stanovisku šéfa slovenské diplomacie Juraje Blanára vystoupil konečně s jasným a nedvojznačným prohlášením, ve kterém vyjádřil „ostrý nesouhlas“ s rozhodnutím prezidenta USA Bidena. Po dlouhé době jsem byl hrdý na Slovensko, když toto vyjádření okamžitě citovaly všechny světové tiskové agentury. Slovensko spolu s Maďarskem dnes na vztek západních lídrů zablokovalo společné prohlášení EU, které mělo podpořit svého amerického pána a zviditelnilo se na mapě světové diplomacie. Pouze tehdy, když máme vlastní názor, žijeme. Takto sa to robí, do psej matere. [zdroj]

Tak se to dle médií prý právě stalo…

A reakce místních libtardů? „Konečně! Super, bylo na čase!“…

Malý dodatek pro konzumenty ČT. Tyto a další podobné sofistikované zbraňové systémy samozřejmě UA neumí ovládat (ani nemůže, protože se například využívají satelity NATO) – takže ne UA, ale NATO fakticky začalo střílet na Rusko… [zdroj]

Prvně v lidských dějinách zaútočila země, která má jaderné zbraně na zemi, která má také jaderné zbraně. To zatím ještě nikdo nezkusil.

Tento útok podporuje náš prezident i Evropský parlament.

Jak odpoví Rusko? [zdroj]

Putin schválil revidovanou ruskou jadernou doktrínu.

Agentura Tass dnes uvádí jako hlavní zprávu, že Putin schválil revidovanou ruskou jadernou doktrínu.

Pozměněná doktrína rozšiřuje okruh zemí a vojenských aliancí, na které se vztahuje jaderné odstrašování, a také seznam vojenských hrozeb, kterým má toto odstrašování čelit.
Kromě toho dokument uvádí, že Rusko bude nyní považovat jakýkoli útok nejaderné země podporované jadernou mocností za společný útok.

Moskva si rovněž vyhrazuje právo zvážit jadernou odpověď na útok konvenčními zbraněmi ohrožující ruskou suverenitu, rozsáhlé vypuštění nepřátelských letadel, raket a bezpilotních letounů zaměřených na ruské území, jejich překročení ruských hranic a útok na svého spojence Bělorusko.

Putinovo mluvčí Peskov uvedl, že na tom, co Putin v září řekl, se nic nemění. S ohledem na novou doktrínu aktuálně pro novináře vysvětlil, že jaderná odpověď je možná i při útoku konvenčních střel dlouhého dosahu.

Zprávy deníku New York Times a Reuters doposud Bílý dům nepotvrdil, alespoň jsem to nikde nenašel. Mluvčí Ministerstva zahraničí USA na otázky novinářů ohledně této změny v omezeních uvedl, že nebude vyvracet ani potvrzovat žádné politické změny.

Londýn se doposud nevyjádřil, německá vláda potvrdila, že Spojené státy informovaly Berlín o rozhodnutí povolit údery hluboko uvnitř Ruska. Josep Borrell, nejvyšší diplomat EU také potvrdil, že USA zrušily omezení.

Borell také uvedl, že Rada ministrů zahraničí členských zemí EU nedokázala přijmout celounijní postoj k omezení, takže každý národ se podle diplomata rozhodne sám.
Divná hra se tady hraje i vzhledem k tomu, jak byl Zelenský překvapený ze zveřejnění té zprávy.

Nicméně zřejmě měly agentury pravdu, Bloomberg právě informuje, že Ukrajinské ozbrojené síly provedly svůj první úder v pohraniční oblasti na ruském území raketou ATACMS.

Tak snad se kazašské orákulum pletlo s diagnózou, že Putin je blázen. [zdroj]

Žádný jaderný Armageddon nečekejme?

Několik vět k současné zjitřené diskusi o údajném povolení Washingtonu k použití zbraní „dlouhého doletu“ proti cílům na území Ruské federace.

Abychom si to celé mohli představit, zkusme si definovat, co to znamená, pokud mluvíme o „dlouhém doletu“ (long range), neboť to je přesně ten, náhle hojně používaný výraz, který má navodit představu nějakého strategického zlomu v dosavadním průběhu ukrajinského konfliktu. Ukrajinské síly pro speciální operace použily v dosavadním průběhu konfliktu v několika případech americké taktické balistické střely typu ATACMS (Army Tactical Missile System) s KRÁTKÝM DOLETEM. Již samo slovo „taktická“ v názvu systému vylučuje tedy, že by se jednalo o střely s dlouhým, tedy strategickým dosahem. Je odpalovaná z mobilních raketových odpalovacích zařízení typu pásového vozidla M-270 MLRS nebo kolového M-142 HIMARS z kontejnerů, obsahujících vždy jednu střelu.

Ukrajina obdržela z USA dvě dodávky těchto zbraní, první koncem roku 2023 a druhou v březnu 2024. Dohromady se má jednat o cca 50 střel, kde část z nich, která byla již několikrát použita proti letištím v Berďansku, Luhansku a na Krymu, je beze vší pochybnosti nejstarší verzí této munice, tedy typem M39, Block I (MGM-140A) s kazetovou submunicí (950 ks bombiček M74). Maximální dolet této střely, vyráběné koncem 80. let minulého století, je 165 km.

Je zřejmé, že dodávka z letošního března však obsahovala i novější typ této zbraně M39A1, Block I s lehčí bojovou hlavicí a s doletem cca 300 km, který byl použit minimálně ve dvou případech, a to 17. dubna proti krymské základně Džankoj a 23. června při útoku na Sevastopol, při kterém zahynuli též krymští civilisté na pláži Učkujevka.

K tomu, aby bylo možno tyto systémy bezpečně použít proti cílům na území Ruské federace, dochází k odpálení střely v nejbližší vzdálenosti cca 50 km od fronty. Pokud si tedy namodelujeme, které že to cíle „v hloubi území Ruska“ může ukrajinské velení tímto způsobem zasáhnout, vyjdou Vám z toho opět letecké základny Počep u Brjanska (cca 120 km), Chalino u Kurska (140 km), Orel-Južnyj a Voroněž-Baltimor (obě shodně 290 km, tedy na samé hranici dosahu těchto střel). To jsou cíle, které byly už v minulosti terčem útoků ukrajinských bezpilotních prostředků, stejně jako i mnohem vzdálenější základny a jiné objekty, skutečně hluboko na ruském území. Je jistě rozdíl ve škodách, které může způsobit exploze malého dronu, ve srovnání s velkou střelou typu ATACMS, navíc vybavenou s kazetovou submunicí, ale v zásadě se dá říci, nic revolučního se neděje, ani udít nemůže.

Pro lepší představu přikládám srovnávací tabulku střel typu ATACMS. V našem případě se jedná o první dva typy.

Pokud se jedná o efektivní množství této munice, potřebné byť k malé změně současné vojenské situace a vyjdeme-li z přibližného množství již použitých střel, je jasné, že Ukrajina v tuto chvíli disponuje maximálně dvaceti až třiceti střelami obou typů (tedy při počtu cca 5-6 odpalovacích zařízení cca pěti salvami touto zbraní). Jak uvedl náčelník Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny generál Kyrylo Budanov v rozhovoru ze září 2023, k tomu aby se vojenská situace na frontě změnila, by bylo potřeba řádově stovek těchto střel. K takovému transferu zbraní však v nejbližší době nedojde, ani dojít nemůže.

Kdybych to měl tedy nějak shrnout, jedná se zase o takové propagandistické prohlášení, které postrádá jakoukoli reálnou možnost zvratu situace před nástupem nové administrativy ve Spojených státech. Je to takové poslední zamávání Joe Bidena (pokud vůbec něco podobného skutečně schválil a není to jen novinářská vlivová akce) typu: „mějte se tu hezky, udělal jsem, co jsem mohl, ale nakonec to nějak nevyšlo“. Ani vyjít nemohlo nebo nemělo, dodejme k tomu.

Takže žádný jaderný Armageddon nečekejme, jsou to jen plané žvásty a mediální masáž. [zdroj]

Ukrajina žádné rakety „dlouhého doletu“ nemá.

Edukační okénko na téma raket „dlouhého doletu“ povolených Bidenem pro Ukrajinu: Žádný souhlas americké administrativy s použitím raket „dlouhého doletu“ pro Ukrajinu proti Rusku na jeho území neexistuje. Opakuji, neexistuje. Čeští politici, včetně ministrů vlády, a představitelé českých médií, včetně ČT a ČRo, opět předvedli afektovaný aktivismus v kombinaci s tragickou neznalostí, když se nám zase svorně semkli do jednoho šiku a jak kobercovým náletem zahltili veřejný prostor raketami „dlouhého doletu“. Nic z toho nebylo a není pravda. Typické fake news, mnohdy i z českých vládních pozic a veřejnoprávních médií.

Balistické rakety se podle doletu dělí na několik skupin:

1) Taktické balistické střely – balistické střely velmi krátkého doletu, dolet 150 až 300 km. V podstatě k těm jediným má Ukrajina reálně přístup. Povolení Bidena se týká jen využití maximálního doletu střel s velmi krátkým doletem a to ještě výhradně v Kurské oblasti.

2) Balistické střely krátkého doletu – dolet 1000 km.

3) Balistické střely středního doletu – dolet 1000 až 2500 km, v některých případech dolet 2500 až 5500 km.

4) Mezikontinentální balistické střely – dolet nad 5500 km (mezikontinentální balistické střely s omezeným doletem, resp. balistické střely dlouhého doletu – dolet 5500 až 8000 km)

5) Mezikontinentální balistické střely s plným rozsahem doletu – dolet 8000 až 12 000 km.

Závěr? Nevěřte neznalým aktivistům, ani kdyby byli z vlády nebo se prsili oceněními nejlepších novinářů, která si udělují mezi sebou. A už vůbec nevěřte bytostem na sociálních sítích, které to papouškují, protože ty nevědí reálně vůbec nic a jen nekriticky tleskají, když slyší „Ukrajina“. Ukrajina žádný souhlas od Bidena k použití raket „dlouhého doletu“ nedostala, žádné takové rakety Ukrajina nemá a téměř jistě je v průběhu konfliktu na Ukrajině mít nebude. Mám rád věcnost, objektivitu a racionalitu. Ve veřejném prostoru je jich, bohužel, stále méně. Smutná výpověď doby. [zdroj]

Žádná změna na celkovém výsledku, jen více mrtvých.

Někteří se samozřejmě mohou nad tou zprávou ideologicky klidně radostně „semknout“, ale žádnou zásadní změnu to nepřinese a na celkovém výsledku nic nezmění. V důsledku rozhodnutí Bidena reálně nedojde k ohrožení Ruska, které by ho oslabilo, a jen zbytečně zemře ještě více Ukrajinců pod ještě silnějšími nálety a bude zničeno ještě více ukrajinské infrastruktury. Mimochodem bez přímé účasti vojáků NATO v procesu odpalování takových raket to Ukrajinci nemají jak technicky realizovat. Nejvíc nejde o rakety „dlouhého doletu“, asi ztraceno v překladu, nýbrž o povolení zrušení omezení raket stávajících, které raketami dlouhého doletu opravdu nejsou. Pokud se komukoliv toto moje realistické konstatování nezdá, můžeme se k němu vrátit za pár týdnů či měsíců, až uvidíte výsledky. Západ seká v konfliktu jednu chybu za druhou. Smutný pohled. [zdroj]

Opravdu doufám, že jsou Rusové s Amíky v kontaktu.

K rozhovoru německého kancléře Scholze s Putinem jsem se nevyjadřoval, protože jsem tomu načasování přesně nerozuměl. Myslel jsem si, že Scholz reaguje na krizi doma i na volby v USA a chce zjistit, jestli by se nedalo už jednat, ale nebylo mi jasné, čeho chtěl dosáhnout. Nyní si ale myslím, že můžeme zcela zapomenout na to, co o rozhovoru bylo napsáno. Teprve s odstupem je zřetelné, proč se odehrál.

Podle mého byl Scholz buď vyslancem, který tuto úlohu v úzkém rozhodovacím kruhu dostal – už nemá co ztratit, Biden je mimo, Starmer se jeví jako trouba, co mu Amíci nevěří a alibista Macron se tradičně obával reakce doma – nebo si jí sám mezi ostatními (a tam počítám pravděpodobně USA, Británie a Francie) prosadil, protože se chtěl vyhnout současné eskalaci.

Jednalo se podle mého vlastně o informaci Putinovi, že buď bude ochotný ihned jednat, jelikož všichni ví, že ukrajinská armáda se hroutí a Západ v současném složení nechce přijmout porážku, nebo USA uvolní omezení k nasazení raket delšího dosahu. Jak rozhovor dopadl teď víme.

Podle prohlášení Kyjev dnes brzy ráno vypálil šest balistických raket na ruskou Brjanskou oblast. Rusové trvrdí, že pět z nich bylo zachyceno systémy protivzdušné obrany, zatímco další byla poškozena a dopadla na zem, kde způsobila požár. Ruská armáda prohlásila, že prý nezpůsobila žádné škody. Irozhlas přebírá zprávy pouze z ukrajinských zdrojů a ty tvrdí, že vojenský sklad byl úspěšně zasažen, těžko soudit, ale výbuch to byl dle kolujícího videa poměrně veliký.

Dokonce si v mezičase myslím, že se tenhle pokr děje s tichým souhlasem Trumpa, který si je taky vědom, že musí dostat Putina nejpozději v lednu k jednacímu stolu i přesto, že Rusko zcela zřetelně vyhrává a i přesto, že jeho nastupující poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz rozhodnutí kritizoval a mluvil o eskalaci.

Zelenský dnes na tiskové konferenci oficiálně přiznal, že má povolení „od několika“ zemí k úderům jejich raketami na cíle hluboko na ruském území. Tak, jako nikdo oficiálně nic neřekl k americkým raketám ATACMS, neřekne nikdo nic oficiálně ani k britsko-francouzským, kterých Ukrajina již obdržela prý několik set a také použila uvnitř doposud mezinárodně uznávaného území. Je také možné, že Britové a Francouzi zelenou od USA nedostanou, aby se to Pentagonu nevymklo z rukou a protože Macronovi ani Starmerovi nevěří. To poznáme v dalších dnech. Každopádně Scholz nadále odmítá dodat Taurusy, jelikož Zelenský dnes explicitně zmínil, že by si je taky přál.

Všichni ti, kteří tuhle válku sledují mnohem pečlivěji než já a rozumí zbraním mnohem vice, zůstávají klidní. Ve shodě se podle nich jedná o nátlakovou akci a řinčení, což mě na jedné straně trochu uklidňuje.

Na druhé straně si vzpomínám, jak se na začátku téhle nesmyslné války dodávaly Ukrajině Javeliny a dnešní stav si těžko někdo uměl představit. Kdyby tehdy někdo řekl, že budou do Ruska létat americké rakety, nevěřili by tomu lidé stejně, jako kdyby nyní řekl, že dojde na rakety jaderné.

Jistě, můžeme se na podpis ruské nové doktríny dívat jako na tah v pokru nebo šachové partii, ale je nutné si uvědomit, že všichni vysocí ruští pohlaváři nyní mluví o eskalaci a předem varovali, že odpoví. Nejde ani tak o fakt, zdali raketa něco zničí jako spíše o to, že Putinovo slova Západ nebere vážně. Vzpomínám si, když řekl, že „Rusové jsou oběti agrese a půjdou jako mučedníci do nebe, ale agresor jen zemře, protože nebude mít ani čas se kát.“

Největší nebezpečí proto vidím právě v tom, že ho současná situace před samotnými Rusy staví do role nějaké nutné akce. Možná ne nyní okamžitě po prvních vypálených střelách, ale pokud na ruské cíle začnou létat i britsko-francouzské rakety a opravdu začnou vybuchovat ruské základny, tlak na reakci i ze strany jeho armády ho může donutit k tomu, že bude muset konečně podat ‚důkaz‘ porušených „červených linií“, protože invaze nestačila.

Já osobně musím vždy kroutit hlavou, když slyším, že Rusové rozumí jen síle. Podle mého je to blbost, Rusové jsou naopak srdcaři a ani rusko-finská válka mě nepřesvědčí o opaku. Potom, jak se Západ během války zachoval vůči Rusům celkově – ne jen vůči vládnoucí elitě, ale vůči Rusům jako národu – po tom, co Západ předvedl nenávistnou kampaň proti všemu, co je jen trochu ruské, si podle mého většina Rusů opravdu myslí, že Západ je chce zničit a Putin by pro takové rozhodnutí pravděpodobně získal většinovou podporu.

Pokud se někde otevře poklop jaderného sila, tak Západ nyní nemá vůdce, který by takovou situaci uměl a mohl řešit. Fakt si nepřeju, aby ji řešila Harris, Macron nebo Starmer a opravdu doufám, že jsou Rusové s Amíky v kontaktu. [zdroj]

Dvanáct otázek pro militantní podporovatele Ukrajiny.

1) Proč je územní celistvost nadřazena právu na sebeurčení lidí na Donbase, zatímco u Kosova tomu bylo přesně naopak?

2) Proč je tato celistvost vynucována zákazem rodné řeči coby úředního jazyka, trvající šikanou a neustálým ostřelováním aglomerací, obývaných menšinami, a to již více než 10 let?

3) Proč má být Ukrajina v rukou nelegitimního režimu, dosazeného protiústavním násilným pučem a zjevně podléhajícího zahraničním protiukrajinským zájmům?

4) Proč si svou budoucnost mohli zvolit občané v Kyjevě, byť nelegitimními krvavými prostředky Majdanu, zatímco na Krymu a na Donbase neplatí ani opakovaná legitimní referenda?

5) Jaký má Volodymyr Zelenský mandát pro vládnutí na Donbasu a Krymu, když zde nebyl nikým volen ani zvolen, a překračuje své nominální funkční období již o mnoho měsíců?

6) Proč Západ na Ukrajině i nadále podporuje režim, který je zkorumpovaný a chová se již řadu let záměrně diskriminačně, nedemokraticky a nepřijatelně k vlastní mnohamilionové menšině?

7) Kam zmizely všechny články a informace z médií, popisující stav demokracie a občanských svobod na Ukrajině před rokem 2022, a proč se tomuto tématu média nadále už nijak nevěnují?

8​) Proč je opakovaně bagatelizována vazba mnohých stávajících paramilitárních organizací na fašistickou, druhoválečnou historii Ukrajiny, byť má prokazatelnou podporu z oficiálních míst?

9) Pro média vůbec nezmiňují historii Autonomní republiky Krym, existující déle než samostatná Ukrajina, násilně anektované kyjevským režimem 17. března 1995, kdy byl vyhnán do exilu krymský prezident Jurij Meškov?

10) Proč jsou u nás stále nesmyslně srovnávány odvody a čerpání ukrajinských uprchlíků, namísto relevantního stanovení průměrného daňového příspěvku jednotlivých skupin obyvatel ekonomice státu na hlavu?

11) Proč naše média přejímají zcela jednostranné a neobjektivní informace o vývoji konfliktu, aniž by ověřovala jejich fakticitu, zatímco jsme nezúčastněnou, třetí zemí, kde mají občané stále právo na ověřené, vyvážené a pravdivé zprávy?

12) Proč na tyto otázky nejen že neslyším žádnou odpověď, ale už je ani nikdo nikomu nepokládá, zatímco se máme připravovat na válku, namísto hledání skutečného řešení skutečných příčin konfliktu?

Ještě bych tedy doplnil, proč má mít v této věci rozhodující slovo končící administrativa člověka, který již zjevně ztratil jakýkoli kontakt s realitou, ale vládne i nadále jaderné supervelmoci, aniž by to někoho znepokojovalo, ale to bych tu byl do zítra. I tak si na libTvítru, kam je posílám zároveň, poslechnu zase tolik sprostých, hloupých a primitivních výlevů, že to snad ani nebudu všechno číst…

Ale zeptat jsem se prostě musel, jinak bych se nemohl podívat sobě, lidem, natož pravdě, do očí… [zdroj]