13.3.2024

Narativy mocných se hroutí. Ztrácí vliv a možnost manipulovat ovladatelnou masu.

Úvahy cenzura, Daniel Vávra, lež, média, motivace, sociální sítě

Prakticky v jakékoliv době až do současnosti byli lidé zmanipulovaní vládnoucí třídou. Král, církev, mocnářství, strana… Všichni lhali a lžou tak, jak se jim to zrovna hodilo.

Nikdy v historii neměl běžný člověk přístup k objektivním a úplným informacím. A to včetně dvacátého století. Informace šlo sdělovat pouze skrze masová média a ty vždy kontrolovala hrstka mocných.

Drtivá většina lidí neměla naprosto žádnou šanci sdělovat si informace se světem, ale byla pouze pasivním příjemcem. A to samozřejmě vždy umožňovalo kontrolu nad masami a jejich „správné“ směrování. A masy tomu prakticky vždy ochotně věřily.

Němci uvěřili tomu, že jsou nadřazená rasa. Věřící všech náboženství uvěřili tomu, že všichni ostatní přijdou do pekla a někteří dokonce, že je potřeba jim tam pomoct. Komunisti věřili, že je potřeba vyhubit kapitalisty. Všichni jsme uvěřili tomu, že Irák má zbraně hromadného ničení a jeho vojáci v Kuvajtu házeli kojence o zeď (neházeli).

Všichni jsme celý život věřili pečlivě vykonstruovaným příběhům, které nám napsali vítězové. A naprosto drtivá většina z nich, je více či méně vzdálená skutečné realitě. I ta Sametová revoluce se neobešla bez dezinformací o smrti studenta Šmída.

Začátky naprosto všech válek, ze strany všech aktérů, jsou vždy propaganda a manipulace, aby nadšený odvedenec šel bez pochyb vraždit úplně stejné obyčejné chlápky, se stejně vymytou hlavou, kteří si o něm také myslí, že jdou vraždit zplozence pekla, kteří jedí malé děti.

A přitom jsme všichni naprosto stejní nedokonalí hlupáci, kteří si nevidí na špičku nosu, nedokážou pochopit ani zlomek komplexnosti světa a lišíme se především tím, kdo a jak nám vymyl mozek.

Vím, že nic nevím.

Obrovskou změnou v tomhle směru je internet. Nyní, poprvé ve známé historii světa, má každý člověk možnost, aby byl slyšen. Narativy mocných se hroutí. A proto mají všechny vlády na světě naprosto panickou hrůzu z „dezinformací“. Ztrácí vliv. Ztrácí možnost manipulovat. Ztrácí jednotnou a snadno ovladatelnou masu, která nadšeně umírá na bojištích a dělá co se jí řekne.

Ale protože svět je složitý, neexistují jednoduchá řešení, neexistují jednoznačné pravdy, mnoho věcí nelze spravedlivě rozhodnout ku spokojenosti všech, upadáme do chaosu a zmatku.

Co je lepší? Jednota zmanipulovaných ovcí pod falešným ideálem, nebo svoboda za cenu chaosu a nejistoty?

A co vy? Věříte, že víte co se ve světě děje, že máte správné informace a rozhodujete se podle nich správně? A nepřipadá vám divné, že jste asi první v historii, kdo by to tak měl? [zdroj]

Blokování webů bylo nezákonné.

Dvě zásadní zprávy. Soud rozhodl, že blokování webů na začátku války na Ukrajině bylo nezákonné. Což muselo být jasné každému s alespoň polovinou mozku, protože na nic takového žádný zákon ani nemáme a nechápali to jen členové vlády a ministr vnitra. Tedy ti, co by to chápat měli především.

A druhá – na Seznam Zprávy udělali anketu, zda máme mít svobodu konzumovat lživé informace. A přestože bych si dovolil tipnout, že koncentrace liberálních zastánců cenzury bude mezi čtenáři SZ vyšší, než kdekoliv jinde, snad s vyjímkou Forum24, odpovědělo z 16 tisíc čtenářů 74,5%, že máme.

Což je skvělá zpráva. Těch 20% zastánců totality jsou nejspíš agresivní křiklouni z twitteru a jsou ve výrazné menšině.

Přesto bych se rád zeptal, pokud tedy nemáme mít svobodu konzumovat i lživé informace, jak si to vlastně představují.

Kdo a jak bude určovat, co jsou lživé informace?

V zákoně bude nějaký seznam „vyvolených“, na které se zákaz konzumace lživých informací nevztahuje, kteří je mají právo číst a mazat je pro nás?

Jak budou tito vyvolení vybíráni a na základě jakých kritérií?

Jakým způsobem se bude kontrolovat, zda vyvolení mažou jen skutečně lživé informace a nikoliv všechno, co se jim nehodí a nelíbí, když si nemůžeme ty informace, co mažou ověřit, protože jsou smazané? [zdroj]

Publikujeme bez výslovného svolení autorů textů a překladů v dobré víře i úmyslu rozšířit myšlenky a názory, se kterými se Nespokojený ztotožňuje nebo stojí za pozornost.