Nechte nás proboha už konečně na pokoji. Naše zdraví není majetkem státu.
Jak se to má s fakty a jejich interpretací ohledně covidu, srozumitelně vysvětluje matematik a datový analytik RNDr. Tomáš Fürst, Ph.D. Kdybychom využívali základní metody práce s daty, nemusely by se plošně testovat děti ve školách, přestalo by se neustále nesmyslně omílat číslo R, nebo 75%-ní proočkovanost populace jako nutná hranice kolektivní imunity. Stačí jen poctivě a správně myslet. Po roce a půl už každý občan vidí, že zbrklá veřejná prohlášení mnoha reprezentantů vědecké obce nebyla pravdivá. Ztrácí se tím poměrně rychle kredit před veřejností.
„Je to taková optimalizace naruby. Ze všech možných světů jsme dostali ten nejhorší. Ohroženou populaci jsme neochránili a místo toho se soustřeďujeme na opatření vůči té části populace, kterou to neohrožuje.“
Naše porozumění epidemii není na dobré úrovni. Neviděl jsem žádný matematický model od začátku epidemie, který by byl schopný správně predikovat třeba bod obratu současné vlny nebo jestli přijde nebo nepřijde další vlna.
Je možné, že nikdy kolektivní imunity tímto způsobem dosaženo nebude. Upnuli jsme se na číslo proočkovanosti a snažíme se ho dohnat za každou cenu. Nemá ho přece smysl dohánět tím, že proočkujeme děti, které to neohrožuje, jenom proto, abychom dosáhli nějaké proočkovanosti. Fixace na práh kolektivní imunity z mého pohledu nedává smysl.
Není možné říct, že neočkovaní lidé šíří koronavirus, zatímco očkovaní ne. To určitě není pravda.
Máme nebezpečně málo informací o nežádoucích účincích vakcín. Zejména proto, že registrační studie proběhly na kohortách, které byly řádově desetitisícové. Díky nastavené atmosféře nežádoucí účinky téměř nikdo nehlásí. Máme systém registrace nežádoucích účinků, jenže to procento hlášení, které se do toho systému dostanou je malé, a my nevíme jak malé. Můj odhad je něco mezi 1% a 10%, ale to je strašně málo. Takže nevíme nic o nežádoucích účincích vakcín a neumíme dobře pro různé věkové skupiny udělat hodnocen risk / benefit. Vlastně se takovou analýzu ani nesnažíme dělat. Ústy reprezentace vakcinologické společnosti a lékařské komory říkáme očkujte všechny. To je zvláštní rezignace na Evidence-based medicine.
Zdravotní rizika vakcín vyvažujeme politickými benefity. Je to neetické a nemá se to dělat. Čekal bych od lékařů, že budou tohle říkat. Překvapuje mě, že reprezentace lékařské komory říká opak.
Nechte nás proboha už konečně na pokoji. Naše zdraví není majetkem státu. Je to náš problém, já jsem zodpovědný za svoje zdraví, starám se o něj a nečekám, že mi bude nějaký ouřada zachraňovat.
Doktor Fürst působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky. K práci s daty na akademické půdě a ve veřejném prostoru se vyjadřuje dlouhodobě, mimo jiné upozornil na kauzu falšování dat přímo na Univerzitě Palackého. Spouštěčem jeho nedůvěry vůči vládou protežovaným expertům na epidemii byla studie Preval, která měla po první vlně epidemie na jaře 2020 zjistit míru kolektivní imunity vůči viru SARS-Cov-2 a jejíž výsledky byly prezentovány jako relevantní výstup, přestože z dat bylo na první pohled jasné, že kolektivní imunitu nelze zvoleným způsobem rychlotestů zkoumat.
Tomáš Fürst studoval na Karlově univerzitě matematiku a filozofii. Studium filozofie nakonec opustil ve prospěch studia matematického modelování. Doktorandské studium pro něj bylo příležitostí k návratu na rodnou Moravu. Zakotvil na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde působí a přednáší dodnes. Je velkým zastáncem změny přístupu k výuce matematiky a přírodních věd obecně v českých školách. Těší ho, když vidí šikovné studenty a doufá, že nová generace dokáže vyvést vědu ze současné krize.