Očkovací kampaň je založená na polopravdách. Riziko pro děti i těhotné ženy existuje.
Jak fungují protilátky a jak dlouho vydrží, srozumitelně vysvětlují v rozhovoru imunologové RNDr. Zuzana Krátká, PhD. a RNDr. Jiří Šinkora, PhD. ze Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS). Očkování dětí je zbytečné, pro těhotné ženy nevhodné. Existují zdravotní rizika, dosud nebyly dokončené klinické zkoušky u žádné z vakcín. Co se nedozvíte od vládních covidových odborníků, kterým se zalíbilo manipulovat pomocí strachu, neříkají informace na rovinu a zneužívají situaci k tomu, aby omezovali naši svobodu víc, než kolik jim zákon umožňuje.
„Je neetické přenášet odpovědnost za „kolektivní imunitu“ na mladou generaci, pro kterou je zdravotní přínos minimální, a přitom neznáme zdravotní rizika spojená s jejich očkováním.“
„Každá žena, která se v těhotenství nechá naočkovat, riskuje zdraví své i zdraví svého dítěte.“
Lidé z MeSES nemají pravdu, když hovoří o nutnosti 70 procent proočkovanosti. Jde o to, aby byli lidé imunní. Buď po očkování, nebo po infekci. Nesmíme pak zapomínat ani na tzv. nevnímavé lidi, tedy ty, kteří virus nechytnou prostě proto, že mají dostatečně silnou imunitu. Pro lidi mladší 55 let má očkování minimální přínos, nepočítáme-li „potvrzení o očkování“, které mají slíbené za to, když podstoupí očkování. Mladší lidé mají nižší riziko, že u nich bude průběh onemocnění závažný nebo že na něj zemřou, proto se nemoci bojí méně.
Narážíte na přirozenou imunitu. Ale doktor Smejkal i odborníci z Ministerstva zdravotnictví nebo MeSES tvrdí, že s ní nelze počítat, dokud nebude jasné, jaká hladina protilátek je nutná pro ochranu před nákazou. Jejich tvrzení, že imunita po prodělané nemoci není dostatečná, může vyprchat a pro kolektivní imunitu je nutné zajistit imunitu očkováním, tedy není přesné?
Stokrát řečený nesmysl se pravdou nestane. Proděláním infekce získáváme specifickou imunitu, která nás chrání při opakovaném kontaktu se stejným virem. Zatímco CDC, ECDC i WHO již imunitu získanou po infekci považují za fakt, o kterém se nediskutuje, naši odborníci, kteří ovlivňují poslední rok kroky Ministerstva zdravotnictví, zřejmě tyto práce ještě nečetli a stále si vedou svou o tom, že přirozená imunita nefunguje. Jaromír Jágr zřejmě informace CDC četl a ví, že ho protilátky proti koronaviru chrání. Uvedl, že se nechce nechat očkovat a nechce se stát tváří očkovací kampaně. Nechápu, proč ho za to odborníci, ale i veřejnost odsuzují. Jedná naprosto rozumně a já s ním souhlasím. A se mnou i mnoho kolegů, ať už jsou to lidé z platformy SMIS – Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, tak i řada dalších kapacit v oblasti imunologie.
Nechápu, jak mohli lékaři v klinické skupině a v MeSES schválit kampaň založenou na polopravdách a místo poukazování na zdravotní přínos očkování z toho udělali poukaz na „vstupenku do zdánlivě normálního života“. Mám na mysli billboardy s nápisy: „Jdu s kámošema na pivo. Tečka“. „Už žádnej opruz s testy. Tečka“. Pro mě je tato reklama za hranou toho, co je etické.
Vidíte v očkování, které má i některé hodně hlasité kritiky, nějaké riziko?
Za zásadní problém považuji plošné očkování celé populace vakcínami, u kterých si nemůžeme být jistí tím, že nebudou mít v dlouhodobém měřítku nežádoucí zdravotní účinky. Jsem imunolog, který dvacet let dělá klinickou imunologii. Navíc jsem pracovala ve firmě SOTIO, kde jsem několik let vedla výrobu protinádorových vakcín. Vím, jak složité je novou vakcínu převést z fáze výzkumu do třetí fáze klinické studie. Vím, jak dlouho jsme museli sbírat a vyhodnocovat data, než jsme si po několika letech mohli být jistí, že vakcína je bezpečná. Nyní po pár měsících jejich používání očkujeme všechny včetně těhotných žen a dětí. Lidé o rizicích přemýšlejí, hledají odpovědi, ale odborníci mlží. S úsměvem na tváři nás utvrzují v přesvědčení, že zdravotní komplikace spojené s vakcinací jsou normální. Proto je důležité, aby se lidem dostalo objektivních a vyvážených informací. Vynucovat si očkování tím, že bez něj vám stát nedovolí žít normálně, je absolutně nemorální.
Trocha nepohody na dva, tři dny stojí za dlouhodobou imunitu. Je to běžné, dělá to mnoho lidí, co znám. Naočkuji se a už nebudu infekční. Nebo vakcinace nechrání dostatečně?
Především je nutné si uvědomit, že očkování nechrání druhé. Platí, že po očkování stejně jako po prodělané nemoci se snižuje riziko opakované nákazy přibližně o 60 až 90 procent. Očkujeme pět měsíců. Podle informací ÚZIS se po první dávce očkování nakazilo 16,8 tisíce lidí. Po druhé dávce očkování se nakazily další 3 tisíce lidí z milionu očkovaných. Tedy očkování nás před infekcí nechrání zcela. Podíváme-li se na data o opakovaných infekcích u lidí, kteří měli v minulosti covid, tak za uplynulý rok mělo infekci 1,22 milionu lidí a opakovaně bylo PCR pozitivních 1400 lidí. Tedy to je další důkaz, že přirozená imunita funguje minimálně stejně dobře jako očkování.
„Dokument WHO o přirozené imunitě uvádí, že ještě 6 až 8 měsíců po nemoci jsou protilátky detekovatelné a imunita člověka po infekci je srovnatelná s imunitou po očkování.“
Proč by tedy odborníci z ministerstva tvrdili, že protilátky nefungují?
To nevím a opravdu by mě zajímalo, co je k těmto závěrům vede. Považuji to za šíření poplašné zprávy. Žonglují s „imunitou“ a „neimunitou“ podle toho, jak se jim to zrovna hodí. Lidé z MeSES například tvrdí, že v prvních šesti měsících po prodělaném onemocnění imunitu, resp. protilátky, máme, po půl roce ji nemáme. Naše data potvrzují to, že u většiny lidí vydrží 8 až 12 měsíců v ochranné koncentraci. Není nutné lidi strašit tím, že protilátky jim zmizí. Když si necháte stanovit protilátky, máte najednou možnost volby. Nemáte-li je, většinou se necháte naočkovat. Máte-li je, tak se buď necháte naočkovat, abyste měli ještě vyšší imunitu, nebo nenecháte, pokud jsou dostatečně vysoké. Většina lidí kolem mě si ale život komplikovat nechce a vlastně vítá doporučení po ničem nepátrat. Nemusí nic řešit, vědí, že pro zdraví to nedělají a pravým důvodem je získat volnost.
V klinické studii, ve které se porovnávaly protilátky a nežádoucí zdravotní účinky u vakcinovaných osob, bylo zjištěno, že nežádoucí účinky po očkování mělo 46 procent lidí, kteří infekci neprodělali, ale 89 procent lidí, kteří covid měli. Navíc množství protilátek se u lidí po infekci dostaly „na strop“ už po první dávce, po druhé se jen obrovský nárůst zopakoval. I naši odborníci – například prof. Bartůňková, prof. Šedivá a prof. Beran – na problém s očkováním lidí po prodělání covidu upozorňovali. Žádali, aby lidé s protilátkami nebyli očkovaní vůbec nebo byli očkovaní jen jednou dávkou, aby nebylo tolik nežádoucích reakcí při druhé dávce. Jenže názor odborníků opět nebyl akceptován.
Uvědomme si, že dosud nebyly dokončené klinické zkoušky u žádné z vakcín.. Odborníci z Ministerstva zdravotnictví bagatelizují zdravotní rizika spojená s očkováním a ty, kteří na ně upozorňují, označují za dezinformátory. Nicméně každým dnem se objevují v odborném světovém tisku další zprávy, které nabádají k opatrnosti. Podívejme se na příklad vakcíny Vaxzevria výrobce AstraZeneca. Tu nejprve Evropská léková agentura nedoporučila pro lidi pod 60 let, nyní se hovoří o jejím stažení i pro lidi starší. A Ministerstvo zdravotnictví na to nereaguje, nebo až s velkým zpožděním.
Hovoříte o tom, že odborníci z Ministerstva zdravotnictví bagatelizují zdravotní rizika, na která někteří odborníci upozorňují. O jaká jde?
Nejčastěji se hovoří o rizicích spojených s krevními sraženinami neboli trombózami, které mohou mít i fatální následky. Ve vyjádření britských odborníků, kteří mají největší zkušenosti s vakcínou Vaxzevria od výrobce AstraZeneca, je uvedeno, že po vakcinaci mělo trombózu 348 lidí, z nichž 61 zemřelo. Naočkováno bylo 24 milionů dávek vakcíny. Proto tuto vakcínu přestali aplikovat osobám mladším 30 let. V poslední době přibývá také případů zánětů srdce – myokarditidy a perikarditidy – u mladých osob.
Kde si mohu najít potřebné informace o rizicích spojených s očkováním, když na stránkách s linkem na očkování se o nich nic nedočtu?
U registrace se dozvíte vše o získání certifikátů a o problematice testování, ale – jak jste uvedl – nic o vakcínách a jejich nežádoucích účincích. Informace o vakcínách musíte velmi složitě dohledávat na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Když mluvíme o rizicích, napadá mě, jak je to s očkováním těhotných, když normálně se klinické zkoušky na těhotných nedělají. Lze jim očkování vůbec doporučit?
Na těhotných ženách se žádné klinické studie z etických důvodů neprovádějí. Nechápu, jak je možné, že vakcinace je těhotným ženám doporučována, když nemáme ponětí o tom, zda nebude mít negativní účinky na ženy nebo plod. Například vakcína Vaxzevria není v těhotenství doporučena vůbec. Každá žena, která se v těhotenství nechá naočkovat, riskuje zdraví své i zdraví svého dítěte. Dokonce i výrobci vakcín uvádějí, že těhotnou ženu lze očkovat pouze v případě, že je koronavirem zvlášť ohrožená, a to pod dohledem lékaře.
U nás jsou na očkování lákáni i šestnáctiletí a mají to snadné díky tomu, že nepotřebují souhlas rodičů. Co si o tom myslíte?
Právníci tento postoj Ministerstva zdravotnictví hodnotí jako hrubé protiprávní jednání. Vakcinace podmínečně schválenou vakcínou představuje zákrok, který může být spojen s trvalými nebo závažnými následky a z právního hlediska je nutné ponechat rodičům právo a povinnost o očkování nezletilých dětí rozhodnout.
„Děti nejsou ohroženou skupinou a jsem proti jejich očkování do té doby než budou ukončeny třetí fáze klinických studií.“
Doufám, že zvítězí rozum a odpovědnost a že s očkováním dětí počkáme do doby, než budou ukončeny klinické zkoušky. Epidemie je již za námi a očkování je loterie. Co však vůbec netuším, jak dopadne, je návrat společnosti do normálního života. Odborníkům se zalíbilo s námi manipulovat pomocí strachu, neříkají nám informace na rovinu a zneužívají pandemický zákon k tomu, aby omezovali naši svobodu víc, než kolik jim zákon umožňuje. Snažíme se na to upozorňovat, ale je to trochu boj s větrnými mlýny.
Zdroj: Očkování: „Těhotné riskují zdraví. I dítěte. Mladí? Pozor.“ Imunoložka varuje
Očkování po prodělaném Covidu může zabít, varuje MUDr. Jiří Beran.
Pavel marek
3.12.2021 @ 20:23
Děkuji za Váš názor a mohu potvrdit,že imunita po nákaze kovidem /po5 a znovu po 10 měsících byla téměř stejná/.Ještě si nechám udělat test po 15 měsících a uvidíme.Je mi líto,že musíme žít pod takovou manipulací.Přeji Vám pevné zdraví a silné nervy.