Na koronavirus nikdo nezemřel, potvrzují patologové.

Doktoři Stojčo Katsarov a Stojan Alexov

Jednou z klíčových neznámých u koronaviru je smrtnost. Zatímco nám byly médii a politiky předkládány masové hroby a strmě stoupající křivky mrtvých v zasažených oblastech, přijali jsme postupnou změnu klasifikace mrtvých z „na koronavirus“ na „s koronavirem„. Tahle šalba má ale svůj dobrý důvod. Není pochyb o tom, že právě smrt je tím, čeho se lidé v souvislosti s koronavirem opravdu bojí. Protože tak je předkládaná realita masmédii, většinou politiků a některými lékaři.

Z čeho ale jejich tvrzení vychází? Při zkoumání nové neznámé nemoci by se dalo předpokládat a hlavně očekávat, že se bude v maximální možné míře zjišťovat, jestli virus covid-19 opravdu zabíjí, a jak přesně, jakým typem procesu? Tady musí nepochybně přijít na řadu i patologie a pitvy obětí. O to víc překvapí rozhovor z jedním z doktorů, který se zúčastnil mezinárodního webináře Evropské patologické asociace a v květnu 2020 natočil tohle video: (Pokračování textu…)

KORONAVIRUS jako novodobé náboženství. Uvěř nebo budeš prokletý.

V březnu 2020 jsme se hromadně podvolili rozhodnutí elit, které určili, co je pro nás nejlepší. I když s tím mnozí nesouhlasili, nebyly žádné větší protesty, a vzhledem k nepřehledné chaotické chiméře strachu ze SARS-CoV-2, se to snad dalo i pochopit. Pro někoho to vlastně byla jen dovolená za stoprocentní plat, pro jiné zvýšená starost o děti za snížený příjem, někdo to téměř ani nepoznal (kromě roušek) a jiný znatelně omezil práci nebo definitivně skončil s tím, co ho do té chvíle živilo. To všechno s vládním odůvodněním epidemie (resp. pandemie) koronaviru, která ale nesplňovala ani platná kritéria počtu nemocných na 100.000 obyvatel. Navzdory skutečnosti, že podobná opatření se nerealizovala v minulosti při epidemiích (pandemiích) obdobného průběhu. (Pokračování textu…)

S hokejovým svazem padlo ticho na zem? NASRAT!

Hokejová Plzeň zažívá vydařenou sezónu. Je usazená na prvním místě se slušným náskokem, na stadion se vrací diváci, kteří v předchozích letech přece jen chyběli. Diváci, které je třeba si hýčkat a pečovat o ně. Protože Škodovka soupeří nejenom s úspěšným fotbalem, ale obecně musí uspět v rozhodování lidí, jak budou trávit svůj volný čas. A utrácet své peníze. Snaží se nabídnout zábavu a kvalitní produkt zaštítěný ikonou a majitelem klubu Martinem Strakou. A ono to funguje. Proč tedy bude mít Plzeň a sní i Brno pro příští domácí ligový zápas uzavřenou část stadionu? (Pokračování textu…)

Na hokeji fandíme slušně, kurva!

Pomalu se rozjela hokejová extraliga, a pro letošní ročník si přichystala jednu novinku, která by zřejmě měla nalákat nové diváky na stadion. Do Soutěžního a disciplinárního řádu Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) se nově pod odstavce b) a c) dostaly podmínky, které klubům nařizují jít proti vlastním fanouškům. Všechno se to schová pod oblíbené „fandíme slušně“ (aneb chceme rodiny s dětmi na stadionech) a v praxi to vlastně umožňuje libovolnou zvůli delegátů a disciplinární komise. (Pokračování textu…)

Poděkování Mádlovi, Procházkovi, Křetínskému, Tvrdíkovi a spol.

Fotbalová reprezentace dotáhla kvalifikaci na mistrovství světa k předpokládanému neslavnému konci, když po bezzubém výkonu prohrála v Belfastu se Severním Irskem 2:0. V duchu předchozích výsledků žádné překvapení. Jenom nebylo úplně fér, zchladit si po výsledku s Německem žáhu na fotbalových bafuňářích. Svůj nezpochybnitelný podíl na blbé náladě mají i memrdky v čele s Mádlem a Procházkou, zapomenout nejde ani na kabelku Křetínského, a pozadu nezůstává luftjarda Tvrdík. V takové společnosti se chuť na fotbal udržuje opravdu těžko, ať už by na hřišti nastoupila jakákoliv jedenáctka s jakýmkoliv trenérem. Naštěstí po preventivní dlouhodobé léčbě od českých fotbalových mediálních odborníků je každý další propadák jen očekávaný krok bez nějakých větších emocí. (Pokračování textu…)

Veřejná zábava na Zemanův transparentní účet

V přehlídku lidové tvořivosti se mění přede dvěma dny otevřený transparentní účet prezidenta Miloše Zemana pro velební kampaň. K napsání textu v rámci vzkazu pro příjemce stačí jen částka 1 halíř, za kterou získáte umístění svého dílka na stránce, která začíná být svým virálním potenciálem mediálně velmi zajímavá. Kromě očekávaných vulgárních vzkazů a osobních urážek (chtělo by se říct téměř v Zemanově stylu) se tak výpis účtu mění v bazar i reklamu lákající na návštěvu konkrétních webových stránek. Absurdní situaci korunoval mluvčí hradu Ovčáček, když to nepřekvapivě označil za akci pražské kavárny. OMG. (Pokračování textu…)

Poděkování Peltovi, Blatterovi, Platinimu, Villarovi a spol.

Včera jsem se při sledování fotbalového nároďáku opět přistihl, že mě výsledek kvalifikačního zápasu s Německem vlastně moc nezajímá. Banalita, jenže není to tak dávno, co jsem dokázal fandit, a tím bylo i sledování fotbalu vlastně zábava. Sám nevím, kdy se to zlomilo. Malou útěchu čerpám alespoň z toho, že zřejmě podobné pocity zažívají i někteří další fanoušci, když zápas s Německem nebyl vyprodaný, což se prý mistrům světa naposledy stalo asi před deseti lety. Možná ne za všechno mohou ceny lístků. O výsledku zápasu rozhodl gól dvě minuty před koncem po (asi) faulu a po (asi) ofsajdu. Měl bych být vděčný fotbalovým bafuňářům, kteří k mé fotbalové kocovině nepochybně přispěli, jinak bych pravděpodobně měl zbytečně pokažený večer. (Pokračování textu…)

Země s největší hustotou státních vlajek na světě

Jak vypadá konec billboardů u dálnic na český způsob, ukazuje situace na konci srpna. Od 1. září měly zmizet všechny billboardy resp. reklamní nosiče umístěné u dálnic a silnic I. třídy. Nechme teď stranou důvody, které ke vzniku zákona č. 196/2012 Sb. vedly. Faktem je, že byl schválený v roce 2012 s odloženou účinností od 1.9.2017. Jinými slovy měl každý zainteresovaný pět let na to, aby se na novou situaci připravil, a stejných pěl let měl i na to, aby se jí případně snažil změnit. Například ústavní stížností, která byla podaná až 21.08.2017. Proč se z nás tedy tak náhle stali vlastenci s největší hustotou vlajek na světě? (Pokračování textu…)

Konec iluze, nejsem člověk internetový

Je nejvyšší čas si přiznat, že nejsem ten správný typ pro blogování, resp. pro publikování myšlenek a názorů na internetu vůbec, třeba i v diskusích. Ne že by nebyl dostatek impulsů, co spolehlivě zvednou člověka ze židle. Naopak. Jenom v sobě marně hledám nutkání sednout ke klávesnici a sdělovat svůj názor. Přesvědčovat o své pravdě ostatní, trávit čas v nekonečných často hloupých diskusích, což ke zdánlivě anonymní síti prostě patří. Absurdní je, že právě to teď dělám, a předchozí věty prakticky popírám. Nejde ale o přirozený proces, k napsání textu mě vede motivace, kterou nechci v této chvíli víc rozebírat.

Ve většině případů, u kterých v nějaké fázi možná i cítím potřebu se vyjádřit, nakonec (naštěstí) rychle a vědomě rezignuji. Pro ty zbývající by snad konečně mohly sloužit tyto stránky. Nechám to ale raději bez příslibu, otevřené. Příležitostí k nasměrování webu bylo už dost, a zůstalo to víceméně bez posunu. Orientace na „velkou“ politiku mi silně nevyhovuje, to byl krok špatným směrem. Ideální způsob jak si otrávit chuť. Třeba se ještě podaří najít cestu, která by mohla být zábavná nejenom pro mě.

Anonymous: Revoluce začíná (2. část)

anonymous

Pamatujete ještě na Anonymous a jejich „Revoluci 2012„? Vlna zájmu už je tak nějak pryč (jak jinak), a tak není od věci si zase připomenout, že většina myšlenek stojí pořád za pozornost. A některá slova by se měla tesat do kamene. Nebo nožem do zad.

Nevěřte politikům, ekonomům a dalším falešným prorokům. Hledejte pravdu. Nevěřte nadějím. Každou informaci se snažte ověřit z více zdrojů. Nevěřte ani Anonymous. Pochybujte i o našich slovech. Hledejte pravdu. Nezapomínejte, že pravda nepotřebuje víru, protože pravda existuje nezávisle na politických a náboženských systémech. Nepodléhejte těm, kteří vás ovládají pomocí strachu a lží. Nevěřte populistickým slibům. Nikdo vás nespasí. Věřte sami v sebe, ve své schopnosti. Bojujte za svá práva.

My jsme Anonymous,
my jsme legie,
nezapomínáme, neodpouštíme.
Očekávejte nás.

O autorovi: Anonymous