11.9.2024

Pochopit podvod 11. září 2001, je klíč k pochopení, čeho všeho jsou schopni. [video]

Společnost, Zahraničí konspirační teorie, lež, USA, video

Dnes máme opět výročí zázraků. 11.9.2001. Den, kdy měkké hliníkové letadlo dokáže narušit tuny tvrdé ocelové konstrukce. Den, kdy při hoření leteckého benzínu může tát ocel, ale pasy nehoří. Den, kdy se vlivem požáru zhroutí vůbec POPRVÉ v historii kompletně nějaký mrakodrap – a rovnou dva. Den, kdy DVA zásahy znamenají TŘI spadlé mrakodrapy. Pochopit 11. září, je totiž klíč k pochopení, čeho všeho jsou schopni!

Dnes si připomínáme největší teroristický útok v dějinách USA. Den kdy CIA ukázala celému světu čeho je schopná, a co je hlavním principem a podstatou této zločinecké organizace. [zdroj]

Oficiální konspirační teorie o 11. září vysvětlena za 5 minut. Ve vší úctě k obětem a pozůstalým, či právě kvůli nim, je dobré si dnes připomenout fakta co se 11.9.2001 stalo, jelikož oficiálnímu vysvětlení vlády USA alespoň trochu informovaný člověk nemůže věřit… [zdroj]

Žádné letadlo.

Experti o 11. září.

Byla to řízená demolice.

Architekti a inženýři o 11.9.2001.

Více než 3 tisíce expertů se shoduje, že není možné, aby dvě hliníková letadla způsobila kolaps tří budov, přičemž jde primárně o budovu číslo 7, která nebyla zasažena a její kolaps proběhl během necelých 10 vteřin! Přesto lidé budou slepě obhajovat autority, i když je naprosto zřejmé, že nemají problém nás likvidovat jako přebytečný dobytek.

Přesná rekonstrukce od technika.

Piloti o 11. září.

Válečné hry, neskutečné radarové záznamy, letadla překračující jejich maximální možnou rychlost o více než 130-150 uzlů, nepřesné udávání polohy letadel, nepravdivé údaje letadel, letadla spojující se, kdy letí spolu v útvaru a pak se zase oddělí od tak zvaného 9/11 letadla, stíhačky poslány na opačný směr, letadla zdánlivě stále ve vzduchu poté, co došlo k tak zvanému útoku, špatná komunikace, nefungující telefony…

Co se stalo ráno, 11. září 2001? Proč byla naše obrana neúčinná? Piloti pro pravdu o 9/11 analyzují jak reagoval NORAD. Zvukové záznamy a radarové informace byly dodány vládními orgány. 9/11 INTERCEPTED.

Pro inspiraci a úvodní text byl použitý [zdroj].

K dispozici je mnoho zdrojů a stránek, kde ještě pořád můžete najít necenzurované informace. Jednou z nich je i 11. září 2001: nukleární demolice, kde je udělaný souhrn i s odkazem na další zdroje. Mnohé již bylo řečeno i prokázáno, nemá smysl se opakovat, kdo chce, ví již dávno. Tohle je jen pro připomenutím když máme toho jedenáctého.

Od jaderného zločinu ke světové nadvládě.

Podle zjištění fyzika Heinze Pommera nebyl příčinou zkázy Světového obchodního centra náraz dvou letadel, ale jaderné výbušné zařízení! Poslechněte si, jak k této tezi dospěl a jaké jsou paralely se současnou koronovou krizí.

Pane Pommere, jste fyzik a tématu 11. září se věnujete ve velké míře. Je hezké, že jste tu dnes, u příležitosti 20. výročí útoku na Světové obchodní centrum. Mnoho lidí je stále přesvědčeno, že Dvojčata a budova WTC-7 – celkem tři budovy – byly zničeny parafínem z nárazu dvou letadel a vzniklého požáru.

Vaše pracovní skupina se skládá ze čtyř fyziků, a vy jste studovali události na Ground Zero a skutečně jste dospěli k závěru, že muselo jít o výbuch nebo jadernou destrukci. Na první pohled se to zdá někde velmi neuvěřitelné. Jak jste dospěl k této tezi?

Mnozí lidé byli od začátku velmi překvapeni, jak snadno byly tyto tři ocelové věže smeteny neznámou silou. Právě se rozplynuly ve fontánu prachu, zejména severní věž, a fyzikové stojí přinejmenším před dvěma hádankami. Nejde tedy jen o dynamiku, které musíme porozumět, jak se tyto věže rozpadly, proč zmizely ve fontáně. Záhadou je však zejména posmrtná záře na hromadě trosek.

Tato hromada trosek zůstala horká více než tři měsíce, přestože byla zima a přestože bylo dovezeno mnoho milionů litrů vody. Pokud máte hromadu suti, která nechce vychladnout, musí to mít nějaký důvod. Pokud k tomu přistoupíte jako fyzik, zjistíte, že Světové obchodní centrum je především energetický problém.

Ze zkušenosti například víme, že šálek čaje o teplotě 95 stupňů Celsia vychladne do 15 minut. Pokud by hromada suti během tří dnů vychladla na maximální teplotu kolem 700 stupňů Celsia, bylo by vše v pořádku. Pokud však i po třech měsících, zejména po odklizení trosek, stále snadno vydává teplo, vyvstává otázka: odkud se tato energie bere?

Neukládala podlaha teplo?

Otázkou je, kolik energie musí půda celkově absorbovat, aby mohla vyzařovat po dobu tří měsíců. Infrakamery ukazují, že záření je rovnoměrné, a výslednou hodnotu energie lze odhadnout nebo vypočítat. Podle dvou různých modelů dojdeme ke stejné hodnotě 1 x 1015 joulů, což je petajoule nebo vyjádřeno v kilotunách 240 kilotun.

Tato hodnota je velmi, velmi vysoká a je třeba si představit, že to odpovídá asi 100 000 tunám nebo 100 000 paletám uhlí, které měly tři měsíce hořet, pomalu hořet, navršené asi dva metry vysoko na místě WTC. Pak by byly v pořádku energetické rovnice.

Protože však hromadu trosek tvořil pouze železný šrot v páře, nemůžeme si nijak vysvětlit, že by tato energie mohla vzniknout jakýmkoli chemickým způsobem, a proto logicky musela být jaderná. Podle energetických tezí jiná možnost neexistuje. To znamená, že k tomuto výsledku dojdeme buď výpočtem hodnot záření, nebo výpočtem, ve kterých zónách se voda skutečně odpařila a jak velké by musely být příslušné podzemní tepelné zóny. Pak dostanete pokaždé asi 80 kilotun na kouli, tedy v součtu tří koulí 240 kilotun, což je velmi, velmi vysoká hodnota, která se na první pohled zdá neuvěřitelná.

Ale není pak někde takový jaderný proces také relativně snadno odhalitelný?

Pan Pommer: Ano, to je dobrá věc, krása této teze – je snadno ověřitelná. Stačí odebrat vzorek půdy z hloubky 75 metrů.
V hloubce 75 metrů musel proběhnout tento jaderný proces, který vedl ke vzniku toho, čemu říkám eruptivní (eruptivní = vzniklý explozivní erupcí) vejce – tedy plynové tlakové komory.
Mimochodem, tento princip destrukce poprvé představil Dimitrij Kalisov před více než deseti lety, ale vychází z výbuchu atomové bomby v hloubce 50 metrů.

No, teď samozřejmě můžete namítnout, pokud je vaše teze správná, že ten prach na povrchu by měl být přinejmenším někde radioaktivní, nebo že pak prostě můžete skutečně dokázat, že tam ty jaderné procesy probíhaly.

V zásadě ano, takže jakmile tento radioaktivní prach unikne, je okamžitě zjistitelný na povrchu. Představte si však proces, který pracuje s mnoha filtračními vrstvami, tedy s několika účinnými filtračními vrstvami, takže horní vrstva se rozpustí, exploduje, zatímco radioaktivní tavenina zůstane roztavená v zemi.

Ale to znamená, že existuje nějaký filtr?

Musí existovat velmi účinný filtr, aby tavenina zůstala uvnitř žuly, ano.

Je možné takový filtr vytvořit?

Nejjednodušším řešením pro takový filtr by byla jednoduše voda. Voda již brání neutronové aktivaci (neutronová aktivace = proces, při kterém se materiály stávají radioaktivními v důsledku neutronového záření) a lze tak zabránit kontaminaci (kontaminace = radioaktivní zamoření) životního prostředí. Nicméně tento filtr, který zde byl použit, byl tak důmyslně navržen, že mnoho lidí skutečně předpokládá použití sci-fi zbraně.

My – naše pracovní skupina – tomu nevěříme. Předpokládáme velmi špinavý, tj. vysoce radioaktivní proces, který probíhal v hloubce 75 metrů.

Naše výsledky a úvahy o tomto filtru jsme shrnuli v knize „The Ground Zero Model“ – zkráceně „GZM“. A popíšeme nejen to, jak tento filtr funguje, ale také například to, jak se tlumí rázové vlny, takže v případě Světového obchodního centra nevznikne kráter, což by člověk naivně očekával.

Naše pracovní skupina předpokládá aktivní reaktor, tj. jaderný reaktor, který hodinu hoří do žuly. Jedná se o kontaminovanou směs uranu a thoria, která se stane nadkritickou až po přibližně hodině a odpaření cizího kovu. A když v tomto systému dojde k výbuchu – relativně pomalému výbuchu – jednoduše proto, že zpětné vyzařování neutronů není tak účinné jako u skutečné bomby a systém je navíc kapalný a plynný, je část taveniny katapultována vzhůru skrz vodou naplněný vrt, takže vystřelí vzhůru.

Nyní je to takto: V tomto vrtu – naplněném vodou, jak jsem řekl – vznikají na stěně třecí síly. Když má tato tavenina, řekněme, 4 000 stupňů, 3 000 stupňů, je těmito třecími silami velmi silně ochlazena a po několika metrech, po několika 10, 20 metrech stoupání ztuhne.

To znamená, že celé toto eruptivní vejce, které se již dalo do pohybu, se náhle prudce zastaví. A pak začne proces filtrování, propalování. Je to jako kyvadlo pro vrh koulí.

Když atomová jádra narazí do jiného atomového jádra s vysokou kinetickou energií (kinetická energie = energie pohybu), dojde k přenosu energie – energie hybnosti, a kontaminovaná tavenina tak zůstane na dně.

A díky těmto impulsním rázům se energie během několika sekund šíří jen velmi rychle vzhůru, dokud nedosáhne právě této tající kapky, takříkajíc se za ni prožere a pak může začít erupce, která pak věž roztrhá na kusy.

Ale neměla by být věž roztržena u základů?

Aha, stavební plány podávají vysvětlení. V samotném středu – pokud si vezmete čtvercový půdorys této věže o rozměrech 64 krát 64 metrů – se nachází nákladní výtah, „Nákladní výtah 50“. Jedná se o šachtu, která vede asi šest metrů hluboko do žulového dna.

Takže když řekneme, že zde byl další vrt, jedná se o předdefinovaný erupční kanál, který pak zajišťuje, že to může stoupat velmi strmě vzhůru, jako ve fontáně, takže to může takzvaně stříkat nahoru. Jinými slovy, cílená erupce. Kromě toho je to pak výsledek plánů, zajímavé je, že nulový bod všech těchto plánů je 75 metrů hluboko v žule, což vnímáme jako „nulový bod“, nutný bod exploze.

To nám samozřejmě usnadňuje určení výšky, protože jednoduše vycházíme z nulového bodu a věž je od tohoto nulového bodu vysoká asi 500 metrů. Poté začne erupce. A tato úzce zaměřená erupce vytlačuje vzduch uvnitř a v horním segmentu věže se vytvoří vzduchový polštář, který zabraňuje zpětnému rázu – zabraňuje tomu, aby materiál v důsledku zpětného rázu vystřelil skrz strop.

Takže znovu: Materiál vystřelí s úzkým ohniskem, v horním segmentu se vytvoří vzduchový polštář. Tento vzduchový polštář zabraňuje vystřelení materiálu skrz strop v důsledku zpětného rázu.

Dobře, a co se podle vašeho modelu stane potom? Jaký je další krok?

Dalším krokem je přesně to, co bylo pozorováno, protože věže se poté začnou eruptivně hroutit. To znamená, že pokud tento materiál vystřelí vzhůru rychlostí řekněme 100 metrů za sekundu, může vystoupat maximálně do výšky 500 metrů a tam se shromáždí.

To znamená, že dochází k akumulaci tohoto pyroklastického proudu (pyroklastický = vzniklý ze sopečných výlevů). Současně se tento erupční kanál uvolňuje a při stejném objemu dodávky se pak rychlost tohoto pyroklastického proudu, který vystřeluje zespodu, snižuje.

To znamená, že nahoře máte stále více materiálu a dole stále méně rychlosti. Tento systém se po několika sekundách nakloní a veškerý materiál začne padat. A na styčné ploše mezi stoupajícím a padajícím proudem materiál vystřelí a nepředstavitelnou silou roztrhne věž.

A to také vysvětluje to neuvěřitelně velké množství prachu, které vlastně spadlo na celé město.

Přesně tak, to znamená tento pryoklastický proud, což je rozemletá žula, a samozřejmě zbytky věže, to znamená železné páry, železné pelety, které znovu ztuhly, a částice, které tvořily věž.

Předpokládejme, že váš model je správný. To by znamenalo, že před dvaceti lety to nebyl Taliban, kdo zapálil Světové obchodní centrum, ale že si to podle vás udělali Američané sami. A udělali to pomocí špinavých jaderných výbušnin.

Ano, to nás přivádí k otázce: Co, kdo jsou vlastně Američané a nakonec kdo vlastně vede nebo řídí Ameriku? Myslím, že Amerika se už dávno stala hříčkou superbohatých oligarchů a peněžního průmyslu. A mezitím je kočka skutečně venku z pytle: někdo chce ovládnout svět, protože hesla, která slýcháme od dob Corony, jsou „globální správa“, „globální vedení“, „globální tvůrci“, „mladí globální tvůrci“ a „otevřená společnost“ – rozpuštění národů.

Sen o světovládě se tak má stát skutečností a k tomu je třeba uvést národy do stavu strachu, ať už prostřednictvím teroristů, nebo smrtícího viru, plicního moru, který právě prožíváme.

Mluvíte o „velkém resetu“, novém velkém začátku, jak doporučuje Světové ekonomické fórum.

Ano, myslím si, že celá věc je připravena s cílem podkopat demokracii, podkopat ji pololegálními prostředky a nahradit ji moderní korporátní diktaturou se sociální odpovědností.

Pokud se však podíváme na metody, které se k této společenské odpovědnosti používají – nejsou to jen lži a podvody, ale zcela jasně také použití ozbrojené síly, jaderných a biologických zbraní a kromě toho zbavení svobody, nátlak a povinné očkování, což všechno v současnosti zažíváme.

Franklin D. Roosevelt řekl: „V politice se nic neděje náhodou. Když se něco stane, je to naplánováno.“ Předpokládáte, že tyto události byly naplánovány do posledního detailu?

No, ve skutečnosti se domnívám, že je toho zinscenováno mnohem více, než si dokážeme představit. Samozřejmě, že vždy existuje určitá volnost, ale je zde také velká míra inscenace.

Například právě v den 20. výročí útoků z 11. září Spojené státy náhle opouštějí Kábul, Tálibán obsazuje město a američtí občané musí prchat. Je zřejmé, že se aktivuje trauma, které je pak využito pro další válečný vývoj a procesy.

Pokud se podíváte na všechny jednotlivé kroky, které vedly k vítězství Talibanu, musíte dojít k závěru: Nejprve Spojené státy oznámily, že zemi opouštějí, pak povolaly místní vojáky, 300 000 vojáků – z nichž většina, jak jsme se mezitím dozvěděli, existuje jen na papíře – a pak nechaly Tálibánu sklady zbraní.

Nejedná se tedy o trestnou bezohlednost, ale o hru, které jsme svědky. A pokud to neprohlédneme, pak se budeme muset brzy opět vypořádat se „zlými, všemocnými“ teroristy, s nějakými dalšími biologickými odpornými viry nebo dokonce s meteoritem jako smrtelnou hrozbou z vesmíru, což by se mezitím dalo dobře simulovat i jadernými zbraněmi.

Dobře, váš závěr k tomu, kde vidíte východisko z toho, co jste právě řekl jako poslední?

Myslím, že si lidé musí uvědomit, že by rádi věřili autoritám a vědě. A z tohoto pohodlí se pak vyvíjí nekritičnost, poslušnost a poslušnost.
A já věřím, že východiskem ze systému je, jak říkal Kant, osvobodit se od této vlastní nezralosti, projevit iniciativu, navazovat kontakty a dělat věci, které systém od jednotlivce neočekává.

Dobře, pane Pommere – děkuji vám. Děkuji vám za vaše vysvětlení, děkuji vám, že jste nám umožnil nahlédnout do vašeho studia, do vaší práce. A my vám můžeme jen popřát, abyste i v budoucnu vrhli světlo na temnotu, a ano, jen pokračujte v prosazování těchto věcí, abychom o tom prostě slyšeli více. Za to vám velmi děkuji.

Ano, velmi. Děkujeme také. [zdroj]