4.10.2024

Podzimní Virus-Games. Nádraží v Hamburku bylo vzhůru nohama kvůli „viru“ Marburg.

Společnost covidismus, marburg, testy, virologie

To si tak jedete vlakem naprosto bezpečným Německem, když tu náhle zaútočí neviditelný krvelačný marburg. Ještě že máte v kapse 3 roky starou masku, kterou si ihned nasadíte, což vám nepopiratelně zachrání život. Po cestě domů přemýšlíte nad svým velkým štěstím a zjišťujete si o útočníkovi podrobnější informace… a nečekaně narazíte na článek z 29. srpna 2022, díky němuž zažijete nezapomenutelný šok! Od té chvíle již nic není jako dřív.

Marburg v Hamburku. Aby se to těm zoufalcům rýmovalo. Ale nedělejte si iluze, poslušní Němci svým vůdcům, na rozdíl od neposlušných Čechů a Slováků, vždy věřili. Bude to tam ještě zajímavé. Pro tu naší vrchnostenskou sebranku to bude naopak pohroma, až dostanou notičky to tu rozjet taky. [zdroj]

Podzimní Virus-Games: Nádraží v Hamburku vzhůru nohama kvůli „viru“.

Začínající podzimní kulturní sezónu pojala ředitelna světa obzvlášť humorně. V německém Hamburku uspořádala slavnostní představení komediální hry napsané na motivy slavné série “Covid-19”z roku 2020. Aby se pobavila lůza i plebs, pojali autoři děj velmi jednoduše:

«Student medicíny, který ve Rwandě ošetřoval pacienta s marburským virem, cestoval vlakem ICE z Frankfurtu do Hamburku. Během cesty vlakem se u něj údajně objevily příznaky podobné chřipce.»

Dotyčný tedy velmi podezřele specificky kuckal a smrkal. Proto zcela logicky a adekvátně «spolková policie uzavřela nástupiště č. 7 a 8. Cestující museli nástupiště opustit.»

A dál:

«Cestující vlakem, kteří se nacházeli v bezprostřední blízkosti pacienta, budou nyní identifikováni a kontaktováni spolkovou policií a zdravotnickými orgány»

Jak známo, kvalita komedie nespočívá ani tak v logice a strukturovanosti děje, nýbrž v potenciálu (pokud možno i toho nejprostšího) člověka rozesmát. Proto bych si nelámal hlavu nad tím,

– jakým způsobem dokázal jeden pasažér z několika set (!) zaujmout bezpečnostní složky státu chrchláním a smrkáním, že bylo hlavní nádraží přístavního velkoměsta obráceno vzhůru nohama (byl jediný, kdo ve vlaku na začátku října kuckal a smrkal?),

– kdo a jakým způsobem během jízdy zjistil a vyhodnotil kuckálistovo zdraví a údajnou hrozbu, kterou měl pro okolí představovat?

To je fuk. Hlavně je potřeba mít – ředitelnou světa tolik milovaný – strach o život:

«Každý druhý případ končí smrtí. Onemocnění virem Marburg, které způsobuje silnou horečku, se v současné době vyskytuje ve východní, střední a jižní Africe. Podle Světové zdravotnické organizace je každý druhý případ v průměru smrtelný.»

Bojim bojim bojim! Svatý lockdowne opatruj nás! Injekci vezdejší dej nám dnes!

Netopýři, opice a ptáci už tu byli, teď je na řadě liška:

«Za přenašeče je považována létající liška nilská. Nákaza z člověka na člověka je možná kontaktem s tělesnými tekutinami.»

Bravo! Opona, potlesk. Těšíme se na další díl.

O tom, že brzy bude, nepochybuji ani na vteřinu. [zdroj]

A hele, kuckálista z Hamburku na první stránce českých médií. A zcela jistě i v jiných evropských médiích (aniž bych to jakkoli ověřoval).

To samozřejmě vůbec nic neznamená a je to naprosto normální a pochopitelné.

„Virus“ marburg: předchůdce eboly.

Obsáhlý článek přeložil a publikoval Resetheus, přinášíme některé závěry:

Pokud z nějakého důvodu věnujete pozornost mainstreamovým médiím, pravděpodobně dobře víte o opětovném výskytu mnoha různých „virů“, které se v posledních měsících zdánlivě objevily po celém světě. Byli jsme svědky podivně přesné předpovědi opičích neštovic v květnu 2022, hrozby neznámých „virů“ a onemocnění, jako je nipah/langya, hantavirus, jahodová hepatitida A, rajčatová chřipka a údajný opětovný výskyt dětské obrny. Jedním z dalších méně známých „virů“, který v současné době koluje v médiích, je „virus“ marburg. Pro ty, kteří jej neznají, nemusí znít tak děsivě, ale tento „virus“ má blízkého příbuzného, jehož název může být dostatečným důvodem k tomu, aby lidem neznalým nahnal strach. Pro ty, kteří to nevědí, „virus“ marburg je původní inkarnací „viru“ ebola. Odhaduji, že ten druhý z nich je vám známější.

V současnosti žijeme v době, kdy se v různých částech světa údajně objevují nové i staré známé „viry“. Každé z těchto ohnisek je médii prezentováno jako potenciální epidemie/pandemie, která čeká na propuknutí, když ne teď, tak určitě v blízké budoucnosti. Na tuto možnost jsme neustále připravováni. Zajímavé je, že většina těchto nemocí sdílí stejné nespecifické příznaky, včetně onemocnění podobného chřipce a nějaké formy vyrážky. Zdá se, že tyto nemoci se u pacientů projevují netypickým způsobem v zemích, které nejsou endemickými oblastmi, kde pacienti v minulosti necestovali do známých ohnisek ani nepřišli do styku se zvířaty, o nichž se předpokládá, že jsou přenašeči „viru“. Vzhledem k tomu, že klinická diagnóza není kvůli překrývajícím se příznakům možná, k vytváření případů se používají podvodné testy PCR.

Jako poslední z tohoto „virového“ kolotoče se objevil „virus“ marburg. Podle mainstreamových médií má nákaza tímto „vysoce nakažlivým virem“ potenciál ve světě propuknout, pokud se tomu okamžitě nezabrání, přestože není známa žádná léčba ani vakcína, které by proti němu byly úspěšné. Při nedávném „propuknutí“ v Ghaně se nakazili čtyři lidé, zatímco při předchozím „propuknutí“ v Guineji v roce 2021 jen jeden člověk. K dnešnímu dni bylo na celém světě od „objevení“ „viru“ marburg v roce 1967 zaznamenáno celkem 475 případů. Jedná se skutečně o „vysoce nakažlivý, virulentní a smrtící virus“?

Většina těchto nemocí sdílí stejné nespecifické příznaky, včetně onemocnění podobného chřipce a nějaké formy vyrážky.

Pohled do historie tohoto „viru“ ukazuje zcela jiný obrázek, než jaký nám předkládají mainstreamová média. Nejenže počáteční výskyt mezi výzkumníky očkování proti dětské obrně nebyl od počátku považován za alarmující, ale pacienti byli navíc léčeni doma až po dobu 10 dní. Ti, kteří byli nakonec přijati do nemocnice, byli ti, kteří nakonec podlehli, někteří již jeden den po přijetí. Jeden pacient, který byl považován za těžce nemocného, nikdy nevyhledal nemocniční ošetření a plně se zotavil. Bez znalosti přesné léčby, která byla pacientům poskytnuta před přijetím do nemocnice a bezprostředně po něm, je třeba se ptát, zda závažnost příznaků pozorovaných u těch, kteří nakonec nemoci podlehli, mohla způsobit jejich léčba?

Přesvědčivým důkazem, že žádný nový patogen nebyl nikdy zjištěn, je proces objevení nového „viru“. Za prvé, žádný „virus“ nebyl nikdy purifikován ani izolován přímo z tekutin nemocného člověka ani opice. Jediný důkaz, údajně prokazující existenci „viru“ marburg, pochází výhradně z pokusů na morčatech, při nichž se zvířatům injekčně aplikovala a sériově pasážovala nepurifikovaná břečka a tkáně. Po experimentálním vyvolání onemocnění u zvířat byly provedeny nespecifické testy za použití protilátek s cílem nalézt ve slezině a játrech morčat inkluze podobné Negriho tělískům (údajně specifické pro vzteklinu, ale opakovaně se ukázalo, že tomu tak není), a poté byly vzorky krve odeslány na zobrazení elektronovou mikroskopií s cílem „virus“ nalézt. Pátrání po částicích „viru“ bylo zdlouhavé a zkušený výzkumník nebyl zpočátku schopen po dni a půl hledání nic najít. Teprve když odešel na oběd, jeho méně zkušený laboratorní asistent byl schopen „virus“ po necelé hodině hledání najít. Částice podobné vláknům byly vybrány jako představitelé „viru“ marburg kvůli své jedinečnosti a délce. Jak však připustil vedoucí výzkumník Rudolf Siegert, částice byly morfologicky podobné mnoha „virům“, včetně „viru“ vztekliny spojovaného s výše zmíněnými Negriho tělísky. Tyto vláknité formy můžeme najít i u jiných „virů“, jako jsou „viry“ příušnic, spalniček, parainfluenzy a mnoha dalších.

Podle Wernera Slenczky, muže, který se na vytváření těchto snímků z elektronového mikroskopu úzce podílel, byly vzorky kontaminovány mnoha mikroorganismy a dokonce i „paramyxoviry“, které ztěžovaly interpretaci. Uvedl, že hledání „virových“ částic bylo únavné a často frustrující. To potvrzuje, že snímky použité jako důkaz existence „viru“ marburg pocházely z nepurifikovaných, kontaminovaných vzorků, a proto nelze v žádném případě tvrdit, že částice spojené s případy v Marburgu jsou ve skutečnosti vůbec „virem“. Slenczka rovněž přiznal, že opice, o nichž se předpokládalo, že jsou zdrojem „viru“, nikdy neonemocněly a byly použity v jiných laboratořích, v nichž nikdy k žádnému propuknutí nemoci nedošlo.

Ještě zajímavější je, že pokusy o „izolaci“ „viru“ se ukázaly jako neúspěšné. První pokusy o pomnožení „viru“ na buněčných kulturách opakovaně končily tím, že existenci žádného „viru“ neprokázaly. To však výzkumníkům nebránilo v tom, aby pro kultivaci nevyzkoušeli řadu buněčných linií, dokud nezískali výsledky, které chtěli vidět. Po opakovaných pokusech a omylech, které vedly k matoucím, protichůdným a rozporuplným výsledkům, bylo rozhodnuto, že „virus“ marburg se sice může množit na buněčných kulturách, ale bez toho, aby vyvolal cytopatický efekt, který je právě tím kritériem, které virologové používají k nepřímému „pozorování“ toho, že „virus“ se zmocnil buňky, aby se v ní mohl množit.

To, co nám v souvislosti s „virem“ marburg zůstalo, jsou nespecifické příznaky onemocnění spojené s nespecifickými inkluzemi podobnými Negriho tělískům ve tkáních a částice, které jsou údajně jedinečnými „virovými“ strukturami, jenž jsou ve skutečnosti morfologicky podobné mnoha jiným „virovým“ částicím. Máme také „virus“, který se údajně množí na buněčných kulturách, přičemž nevyvolává právě ten efekt, který se hledá pro určení přítomnosti „viru“ ve vzorku. Jinými slovy, „virus“ marburg je dalším z dlouhé řady názvů, které byly dány stejným příznakům onemocnění reprezentovaným stejnými náhodnými částicemi. Je to jen další podvodné divadelní představení, které nám předkládá pseudověda známá jako virologie.

Neustálé strašení. Bláboly o nemoci X, černém kašli a dalších nesmyslech jsou jen psyop.

Takže když už na nás chtějí vytáhnout mutaci neexistujícího viru Marburg, tak si můžete přečíst úryvek plánu Operation Lockstep přímo od Rockefeller Foundation. (pozn. lockstep = striktní dodržování a napodobování jednání toho druhého)

Jsou naprosto zoufalí a musí to zkusit. Mají k tomu mnoho důvodů, ale ty si zanalyzujeme jindy.

A co se tedy na straně 18, Scénáře pro budoucí technologie a mezinárodní rozvoj Rockefeller Foundation z roku 2010, píše? Postačí nám začátek – a pamatujte, že toto napsaly ty zakomplexované zrůdy už v roce 2010! Podobnost čistě náhodná. Překlad str. 18:

Scénář příběhu Lockstep 2010.

Svět přísnější vládní kontroly shora dolů a posíleného autoritářského vedení s omezenými inovacemi a rostoucím občanským odporem.

V roce 2012 konečně udeřila pandemie, na kterou svět čekal už léta. Na rozdíl od H1N1 z roku 2009, tento nový kmen chřipky – původem z divokých hus – byl extrémně virulentní a smrtící. I ty na pandemii nejvíce připravené národy byly rychle přemoženy, když se virus rozšířil po celém světě a nakazil téměř 20 procent světové populace a zabil 8 milionů lidí za pouhých sedm měsíců; většina z těchto lidí byla mladých zdravých dospělých osob. Pandemie měla rovněž smrtící dopad na ekonomiky: mezinárodní mobilita osob i zboží se zastavila a byla oslabena odvětví, jako je cestovní ruch a rozbita globální síť dodavatelských řetězců. Dokonce i místní obvykle rušné obchody a kancelářské budovy, byly měsíce prázdné, bez zaměstnanců a zákazníků.

Pandemie pokryla planetu – i když neúměrné množství lidí zemřelo v Africe, jihovýchodní Asii a Střední Americe, kde se virus, bez oficiálních omezujících protokolů, šířil jako požár. Ale i ve vyspělých zemích bylo zadržování jeho postupu problémem. Počáteční politika Spojených států „silně odrazovat“ občany od létání se ve své shovívavosti ukázala jako smrtící a urychlila šíření viru nejen v rámci USA, ale i přes hranice. Několik zemí si však vedlo mnohem lépe – zejména Čína. Rychlé zavedení a prosazování povinné karantény pro všechny občany čínskou vládou, stejně jako její okamžité a téměř hermetické uzavření všech hranic, zachránilo miliony životů, zastavilo šíření viru mnohem dříve než v jiných zemích a umožnilo rychlejší zotavení po pandemii. (…) [zdroj]

Úvodní text vypůjčen od Velký Resetheus.

Související: