Pohádka Tři princezny je propagandistická sračka ukazující bídu současného režimu.

Bída současných pohádek odráží bídu naší současné společnosti, kde vládne lež a zmar bez morálních hodnot. Všichni nadávají na štědrovečerní televizní pohádku. Není divu, byla opravdu otřesná. Až je mi líto těch mladých hereček, které v dobré víře využily příležitosti. Pohádka plná válek, zbraní, ekologických katastrof, „uranu“ a feministických klišé, těžko mohla někoho zaujmout a naladit člověka na dobro a krásu, které se k Vánocům váží.

Ale mě tento spektákl naplňuje nadějí. Nadějí, že hrůza posledních let skončí. Protože představitelé progresivního liberalismu jsou prostě neschopní a hloupí. Jejich časy skončí, protože jejich amatérismus a těžko skrývaná sobeckost a egoismus, prostě už nejdou ničím zakrýt. Jejich vedení je neudržitelné.

Včerejší pohádka je toho důkazem. Česká televize s miliardovým rozpočtem dává příležitosti neschopným a nezkušeným a roky jí to procházelo, protože to nebylo tak vidět. Když ale už ztratí naši libtardi zábrany, dopadne to jako včera. Propagandistická sračka, která stojí na hliněných nohách, která nezvratně ukazuje bídu současného režimu.

Tohle může podporovat jen hlupák, který není schopen dohlédnout důsledky vlády neschopných a slabých. Svět včerejší ušmudlané pohádky a svět Pekarových Adamových, Lipavských a Foltýnů, už nebaví skoro nikoho. Dejme jim další příležitosti a zničí se definitivně sami. [zdroj]

Výborná pohádka na dobrou noc. Já usnul už po 15 minutách.

Dva z prznitelů vánočního prime time na ČT1: Režisér Tomáš Pavlíček a scénáristka Hana Cielová.

(Kmotrů a kmotřenek má tato zrůdnost samozřejmě více – od “producentů”, “dramaturgů” a vedení TV samotné.)

Otázky: 1) Zvýšit mediální daně, aby už nikdy nic zlovolně špatného jako Tři princezny nevzniklo, a tvorby se chopili skuteční profesionálové? 2) Neměly by za natočení a odvysílání něčeho takového na Štědrý večer v televizi padat hlavičky podobně jako drakům, kteří v pohádkách chtějí žrát nevinné princezny? [zdroj]

Nudná a nezáživná koprodukční slátanina.

K českému Štědrému večeru patří po generace již neodmyslitelně filmová pohádka.

Bohužel vzrušené očekávání se již hodně dlouhou dobu po několika minutách obrací v hluboké zklamání, za současného smutného povzdechnutí si, kam pak že se to poděl proslulý český filmařský um, který nám kdysi mnozí tak záviděli.

Kavčí hory už dlouho produkují jako na běžícím pásu jednu stupiditu za druhou, ve kterých exhibují herci s takovým charismatem, že by uspali i člověka trpícího insomnií.

Přihlouplé příběhy, ochotnické výkony, stupidní (mírně řečeno) dialogy, časté laciné pitvoření a přehrávání, spolu se snímáním roztřesenou kamerou díky čemuž máte pocit, že kameramana trápí prostata a on tak přešlapuje z nohy na nohu protože už prostě musí, míchá eintopf, ze kterého se dělá soudnému divákovi šoufl.

Obzvlášť když měl tu čest a pamatuje si Vorlíčka a pár jeho pohádek viděl.

Při té příležitosti nemohu nevzpomenout též na perel typu Pyšné princezny, Šíleně smutné princezny, Prince a Večernice, Byl jednou jeden král a samozřejmě nepřekonatelné Tři oříšky pro Popelku s krásnou a křehkou Libuškou Šafránkovou, která se stala hvězdou nejen v někdejším Československu, ale i v mnoha dalších zemích, kde se tato pohádka stala hitem a Libuška laťkou, podle které budou už navždy hodnoceny všechny další představitelky této postavy.

Je evidentní, že samotný slavný rodič, či absolvovaná filmová škola k úspěchu prostě nestačí, pokud absentuje nejdůležitější ingredience, kterou je talent.

Pohádky se nedají vyrábět jako třeba hřebíky, či cihly a pokud u toho není onen talent, srdce, fantazie, ale i schopnost dívat se na svět tak trochu dětskýma očima, filmový zázrak se nenarodí…Práce sloužící jen k uhrazení hypotéky, k nové filmové legendě prostě nevede.

A tak se žádná budoucí legenda nenarodila ani dnes, kdy ČT uvedla novou pohádku s názvem Tři princezny… Myslím, že spíše naopak, čemuž napovídá i to, že jsem se vydržel dívat asi celých sedm minut a po těchto sedmi minutách ihned zapomněl, co jsem právě sledoval… Nebo přesněji řečeno, moc rád bych zapomněl…

Že jsem netrpěl sám, dokládají i recenze na ČSFD, kde si tento mučící nástroj vysloužil krásných 27% a mraky jednoslovných hodnocení: „odpad!“.

Ještě že máme Jiří Stracha a jeho Anděly Páně…To je pohlazení po duši, které se v současné produkci vyjímá asi jako pestrý kolibřík, mezi hejnem krkavců.

À propos, na Sedmero krkavců Alice Nelis, bych také nerad zapomněl… I tato pohádka se totiž výjimečně nadmíru provedla a odskočila tak od stávající bídy asi o kilometry, což jen ještě více podtrhuje zmar současné produkce, mimo jiné financované i díky koncesionářských poplatkům, odváděným naší veřejnoprávní televizi…Pokud je ale toto výsledek, pak se neochotě platit více vůbec, ale opravdu vůbec, nedivím.

No nic… Štědrý den je za námi, pohádku jsme přetrpěli (mnozí jako já to ale nedokázali a přepli) a nezbývá než čekat a doufat, že příští rok to třeba bude lepší.

I když to by se asi muselo změnit osazenstvo dramaturgického oddělení ČT a to, co se bude točit začal posuzoval někdo kdo tomu opravdu rozumí, má nos na kvalitní scénář, šikovného režiséra a v neposlední řadě i trochu toho potřebného srdce, které ho dokáže vracet do dětských let a díky tomu vyhodnotit co by se těm malým, ale nejen jim, mohlo opravdu líbit.

Feministické slátaniny či nebinární, či homosexuální princové to ale evidentně nebudou…A netalentovaní ochotníci v hlavních rolích už vůbec ne! Ti možná stačí na role pošťáků, či dovozců pizzy v nekonečné Ulici, nikoliv však na něco, co bývalo vlajkovou lodí svátečních večerů a v čemž excelovali takoví giganti, jako byli Menšík, Sovák, Werich a již výše zmiňovaná, nenapodobitelná Popelka Libuše Šafranková.

Tak mě tak napadá, zda bída těch současných pohádek, nakonec neodráží bídu naší současné společnosti, kde vládne lež, zmar a kde morální hodnoty a pravda přespávají v temných a hlubokých sklepeních.

Těžko totiž napsat dobrou pohádku v zemi, kde pravdu pozřela lež a princ není oslavován za to, že seká hlavy litým saním, nýbrž za to, že se rozhodl odjet na svém koni, aby absolvoval změnu pohlaví. [zdroj]

Proč je to 20 let taková sračka?

Každý rok tady recenzuji vánoční pohádky. Prakticky každý rok je to naprosto tragická katastrofa. Vlastně moc nerozumím tomu, proč je to každé Vánoce stále nejsledovanější pořad. Já osobně mám velký problém donutit děti aby se se mnou na to koukaly a když už se mi to podaří, většinou nejsou příliš nadšené.

Na letošní pohádku se mi podařilo přesvědčit Bětku a vydržela to se mnou až do konce. Což je překvapivé, protože pohádka dostává na internetu strašlivou čočku, na ČSFD má 26% a všichni se můžou zvencnout z toho, jak je strašně woke. Což mi vlastně ani nějak zásadně nevadilo i když bylo zcela evidentní, že se jedná o pohádku velice feministickou.

O tom jak se to autorům podařilo, svědčí fakt, že Bětka se identifikovala s princeznou nejvíce šovinistickou, reprezentující zlatokopky zneužívající svoji krásu.

Co mi vadilo mnohem víc, byl odfláklý stupidní scénář, který si moc neláme hlavu s tím, proč král vysílá svoje tři dcery na nebezpečnou misi bez doprovodu, proč si dvě z těch dcer vezmou za muže podivuhodné úchyly spalující dobrodruhy na popel, či proč je princ opět prezentován jako zženštilý vyměklý blbeček. Řemeslně to byl opět takový průměr co neurazí, ale rozhodně nenadchne.

Každopádně jsme tu měli pohádky mnohonásobně horší, kupříkladu Kouzelník Žito se opravdu nedal zkouknout ani na několik pokusů. Je ale velmi smutné, že v zemi, kde pohádky představují základní kámen její kultury, je nikdo už téměř 20 let nedokáže natočit. [zdroj]

A povedla se! A just jo!

A povedla se, povedla a povedla! A just jo! Říkali to v Aktuálně, tak je to pravda! Co na tom, že na ČSFD to má ubohých 26%. Nám se to líbí a Vy máte právo se na to nedívat (jak jsem se dozvěděl). No, já bych hlavně chtěl mít právo to neplatit – jenže to prý ne. A tak tady 26% orá s celým národem… [zdroj]

Po zhlédnutí pohádky Tři princezny bych se vsadil, že horší herecké výkony už předvést nelze.

Pak mi ale někdo poslal vánoční video Petra Pavla a Evy Pavlové a já okamžitě pochopil, jak hluboce jsem se mýlil.

Úpadek naší televizní i politické kultury dosáhl nového dna. [zdroj]

Europohádka 2035.

Nebinární princezna Ana pomáhá své sestře Mohamedovi najít své místo v životě. Třetí princezna studující na Universitě nebinární rozmanitost zachraňuje celý svět před fosilními palivy a brání se polibkům franšízového ropného zlého magnáta a nakonec dává přednost chudé černošské dívce Ladran Hassan Mugabe, která ji poučuje o fyzikálních a chemických vlastnostech orné půdy a spolu založí Nadační fond pro uprchlíky, kteří již nechtějí pracovat.

Tak začíná anabáze plná tance , kdy tyto tři sestry běhají bosky rosou, kreslí mandalu a společně za všeobecné podpory poddaných pracují k finančnímu nerůstu celého království… [zdroj]

K čemu je nám Česká televize? Nejde jen o to, co říká, ale co zamlčuje. Zaslouží zrušit.