3.11.2024

Prudký pokles porodnosti pokračuje. Rapidně klesá úhrnná plodnost očkovaných žen.

Společnost #nesouvisí, Arnošt Komárek, covid, porodnost, Roman Kovařík, statistika, Tomáš Fürst, ÚZIS, vakcína, Zuzana Krátká

Pokles porodnosti je tak prudký, že si to postupně uvědomují i odborníci, kteří se dosud snažili trend obhájit klesajícím počtem plodných žen či ochotou mladých lidí založit rodinu. Už to není legrace. V prvním pololetí roku 2024 se opět narodilo o 10% méně dětí než ve stejném období v loňském roce. A mainstreamoví „odborníci“ kvalitní vysvětlení neposkytli. O mRNA injekcích jako možné příčině se nesmí veřejně mluvit. #nesouvisí

Rok po zahájení očkování proti covidu začala rapidně klesat porodnost očkovaných žen. V roce 2023 se narodilo očkovaným ženám 2,7x méně dětí, než neočkovaným.

To jsou data státního úřadu ÚZIS. Kdo tomu nevěří, nemusí nikoho označovat za deziformátora a antivaxera, ale spočítat to z nich správně.

Kdyby očkované ženy měly stejnou porodnost jako ženy neočkované, měli bychom nejvyšší porodnost od roku 1990. Což by zcela odpovídalo trendu porodnosti, který posledních deset let stoupal.

Nikoho to ovšem nevzrušuje, protože to s ničím nijak nesouvisí a není potřeba se vzrušovat. Především by to mělo negativní vliv na kariéru a mediální image těch, kteří by se tím začli hlouběji zaobírat. [zdroj]

My tady už tři roky spekulujeme o tom, co je za nízkým počtem narozených dětí. Ten pokles je naprosto dechberoucí. A když po všech těch diskusích dostane premiér interpelaci, tak pronese naprostý blábol, jaký by si neměl dovolit ani maturant.

Řekne, že je to prostě tím, že ve fertilním věku jsou slabší ročníky.

Ono by to na první pohled dávalo smysl. Silná generace husákových dětí už má svoje rodičovské povinnosti většinou za sebou. Devadesatkove rocniky, které rodí teď, jsou prostě slabší. Jasně. Akorát že vůbec.

Celou dobu se argumentuje nižší UHRNNOU PLODNOSTÍ!!! A ta s počtem žen v populaci nemá nic společného! SMIS-lab to spolu se statistiky z České statistické společnosti doložil jednoznačně. Jde úhrnnou plodnost nikoliv o porodnost!

DenikN, který to celé popletl, ať si blábolí, co chce. To přece neznamená, že bude blábolit i premier ve sněmovně, který má aparát na to, aby mu jeho lidí připravili smysluplnou odpověď! Já jsem se tak styděla! [zdroj]

Slon uprostřed porodního sálu.

Dramatický pokles plodnosti českých žen. Ještě dvě, tři interpelace a možná i profesor politologie pochopí demografické ukazatele.

Ve čtvrtek 31. října 2024 pokračovaly interpelace ve sněmovně a pan poslanec Vladimír Zlínský měl další šanci pokusit se premiérovi vysvětlit, že propad v úhrnné plodnosti českých žen, který nastal asi rok po začátku očkování experimentální genovou vakcínou, je skutečně alarmující. Pan poslanec ukázal graf vývoje úhrnné plodnosti, který jsme uveřejnili na stránkách sdružení SMIS. Pan poslanec taky premiérovi velmi správně vysvětlil, že úhrnná plodnost je ukazatel, který je očištěný od počtu žen v populaci a jejich věkové struktury.

Úhrnná plodnost může být interpretována jako průměrný počet dětí, který se narodí jedné ženě během jejího života (za předpokladu, že by všechny věkově specifické míry plodnosti zůstaly na dnešních hodnotách a že by se tato žena dožila konce svého reprodukčního období).

Úhrnná plodnost nezávisí na velikosti populace (je tedy srovnatelná pro malé i velké země). Kdybychom každému člověku v České republice teď hned vyrobili devět identických dvojčat (a tím populaci zdesetinásobili), úhrnná plodnost by se nezměnila, protože desetkrát větší počet dětí by se vydělil desetkrát větším počtem žen.

Úhrnná plodnost je také očištěna od věkové struktury obyvatel. Kdybychom teď hned vyrobili všem dvacetiletým ženám v České republice jejich identické dvojče, populace by sice výrazně omládla, ale úhrnná plodnost by se nezměnila, protože dvojnásobný počet dětí dvacetiletých matek by se vydělil dvojnásobným počtem dvacetiletých žen. Úhrnná plodnost je prostým součtem plodností patnáctiletých, šestnáctiletých, … až devětačtyřicetiletých.

Dramatický pokles úhrnné plodnosti v České republice, který začal v lednu 2022, tedy odráží skutečný pokles schopnosti či ochoty českých žen pořídit si dítě. Odečteme-li devět měsíců, zjistíme, že příčina tohoto poklesu musela začít působit někdy kolem dubna 2021.

Premiér ve své odpovědi bohužel opět ukázal, že nerozumí ani základním demografickým ukazatelům. Jádrem jeho sdělení bylo tvrzení, že „ … to, co pan Fürst nevzal v úvahu, je počet osob v reprodukčním věku“. Jak jsme ale ukázali výše, úhrnná plodnost nezávisí na počtu žen v populaci a její věkové struktuře. Ze strany premiéra jde tedy o ukázkovou malinformaci – neměl by plukovník Foltýn na premiéra nepřetržitě dohlížet?

Ženy vakcinované proti covidu mají nižší úhrnnou plodnost než nevakcinované ženy.

Premiér se prý mezitím podíval na můj článek a jeho kritiku z pera Petra Koubského na stránkách deníku N. Bohužel se ale podíval na špatný článek a zřejmě je vůbec se čtením našich příspěvků na SMIS dosti výrazně pozadu. Petr Koubský se v únoru 2023 pustil do polemiky s mým článkem z konce roku 2022, který dnes visí na InFaktech zde. Koubský se tehdy snažil tvrdit, že pozorovaný pokles počtu narozených dětí je plně vysvětlen změnou v počtu žen a jejich věkové struktuře. Že to není pravda jsme si mezitím mnohokrát vyjasnili (například zde nebo zde a taky tady). Koubského jsem na jeho omyl osobně upozornil emailem, ale z jeho odpovědi jsem pochopil, že pravdivost svých textů nepovažuje za jejich podstatný atribut.

Situace s počtem dětí v naší zemi se ovšem mezitím zdramatizovala natolik, že ji lze pochopit i zcela bez znalosti jakýchkoliv demografických ukazatelů. V letech 2021, 2022 a 2023 se u nás narodilo asi 112 tisíc, 101 tisíc a 91 tisíc dětí. Za tyto tři roky tedy klesl počet narozených dětí o 19 procent. Přitom počet žen ve věku 18–39 let v české populaci dokonce mírně rostl, v letech 2021, 2022 a 2023 jich bylo 1 283 tisíc, 1 326 tisíc a 1 344 tisíc. Z těchto čísel by snad mohl pochopit i profesor politologie, že problém není v tom, že by „pan Fürst“ neuměl počítat ženy.

Profesor politologie Fiala zakončil svoji odpověď v parlamentu slovy „ty Fürstovy výpočty, které prostě nedokazují, nedokazují souvislost mezi očkováním a porodností.“ Možná je v politologii zvykem přidat argumentu váhu tím, že se zopakuje. V reálném světě ale tohle kouzlo nefunguje. Data ukazují, že očkování proti covidu s porodností souvisí, a to velmi silně.

Neočkovaným ženám se v roce 2023 narodilo asi 114 dětí na tisíc neočkovaných žen ve věku 18–39 let. Očkovaným ženám se narodilo pouze asi 42 dětí na tisíc očkovaných žen ve věku 18–39 let. Nejsou na to potřeba ani „Fürstovy výpočty“, stačí se na data prostě podívat.

Otázka je, jaká část této souvislosti je kauzální povahy. Ve veřejném prostoru opakovaně vyslovuji hypotézu, že část této souvislosti skutečně kauzální je, tedy že očkování proti covidu experimentální genetickou vakcínou skutečně způsobilo část poklesu plodnosti českých žen. Ještě jinak řečeno – kdyby ženy v plodném věku očkovány nebyly, dětí by se narodilo více.

Nevím, jestli tato hypotéza platí, tvrdím však, že by měla být zkoumána, protože je plausibilní (viz například zde). S touto hypotézou bych rád naložil tak, jak se s hypotézami nakládat má – konfrontoval bych ji s podrobnými daty. Data jsou však pečlivě uzamčena v ÚZISu a místo diskuse nad daty slyšíme donekonečna omílané jalové řeči o stárnutí populace a válce na Ukrajině, která začala asi rok po příčině zlomu plodnosti.

Na výsledku testu této hypotézy závisí budoucnost celé západní civilizace – i profesora doktora premiéra. [zdroj]

V novém článku na nových datech ukazujeme, proč máme vážné obavy, že očkování mRNA vakcínami vážně ovlivnilo reprodukci nejen v roce 2021, ale i v dalších letech. K potvrzení či vyvrácení naší hypotézy potřebujeme detailnější data. Požádali jsme o ně ÚZIS, ale zatím nám je nedal. Využili jsme aspoň data získaná z ÚZISu nečekaně naším stálým kritikem. Jsou velmi hrubá, ale děkujeme za přičinlivost.

Budeme rádi, pokud naše snahy podpoří nejen více politiků, ale bylo by skvělé se konečně sejít k diskusi i s oponenty. Ale je na čase, aby svou dojmologii konečně podepřeli daty. [zdroj]

Je dobře, že se problém probírá i v poslanecké sněmovně a děkujeme dr. Zlínskému, že v rámci interpelací nutí pana premiéra k přemýšlení o příčinách.

Když dojde na interpelace pana premiéra, nestačíme se divit. Uvedené zaznělo minulý týden. Dnes interpelace v Poslanecké sněmovně Parlamentu raději rovnou zrušili, aby nedošlo na pokračování. [zdroj]

Dramatický propad počtu dětí narozených v České republice pokračuje již třetím rokem. Dokonce i mainstreamová média přiznávají, že jde o problém, odborníci jsou zaskočeni a nedokáží určit příčinu. Předseda vlády České republiky problém přehlíží, bagatelizuje možné příčiny a současně své postoje opírá o několik mylných vyjádření.

Propad porodnosti. Oprava omylů předsedy vlády ČR.

V České republice bylo dle posledního sčítání lidu v roce 2021 celkem asi 1 296 000 žen ve věku 18–39 let. Tento počet se za poslední dva roky nijak dramaticky nezměnil. Z tohoto počtu bylo žen očkovaných aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu do konce roku 2022 přibližně 875 tisíc (což je asi 68 % příslušné populace) a neočkovaných bylo přibližně 421 tisíc (32 % populace) [1].

Dle dat ÚZISu se v této věkové skupině v roce 2023 odehrálo celkem 84 525 porodů, z toho 36 326 porodů u žen očkovaných aspoň jednou dávkou vakcíny proti covidu před datem porodu (43 %) a 48 199 porodů u žen neočkovaných (57 %). Aby se nám to dále lépe počítalo, budeme předpokládat, že jeden porod znamená jedno narozené dítě, (relativně řídké) vícečetné porody pro jednoduchost zanedbáme.

Neočkovaným ženám se tedy v roce 2023 narodilo asi 114 dětí na tisíc neočkovaných žen ve věku 18–39 let. Očkovaným ženám se narodilo pouze asi 42 dětí na tisíc očkovaných žen ve věku 18–39 let.

Podobné (ne)poměry jsme viděli již dříve. Z dat ÚZIS, která po značném úsilí vydoloval Roman Kovařík a senátorka Jitka Chalánková, vyplynulo, že od začátku roku 2021 byla (o případné další vlivy neočištěná) pravděpodobnost, že očkovaná žena ve věku 18–39 let počne dítě, několikanásobně nižší než pravděpodobnost, že počne žena neočkovaná. V článku Komu chybí děti jsme v lednu tohoto roku napsali:

„S plným vědomím závažnosti následujících řádků však prohlašujeme, že výše uvedené analýzy ukazují ve prospěch hypotézy, že očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti českých žen. V racionální společnosti by toto zjištění mělo vést k otevření datových souborů nezbytných pro detailní analýzu tohoto problému. Do té doby, než bude prodiskutován a bude stanoveno, jakou měrou se vakcinace na podporodnosti podílela, by mělo dojít k zrušení doporučení očkovat proti covidu ženy v plodném věku.“

Je pravděpodobné a jsme si toho plně vědomi, že část uvedeného efektu je dána nějakým typem výběrového zkreslení, tedy že se nechaly očkovat zrovna ty ženy, které by i bez očkování měly nižší plodnost. Kdyby se totiž očkovaným ženám také rodilo 114 dětí na tisíc žen, měli bychom v roce 2023 celkem téměř 150 tisíc dětí, což je mnohem víc než kdykoliv dříve od roku 1990.

Celý efekt ale nemůže být vysvětlen pouze pomocí výběrového zkreslení, protože i úhrnná plodnost českých žen – tedy ukazatel očištěný od velikosti a věkové struktury populace – začala v lednu 2022 prudce klesat a tento pokles se dosud nezastavil. Již dříve jsme upozorňovali, že tento pokles začal rok po zahájení používání mRNA vakcín proti covid-19. Navíc tento pokles lze pozorovat v téměř všech silně proočkovaných zemích, zatímco zemím, kde se očkovalo méně, se pokles vyhýbá. Uplynul téměř rok a jak mezi odbornou zdravotnickou veřejností, tak u politické reprezentace panuje hrobové ticho.

Ve čtvrtek 24. října 2024 však konfrontoval poslanec Vladimír Zlínský s těmito znepokojivými statistikami předsedu vlády České republiky Petra Fialu v rámci pravidelných interpelací. Svoji interpelaci podpořil grafem, který jsme zveřejnili v článku Komu chybí děti. Premiér ve své odpovědi problém možné souvislosti covidového očkování s poklesem plodnosti bagatelizoval a další prověřování této hypotézy bez dalšího a s využitím chybných argumentů odmítnul:

„Máme problém s porodností. Je zde trend, který je negativní, který je dlouhodobý, a to, že ten trend je dlouhodobý, tak ukazuje, že souvislost s covidem nebo očkováním proti covidu je rozhodně věc, která by v jakékoliv kritické analýze nebo vědeckém zkoumání obstát nemohla. Ten trend se dá doložit třeba v roce 2018, kdy žádné očkování proti covidu nebylo.“

Níže přetiskujeme graf vývoje úhrnné plodnosti z článku předsedy České statistické společnosti Ondřeje Vencálka, aktualizovaný o údaje za roky 2022-23, který ukazuje, že slova premiéra Fialy jsou v přímém protikladu k realitě. Od roku 2011 úhrnná plodnost (Total Fertility Rate, [2]) českých žen zvolna rostla až do roku 2021, kdy byla dokonce rekordní. Propadat se začala až s počátkem roku 2022 – přibližně 9 měsíců po začátku očkování fertilní kohorty covidovými vakcínami.

Vývoj úhrnné plodnosti v ČR v letech 2011–2023. Data: ČSÚ, zpracoval: Arnošt Komárek

Panu premiérovi též připomínáme, že ani porodnost, o které mluvil, v České republice v posledních přibližně 10 letech před rokem 2022 žádné dlouhodobé výrazně negativní trendy nevykazovala. Na grafu níže jsou zobrazeny měsíční relativní meziroční změny v počtu narozených dětí. Po krátkodobém významnějším propadu v roce 2011 se počet narozených dětí v ČR stabilizoval (tj. nevykazoval významné ani negativní ani pozitivní trendy) na v průměru 111 tisících dětech za rok a zůstal stabilní až do roku 2021. Zlomový pokles v počtu narozených dětí nastal až v lednu 2022, od kdy se již téměř tři roky každý měsíc rodí o přibližně 10 % dětí méně, než tomu bylo ve stejném měsíci roku předchozího. V absolutních číslech klesají strmě počty narozených dětí za roky 2021-2023: 111 793, 101 299 a 91 149. Pro letošní rok, pro který jsou k dispozici zatím pouze předběžná data za první pololetí, se odhaduje narození přibližně 82 000 dětí, tj. za pouhé 3 roky se narodí o čtvrtinu méně dětí než v roce 2021.

Relativní meziroční změny v počtu narozených dětí v ČR v jednotlivých měsících za období 2001–2024 (červen). Data: ČSÚ, zpracoval: Arnošt Komárek

V poněkud zoufalé snaze vzdělat veřejnost v otázkách kauzality jsme mezitím na stránkách SMIS publikovali dva texty. V prvním díle vysvětlujeme, jak a proč se v historii veřejného zdravotnictví nakonec prokázalo, že kouření skutečně způsobuje rakovinu plic (a proč to trvalo 50 let). Ve druhém díle potom aplikujeme stejný postup na souvislost mezi použitím covidových vakcín a poklesem úhrnné plodnosti, abychom zjistili, že kritérií kauzality je i v tomto případě splněno nebezpečně mnoho.

V této chvíli znovu konstatujeme, že z dat ÚZISu je již bezpečně prokázáno, že pokles počtu narozených dětí s očkovacím statusem matek souvisí, a to velmi silně. Otázkou zůstává, jaká část této souvislosti je příčinná. Pokud chce kdokoliv, včetně profesora politologie a předsedy vlády České republiky v jedné osobě, tvrdit, že příčinná souvislost neexistuje, měl by k tomu mít nějaká data. Data zatím zveřejněná ukazují opačným směrem.

Nejvíce překvapivý na celém problému je však fakt, že ani po téměř třech letech od počátku dramatického propadu úhrnné plodnosti nemáme k dispozici data, která by umožnila problém přesněji studovat. Zdá se, že kromě nás, sdružení SMIS, se o příčiny poklesu porodnosti nikdo vážně nezajímá. Již mnoho měsíců požadujeme od ÚZISu příslušnou datovou sadu, zatím však stále nemáme nic. Proto znovu veřejně a důrazně žádáme ÚZIS, aby poskytl následující data:

Pro každou věkovou kohortu žen (15leté, 16leté, …, 50leté), pro každý měsíc (leden 2020 – prosinec 2023), pro každý vakcinační status (první, druhá a další dle dávek vakcíny před početím a během těhotenství) chceme vědět, kolik se narodilo ženám v České republice dětí (prvních v pořadí, druhých v pořadí, …). ÚZIS tato data prokazatelně má a odmítá je poskytnout.

Problém propadu plodnosti, resp. porodnosti, nezmizí tím, že se o něm bude povinně mlčet. V prvním pololetí roku 2024 se narodilo pouze 41,6 tisíc dětí, což je opět o 10 % méně než ve stejném období v loňském roce (46,1 tisíce). Už i odborníci sdružení ve státem financovaném institutu SYRI se diví a přiznávají, že takto strmý pokles nečekali. Daty podložené validní vysvětlení však nenabídli.

[1] Data z https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/api/v2/covid-19 ze záložky Očkování a položky COVID-19: Demografický přehled vykázaných očkování v čase.

[2] Úhrnná plodnost je počet dětí, který by se narodil jedné ženě během jejího života, pokud by všechny věkově specifické míry plodnosti zůstaly na dnešních hodnotách a pokud by se tato žena dožila konce svého reprodukčního období. [zdroj]

Související:

Ženám očkovaným proti covidu se rodí dramaticky méně dětí. Už to konečně zastavíme?

Očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti českých žen.