Rychlé české ručičky
Krize, krize, krize. Krize. Někdo říká reálný problém, někdo říká zbytečně nafouknutá bublina. To řešit nebudu. Ekonom nejsem, bankéř taky ne. Ať už o problém jde nebo ne, nezaznamenal jsem, že by tahle „příšerná krize“ nějak významně ohrozila moje blaho. Chleba stojí pořád stejně, máslo si taky ještě můžu dovolit, hospody jsou plné. A tak se o všem dozvídáme prakticky jen ze zpráv a novin.
Ale předpokládejme, že tady jistý problém skutečně je. V takovém případě by se měla učinit určitá opatření, zvlášť když tento problém ohrožuje zemi tak zadluženou jako je ta naše (k 09-04-09 státní dluh ČR překročil hranici bilionu korun).
A co se děje místo toho? Peníze se rozhazují dál, nesmyslně, bez kontroly a rozmyslu. Vždyť se za půl roku šaškování v čele EU opět ztratily další tři miliardy. Nepochybuji, že byly rozumně využity, zatímco si my, běžní lidi, kurvíme auta na rozmlácených cestách.
Zvlášť mě pobavil výrok (cituji z odkazovaného článku):
“Nepředpokládám, že by výdaje na předsednictví přesáhly původně uvažované 3,3 miliardy,”
Uvažované miliardy? Nemělo by, přinejmenším, jít spíš o odhadované miliardy; když už? Ono je pěkné, uvažovat o penězích které v podstatě ani nejsou moje.
Dozvěděli jsme se také, že bude vládě předložen podrobný rozpis nákladů. Jsem pro to, aby byl zveřejněn. Je čas aby se lidé dozvěděli, za co se utrácejí jejich peníze. Kolik milionů asi šlo na soukromé účty?
