S hokejovým svazem padlo ticho na zem? NASRAT!
Hokejová Plzeň zažívá vydařenou sezónu. Je usazená na prvním místě se slušným náskokem, na stadion se vrací diváci, kteří v předchozích letech přece jen chyběli. Diváci, které je třeba si hýčkat a pečovat o ně. Protože Škodovka soupeří nejenom s úspěšným fotbalem, ale obecně musí uspět v rozhodování lidí, jak budou trávit svůj volný čas. A utrácet své peníze. Snaží se nabídnout zábavu a kvalitní produkt zaštítěný ikonou a majitelem klubu Martinem Strakou. A ono to funguje. Proč tedy bude mít Plzeň a sní i Brno pro příští domácí ligový zápas uzavřenou část stadionu?
Důvodem je opakované a dříve už hokejovým svazem trestané vulgární skandování diváků. Žádné vhazování předmětů na ledovou plochu, žádná agrese nebo bitky mezi fanoušky, žádná pyrotechnika v hledišti, žádné napadení hokejistů, rozhodčích nebo dalších aktérů na střídačce, ale neškodný slovní výplach publika jako reakce na aktuální situace při hokejovém zápase. Vyhrotila se tak očekávaně situace, která vznikla po schválení novinky v Soutěžním a disciplinárním řádu Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) před letošní sezónou. Tu si kluby ať už z nepozornosti, neznalosti nebo aktivním souhlasem samy odhlasovaly, takže by se dnešním následkům vlastně ani neměly divit. Jenže. Snad ani samotným klubům nemůže být zřejmé, co ještě je a co už není „vulgární chování“. Nejsou totiž stanovená žádná pravidla hry pro jednotné posuzování, každý delegát svazu na jednotlivých zápasech vidí obdobné situace jinak, a na některých zápasech dokonce nejsou delegáti vůbec, jak dokládá vyjádření šéfa extraligy Josefa Řezníčka: „Na začátku sezony jsme byli schopni kontrolovat všechno, ale protože nebylo v našich silách v tom pokračovat, dohodli jsme se na valné hromadě, že přejdeme na systém hodnocení delegátů. Faktem je, že i z tohoto modelu jsme museli uhnout, neboť ne všichni delegáti byli ochotni nám vypisovat veškeré přestupky, bagatelizovali nám ta provinění, tudíž ani tenhle způsob kontroly se neukázal jako funkční. Ozývaly se nám ostatní kluby, že někde byly prohřešky ohlášeny, jinde ne.“ Jinými slovy jde o tresty založené na subjektivním hodnocení delegátů, kteří na některých zápasech ani nejsou. Na základě jejich zápisů z utkání potom Disciplinární komise hokejového svazu v čele s Karlem Holým uděluje finanční pokuty a zavírá stadiony.
Fanoušci HC Škoda Plzeň (foto: hcskodaplzen.cz)
Nejtrestanějšími kluby jsou HC Škoda Plzeň a HC Kometa Brno. Oba kluby mají silné fanouškovské základny s někdy až fanatickými fanoušky. Ti umí na stadionu vytvořit atmosféru, která dokáže udělat tlak na každého soupeře i rozhodčího, a motivuje domácí hráče k maximálnímu výkonu. I kvůli tomu diváci na stadiony chodí, užít si fandění. Na jejich stadionech nejlépe v celé extralize poznáte, co je to husí kůže při sledování hokeje. A fandí i sprostě. Opravdově. Jako každý z nás v běžném životě, reaguje i fanoušek podrážděně na křivdu, ať už skutečnou nebo domnělou. Stojí za svým klubem. Za hráči na ledě. V početném davu je potom přirozenou reakcí i skandování vulgarit na adresu viníka. Nebudu nikoho přesvědčovat o tom, jestli je to správné nebo ne. Protože o to tady nejde. Kdyby bylo opravdu cílem svazu kultivovat chování na stadionech, volil by k tomu úplně jinou cestu. Současné represe nemohou vést k ničemu jinému než vyhrocení situace, jak dokládají podrážděné reakce a narůstající protesty ze strany nespokojených fanoušků.
Český hokej má úplně jiné problémy, než sprosťárny na stadionech. Na situaci v Plzni by šlo například jednoduše doložit, jak se fandění v posledních letech zmírnilo, změklo, pro svazáky „kultivovalo“. Oproti časům, kdy jezdil po ledě v plzeňském dresu jako kapitán současný ředitel extraligy Josef Řezníček, je to slabý odvárek. Pro letité skalní fanoušky už tím ztratil hokej celkově na atraktivitě. Protože nikdo nechce jít na zimák a tam se nudit. Zvlášť, když kvalita hokeje jako takového jde v posledních letech spolehlivě dolů, a zajímavých zápasů je čím dál méně. Často nezáživnou podívanou dokázaly oživit právě emoce v hledišti, které teď začínají být zakázaným dopingem. Alespoň pro někoho. Co totiž neprochází divákům, to si v klidu dovolí trenéři a hráči během zápasu. Z jejich strany není o bouřlivé a sprosté reakce směrem k rozhodčím i soupeřům nouze. Pan Růžička by mohl vyprávět, pan Pešán by si mohl otevřít na ledě diskusní kroužek.
Když už to chtěli na svazu řešit, měli se zabývat nejčastější příčinou vulgarit na hokejových zápasech. Jak to správně pojmenoval Libor Zábranský ve vyjádření k uzavření stadionu, v naprosté většině případů jsou to rozhodčí a jejich tristní výkon plný chyb. Na ten citlivé publikum v Brně i Plzni okamžitě reaguje. Je absurdní, aby se český hokejový rozhodčí stal chráněným druhem. K jeho výkonu se nemohou vyjádřit hráči, trenéři, teď už ani diváci. Extraliga se nebyla schopná pod současnými vedením dopracovat k modelu profesionálních rozhodčích, kteří by měli také nějakou odpovědnost a doufejme i kvalitu. Jejich hodnocení během zápasů se vyhýbají i servilní česká média v čele s hokejovým rádobyodborníkem Robertem Zárubou.Ten ještě nedávno při televizních zápasech onanoval nad fantastickou atmosférou při přenosech z Brna, a ještě o něco dříve při přenosech z Plzně. Ti samí fanoušci jsou mu teď viditelně ukradení. Ohledně rozhodčích je zajímavá ještě jedna drobnost. Zápas Plzně proti Mladé Boleslavi přijel odpískat ruský rozhodčí Bulanov, na kterého si už předtím stěžovali v Brně, a odvedl opravdu tragický výkon. Reakce publika na sebe nenechala dlouho čekat, a důvod zavřít stadion (Plzeň byla v podmínce) byl na světě. Náhoda?
Plzeň a Brno mají totiž společnou ještě jednu věc. Oba kluby úspěšně vedou bývalí hokejisté Martin Straka resp. Libor Zábranský. Těm se podařilo v praxi naplnit téměř pohádkový příběh o z dluhů zachráněném hokejovém klubu, který dovedli až na vrchol. Oba jako vlastníci momentálně stojí i na střídačce, a se svým klubem opravdu žijí. Situaci v Brně nedokážu posoudit tak detailně, ale v Plzni je propojení fanoušků s vlastníkem, trenérem a hrdinou zachráncem v jedné osobě absolutní. Situace je ještě pikantnější v tom, že Martin Straka přebíral zadlužený klub po současném prezidentovi hokejového svazu JUDr. Tomáši Královi, a prakticky ho zachránil před krachem. Jak už ukázala odpočtová sezóna, úspěch se v Česku neodpouští, a možnosti, jak znepříjemnit život, se z pozice moci dají najít vždycky.
Není od věci se ještě jednou podívat na motivaci, která hokejový svaz vedla k potřebě řešit z jejich pohledu vulgární chování na stadionech. Podle vyjádření šéfa extraligy Josefa Řezníčka vzešel podnět od klubů, které tím samy chtěly zlepšit atmosféru na stadionech. Nechybí oblíbená argumentace o rodinách s dětmi, slušném fandění, a samozřejmě poškozování dobrého jména extraligy. V pozadí iniciativy se nejvíc mluví o generálním manažerovi Bílých Tygrů Liberec Ctiboru Jechovi. Právě Liberec je mezi hokejovými fanoušky synonymem úpadku fandění v Čechách, když se svou uměle vyvolávanou atmosférou (fandění je během zápasu pouštěno z reproduktorů!) a celkově pseudokulturou multifunkční haly aspiruje na čelní pozici pro nejméně oblíbený hokejový stadion v ČR. Liberec došel asi nejdál v převýchově českého fanouška na konformního hokejového diváka známého například ze zápasů NHL. Není těžké si představit, že pro tvůrce takové unifikované stádnosti je výbušná a sportovně nenávistná atmosféra na jiných stadionech trnem v oku. Navíc když se často obrací právě proti jeho klubu. Jako řešení se potom nabízí vynutit si stejnou bezpohlavnost i na ostatních stadionech.
Zajímavé je v této souvislosti vyjádření sportovního manažera HC Sparta Praha Michala Broše, který působí v podobné sportovní hale jako Liberec. Otázka: „Mám pocit, že v zápase v O2 areně není na rozhodčí vyvíjen ze strany fanoušků tlak, jaký bývá běžný na jiných extraligových stadionech. Souhlasíte?“ Odpověď: „V tomto ohledu se proti nám bohužel obrací naše proklamovaná snaha o zkulturnění diváckého prostředí v Čechách, kdy Sparta dlouhodobě bojuje proti vulgaritám na stadionech, a rozhodčí bohužel zneužívají toho, že jsou v naší aréně naprosto v pohodě bez nějakého tlaku od fanoušků či našich hráčů, na rozdíl od jiných stadionů, kde diváci uráží sudí při sebemenším náznaku faulu.“ Tady už začíná být jasněji, kde hledat motivaci pro úpravu Disciplinárního řádu směrem k nepohodlným fanouškům. (Jak si jenom mohou dovolit při fandění svému klubu na sportovním zápase vytvářet tlak na soupeře a rozhodčí, že pane Broši). Podívejme se ale ještě jednou na zmíněný rozhovor, který vznikl v reakci na stížnost Sparty, že je v extralize poškozována. Michal Broš přímo uvádí „Sudí nás zařízli! Škodí nám dlouhodobě“ a pokračuje výčtem konkrétních situací. Jestli tohle není poškozování dobrého jména extraligy, tak už vážně nevím, co jím je. Přesto přišla velmi umírněná reakce ze strany Josefa Řezníčka, který označil vyjádření Broše za nešťastné.
Podle pana Řezníčka je nejhorší publikum v Plzni a Brně. Co na tom, že v Plzni hokejově vyrostl, a strávil v ní převážnou část své aktivní hokejové kariéry. Co na tom, že v době, kdy byl v Plzni kapitánem, bylo fandění i s jeho přispěním mnohem agresivnější a objektivně sprostější. On sám svým působením publikum spoluvytvářel. Nová doba, nová funkce, nové názory. Na úrodnou půdu tak nepadají ani doložitelné argumenty majitelů Plzně a Brna o nejednotném metru v posuzování přestupků diváků, kdy je stejné skandování na jednom stadionu pranýřováno, a jinde projde bez povšimnutí. Není se potom čemu divit, že fanoušci v trestaných klubech to pokládají za účelové jednání s cílem poškodit právě jejich klub. Zvlášť ve chvíli, kdy je před nadcházejícím play-off reálně ve hře i další hrozba v podobě uzavření celého stadionu, které se zdá být v logice stupňovaných sankcí jen otázkou času.
Svaz (a s ním i hokejové kluby, snad s výjimkou Plzně a Hradce) si zvolil cestu, kdy místo odstranění hlavní příčiny negativních emocí na stadionech, kterým jsou nepřesné výroky rozhodčích, trestá následky a snaží se umlčet reakce. Represím měla předcházet diskuse s fanoušky, kteří oprávněně budou mít pocit jednání o nás bez nás. Kde je právo hokejového fandy s permanentkou odmítnout před sezónou nové podmínky, neutrácet své peníze a nechodit na stadion? Mají je kluby vůbec zanesené ve svých návštěvních řádech? A jak jsou specifikované, když mantinely nezná ani svaz? Přijatá opatření se selektivními tresty tak mají nejblíže k podobě pohodlného biče na nepohodlné kluby. Pánové svazáci, kurvíte nám hokej!
