13.3.2025

Stát chce šmírovat, které weby navštěvujete. Žádné soukromí, absolutní kontrola všech.

Společnost cenzura, média, sociální kredit, totalita

Velký bratr je tady. George Orwell to ve svém románu 1984 pojmenoval jako ideopolicie. Vnitro už chce mít k dispozici nejenom přehled všech IP adres, ale i provozu na nich. Bude tedy vědět, jestli jste komunikovali na síti z vašeho mobilu nebo třeba ze služebního počítače v práci. Ale bude také přesně vědět, jaké webové stránky jste navštívili a jak často se jim věnujete. Totalitní systém sociálních kreditů už je na dohled.

V současnosti poskytovatelé už shromažďují informace o IP adresách uživatelů, tedy odkud se k internetu připojují. Nezaznamenávají ale, jaké konkrétní stránky navštěvují. Navrhovaná změna by zavedla sběr tzv. cílových IP adres, což by umožnilo zjistit, jaké weby uživatelé navštívili, včetně času návštěvy a délky strávené na stránce.

Tohle není ochrana, to je dohled nad občany.

Návrat do padesátých let minulého století.

Stát chce lidem monitorovat navštívené weby. K údajům by měla přístup policie a tajné služby.

Stát se chce chovat ke svým občanům, jako k potenciálním teroristům. Ale je za tím i něco víc. Možnosti vydírání veřejně známých a činných osob tím, jaké stránky navštěvují. Ať už to jsou pornostránky, stránky obsahující tzv. konspirační teorie, nyní třeba i jakékoliv stránky ruských médií, nebo třeba i stránky ohledně nemocí, kde se dá usoudit zda dotyčný netrpí třeba pohlavní chorobou.

Dále si zde tajné služby mohou zjistit, co zájmová osoba nakupuje, kam chodí, s kým se stýká. Prostě vše o daném člověku, aby ho mohli buď vydírat, nebo morálně či profesně zničit.

Povolit zákonem podobné sledování znamená vrátit se do 50. let minulého století.

Ani tehdejší STB neměla takové možnosti, které by tímto dostala BISka v čele s Koudelkou. Když vás STB sledovala, tak jste se to zákonitě dříve nebo později dozvěděli, a mohli se podle toho zařídit. Tohle sledování je neviditelné a nezjistitelné. Nemluvě o tom, že v době UI, na vás mohou upravit při takovém sledování, co chtějí. [zdroj]

Sen každého Stalina.

Tohle je absolutně totálně naprosto nepřípustný a neuvěřitelně nehoráznej totalitní pokus o zavedení autokracie. Absolutní zlo. To je tak obludná zhovadilost, že by okamžitě všichni ti, kdo s tím přišli, měli být vyhozeni, protože nemají ve státní správě co dělat!

Fízlové a tajné služby, co by se mohli dívat na co se díváte a následně vás vydírat, nebo profilovat a na základě toho vám zakazovat nějaké věci, šikanovat vás omezováním, protože jim vyšlo, že jste riziková skupina apod. Naprosto vidím vydírání, protože jste se dívali na porno, zařazení do rizikové kategorie, protože jste se dívali na nějaké kontroverzní stránky, šikanu státních zaměstnanců, zabavování zbrojních průkazů, protože jste se podívali na extremistické stránky… sen každého Stalina. [zdroj]

Absolutní kontrola nad veškerým naším konáním.

Stát hodlá šmírovat už i to, které weby navštívíte. Pořád jste ještě se šmírováním v pohodě? Už moc ne, co?

Vždycky mě dokázalo vytočit do běla, když někdo na zásah do soukromí reagovat slovy, že mu to nevadí, protože on nic špatného nedělá. Ať už šlo o šmírování toho, kam jezdíte, kolik toho najezdíte a kdy tam zrovna jste, nebo o zrušení hotovosti a nutnosti plateb kartou, kdy pak každý vidí kde a co kupujete. Vy totiž třeba ani nevíte, že něco neděláte špatně. Protože to, co není špatné dnes, může být špatné zítra. Klidně v rámci vaší uhlíkové stopy, kde se prostě bude šmírovat a pokutovat lidově řečeno každý prd.

Přesně jsme to viděli u covidu, jak snadno se takové věci dají zneužít. Pořád to ale velkou část lidí nechávalo v klidu, protože oni „nedělají nic špatného“. Jenže teď resorty vnitra a průmyslu a obchodu navrhují, aby poskytovatelé připojení k internetu zaznamenávali, které weby lidé navštěvují. K těmto citlivým informacím má mít přístup i policie a zpravodajské služby. Vnitro samozřejmě tvrdí, že to žádné soukromí nikoho neohrozí, naopak to nezájmové osoby před ztrátou soukromí uchrání.

Jenže kdo je nezájmová osoba? Při troše štěstí právě narozené batole. Protože abyste se zájmovou osobou stali, můžete třeba číst právě ty „špatné weby“. Nebo se stýkat se špatným člověkem. Máme přece ten zákon o cizí mocnosti, že. Stát bude určovat kdo je špatný, co je špatné a na jaký okruh špatných lidí se to bude vztahovat. Neskutečně nebezpečná věc. Jestli nechcete být vydíratelní, zahoďte internet. A netvrďte mi, že ani tam neděláte „nic špatného“.

Už teď se sleduje odkud se připojujete a pomocí jaké IP adresy. Teď se to rozšíří i na IP adresy cílové. Budou vědět co jste navštívili, kdy a kolik času jste tomu věnovali. Materiál ve stručnosti tvrdí, že uchováváním cílové IP adresy „se zajistí možnost předávat údaje ze strany operátorů pouze o relevantní komunikaci a minimalizovat tak předávání údajů o dalších účastnících, čímž se zvýší ochrana osobních údajů, zlepší a zrychlí se přesnost reakce na právní požadavky.“ Tak určitě tomu všichni věříme.

Kecy, kecy kecy. Jen absolutní kontrola nad veškerým našim konáním. Jakmile ta stavidla začnou prolamovat, dopadneme jako v Číně. Systém sociálních kreditů jako vyšitý a pro „svině“ příkopy. [zdroj]

Jak jde čas se svobodou přístupu k informacím.

Za rajchu musela byt na každém radiopřijímači cedulka s upozorněním a poslouchání informací odjinud se tvrdě trestalo.

Za socialismu byly rušičky západního rozhlasu a pro jistotu i rádia na VKV měly jinou frekvenci než na západě.

Dnes informační funkci rádia plní internet. Ten už se delší dobu omezuje, abyste se dostali jenom k těm „správným“ informacím.

A teď přichází totalitní novinka, bude se sledovat a zaznamenávat na co se díváte. A běda vám jak se podíváte na něco proti státního. Vláda totiž chce, aby informace o tom, co na webu čtete, šly rovnou na policii. S takovouhle se brzy dočkáme cedulek s upozorněním na všech počítačích.

Prostě jsme zase tam, kde jsme byli… [zdroj]

Když bezpečnostní aparat sází na Orwellovskou vizi.

Dnes, když svět sleduje každé naše kliknutí, když jsme neustále pod dohledem, přichází nová vyhláška, která je jako vystřižená z Orwellova 1984 – tedy, alespoň pokud bychom si dovolili zachovat nějaký optimismus a věřili, že naše soukromí ještě vůbec existuje. Nový návrh, podle kterého by měli poskytovatelé internetu zaznamenávat, které webové stránky navštěvujeme, není ničím jiným než naprosto totalitním zásahem do našich životů, kde se pod rouškou „lepší ochrany“ a „boje proti zločinu“ opět utahuje smyčka kolem našich práv a svobod.

Pokud si někdo ještě myslí, že v demokratické společnosti, která se hlásí k ochraně lidských práv, něco jako osobní svoboda a soukromí znamenají cokoliv, bude brzy nemile překvapen. Tento nový krok, ve kterém se stát rozhodl „zabezpečit“ naše internetové chování, jde totiž daleko za hranice toho, co by mělo být v civilizované společnosti tolerováno. Ano, zní to hezky – boj proti hackerům, podvodníkům a sexuálním predátorům. Kdo by mohl být proti tomu, že? To, že se na tohle všechno bude špehovat každý z nás, kdo si dovolí připojit se na internet, to už je „drobnost“, kterou si má každý vykládat jako nevyhnutelnou součást „moderního boje proti zločinu“.

Je to však směšně klišovité a zároveň nebezpečně znepokojivé. Kdo se dnes neztotožňuje s tím, že bezpečnostní opatření v zájmu ochrany občanů obvykle znamenají podstatný zásah do práv jednotlivců? Ano, to je totiž dnešní mantra vlády a jejího aparátu – máme vás chránit, i když musíme obětovat vaši svobodu. Když se dnes na nás dívá stát, nejen že to přestává být otázka bezpečnosti, ale spíše to vypadá jako preventivní opatření proti jakékoli formě svobody.

A teď si představte tu skutečnou šílenost: místo toho, abychom se vzpírali a chránili naše základní lidské svobody, tleskáme, když se nám přímo říká, že „pokud nemáte co skrývat, nemáte co se bát„. Ale opravdu? Jak dlouho ještě bude „nemít co skrývat“ takové krásné alibi pro systém, který nás sleduje, kontroluje a shromažďuje o nás údaje, které jsme si nikdy nechtěli nechat vzít? Kdy jsme souhlasili s tím, že naše internetové aktivity budou veřejně zkoumány? Co přijde dál – záznamy o tom, co čteme, co si kupujeme, na jaké videa se díváme, jaké politické názory vyjadřujeme na sociálních sítích?

Představte si ten scénář. Stát získá nejen přehled o tom, jaké webové stránky navštěvujeme, ale i čas a délku našich návštěv. Není to nic menšího než krok k masovému špehování, kde se naše soukromé internetové aktivity stávají otevřenou knihou, kterou mohou číst nejen orgány činné v trestním řízení, ale i bezpečnostní složky, o nichž není vůbec jasné, jak s těmito informacemi naloží. A to všechno za „dobré úmysly“. Je totiž snazší říct, že jde o „zlepšení efektivity“ a „předcházení zločinu“, než přiznat, že jde o naprosto zbytečné a nebezpečné špehování. Tento krok není jen o ochraně proti těm několika zločincům, kteří ohrožují naši bezpečnost. Je o tom, jak se z nás stávají objekty, na které si vláda a její složky mohou kdykoli ukázat, analyzovat a kontrolovat každý náš krok.

A ještě něco. Jaký je skutečný účel této vyhlášky? Má snad být odpovědí na neexistující hrozby? Nebo snad máme důvod se domnívat, že stát bude i nadále věřit v magickou moc sledování, jak nám to neustále tvrdí? Jak dlouho si budeme dávat líbit výmluvy, které nejsou ničím jiným než „získáváním kontroly“ na místo skutečného zajištění našeho bezpečí?
Přesně jak varovali kritici v minulosti, každý krok k masovému sběru dat, každý krok k monitorování každého jednotlivce, který se připojí k internetu, nás posouvá o kousek blíže k totalitnímu státu. A to je teprve začátek. Pokud tato změna projde, co bude dál? Povinnost nosit identifikační štítek, který se propojí s našimi online aktivitami? Povinnost nahlásit každý svůj pohyb na internetu? Kde je ta pomyslná čára, za kterou už není bezpečnostní opatření, ale totalitní kontrola?

Ono je totiž velmi pohodlné, když máte na každého podezření. Je to velmi příjemné pro ty, kteří zbožňují moc a kontrolu. A co hůř, už se neptáme, jestli nás sledovat a analyzovat je správné. Ptáme se jen, co je „nejefektivnější“. A efektivita je v tomto případě synonymem pro další drcení našich práv pod pláštíkem „ochrany“. Ale místo abychom si užívali svobody, na které máme nárok, jsme ochotni vyměnit naše soukromí za pocit bezpečí, který je stejně iluzorní, jaký je Orwellův svět. A to je ta pravá tragédie tohoto nového nařízení. [zdroj]

Související:

Vláda chce zákon, který umožní soudcům na jeden rok zavřít bez soudu úplně kohokoliv.

Deep state po Česku. Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc prosadily tajné služby.