24.2.2025

Svou vlastní nemovitost v EU neprodáte ani nepronajmete. Nepůjde jí darovat ani dědit.

Ekonomika, Společnost Agenda 2030, ESG, EU, eurokomunismus, green deal, Markéta Šichtařová, NWO, totalita

Evropská Unie prosazuje opatření, kterým se de facto znárodňuje soukromý majetek a staví vlastníky nemovitostí před neřešitelnou situaci. V nové směrnici EPBD IV evropských šílených klimakomunistů je uvedeno, že s nemovitostí nesplňující dané požadavky nebude možno majetkově nakládat. A to v praxi znamená, že nebude možno ji pronajímat, prodávat, darovat ani dědit. Vlastnictví majetku tak dnes již není jistotou v souladu s NWO.

Takhle nás chce EU připravit o vlastní bydlení.

Zadlužení obyvatel Česka v loňském roce vzrostlo o 8,9 procenta na 3,6 bilionu korun. Loni se také poprvé po deseti letech meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení, a to o tři procenta. Vyplývá to z vyjádření Bankovního a Nebankovního registru. Toto zadlužení je rozhodně vyšší než inflace, a to dokonce i v případě, kdybychom spekulovali, že občané subjektivně na svých peněženkách pociťují vyšší cenový nárůst, než jaký je statisticky vykazovaný. A přitom v tuto chvíli stále ještě je mezi lidmi zvýšená míra úspor ve srovnání s dlouhodobým normálem. Vyšší než dlouhodobě obvyklé úspory jako kdyby teoreticky naznačovaly, že není třeba zvyšovat zadlužení – tak kam tedy tyto úvěry plynou? [zdroj]

Vlastnictví majetku již dnes není jistotou, protože dnes již na rozdíl od druhé dekády tohoto tisíciletí existuje evropská směrnice o emisní stopě budov EPBD IV.

Chystá se bezprecedentní zásah do vlastnických práv.

Zadlužení obyvatel Česka v loňském roce vzrostlo o 8,9 procenta na 3,6 bilionu korun. Loni se také poprvé po deseti letech meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení, a to o tři procenta. Vyplývá to z vyjádření Bankovního a Nebankovního registru. Toto zadlužení je rozhodně vyšší než inflace, a to dokonce i v případě, kdybychom spekulovali, že občané subjektivně na svých peněženkách pociťují vyšší cenový nárůst, než jaký je statisticky vykazovaný. A přitom v tuto chvíli stále ještě je mezi lidmi zvýšená míra úspor ve srovnání s dlouhodobým normálem. Vyšší než dlouhodobě obvyklé úspory jako kdyby teoreticky naznačovaly, že není třeba zvyšovat zadlužení – tak kam tedy tyto úvěry plynou?

Odpověď je snadná a je v podstatě již obsažena v samotném citovaném vyjádření registru: Tyto úvěry plynou do bydlení. A proč? Protože lidé nenacházejí dostatek jiných spolehlivých investic, kterým by důvěřovali, že překonají inflaci. Situace se tak v mnohém podobá stavu, který vládl v době před-covidové, kdy ceny nemovitostí prudce rostly, jelikož nemovitosti byly v té době považovány za jednu z nejspolehlivějších investic. Výsledek zvýšené poptávky po nemovitostech se tedy stejně jako tehdy odráží v jejich rostoucí ceně:

V posledním čtvrtletí loňského roku zdražily byty v Česku mezičtvrtletně o 5,8 procenta. I to je vyšší než inflační růst. Průměrně tak metr čtvereční stál 110 100 korun, o 6 000 korun více než ve třetím čtvrtletí. Ceny rostly v pěti ze 14 krajů, v ostatních stagnovaly nebo klesaly. Nejvíce ceny bytů vzrostly v Královéhradeckém a Karlovarském kraji. Naopak výraznější zlevnění oproti třetímu čtvrtletí bylo zaznamenáno v Jihočeském a Plzeňském kraji. Celkově za celou republiku však můžeme říci, že lidé se snaží uklidit své úspory do reálných aktiv, protože finančním aktivům a zejména bankovním účtům příliš nedůvěřují. (Ostatně to také vysvětluje, proč druhou enormně žádanou dnešní investicí je zlato.) Jejich jednání vykazuje obdobné znaky, jaké jsou typické pro období nízkých úrokových sazeb, levných peněz a rostoucích obav z inflace – až na to, že úrokové sazby nízké vůbec nejsou.

„Ve směrnici je uvedeno, že s takovou nemovitostí nebude možno majetkově nakládat. A to v praxi znamená, že nebude možno ji pronajímat, prodávat, darovat ani dědit.“

A ačkoliv podobnosti s před-covidovým obdobím jsou po stránce motivací investic a důvodů růstu ceny mnohé, v dalších ohledech je již situace značně odlišná. Především nemovitosti v předešlých obdobích byly tak silně žádané zejména proto, že byly považovány za „jistotu“ ve smyslu uchování hodnoty. Doba se ale mění. A v našem případě se mění zejména politicky. Vlastnictví majetku již takovou jistotou není, protože dnes již na rozdíl od druhé dekády tohoto tisíciletí existuje evropská směrnice o emisní stopě budov EPBD IV.

Podle směrnice by nové budovy měly být od roku 2030 (veřejné budovy od roku 2028) navrženy tak, aby měly velmi nízkou energetickou náročnost a aby veškerá potřebná energie byla pokryta z obnovitelných zdrojů. Sleduje se také produkce skleníkových plynů ze zabudovaných stavebních materiálů. Budova by měla nejen minimalizovat svoji spotřebu energie, ale také zajistit zbývající energetickou potřebu z údajně „bezemisních“ zdrojů. Navíc koncept nulových emisí je něco zcela jiného než už platný koncept energetických štítků PENB a stavby budou muset plnit obě tato kritéria. Směrnice přichází také s řadou nových povinností na podporu chytrých technologií a elektromobility. Například pro nové stavby stanovuje povinnost vybudovat dobíjecí infrastrukturu pro elektromobily. Hovoří také o povinnosti zajistit bezpečná parkovací místa pro jízdní kola. Hodnocení připravenosti budov by mělo probíhat na základě indexu připravenosti na tzv. „chytrá řešení“. A tak dál.

Evropská komise, jak to má ve zvyku, celou věc připravovala bez účasti odborné veřejnosti. Návrh přišel „jako blesk z čistého nebe“. Odhady nákladů na přestavbu domů tak, aby vyhovovaly novým požadavkům směrnice, se pohybují v průměru okolo 25 až 30 % ceny nemovitostí. Pokud tedy vlastníte například rodinný domek z 80. let, realistický odhad říká, že do něj budete muset investovat mezi 3 a 4 miliony korun. A co se stane, pokud to neuděláte? Ve směrnici je uvedeno, že s takovou nemovitostí nebude možno majetkově nakládat. A to v praxi znamená, že nebude možno ji pronajímat, prodávat, darovat ani dědit. Směrnice je už přijatá, nyní mají národní státy povinnost ji zaimplementovat do národních legislativ – pokud tak skutečně učiní, bude to znamenat největší zásah do majetkových práv nejen od roku 1989, ale nejspíš minimálně od druhé světové války. [zdroj]

Eurokomunismus. Znárodnění soukromého majetku.

Že se Evropa ze svých blouznivých ideologií, kterými jde proti lidem, stále pořádně neprobrala, svědčí i vloni přijatá Evropská směrnice EPBD IV, která je už natolik nepřijatelným zásahem do vlastnických práv občanů, že bychom se měli vzepřít. Tato regulace, která majitelům nemovitostí v podstatě zakazuje nakládat se svým majetkem, pokud neinvestují miliony do rekonstrukcí, je nejen nespravedlivá, ale také ekonomicky nerealizovatelná.

Na severozápadě Čech a v dalších chudších regionech se již dnes mnoho obyvatel potýká s finančními problémy a rostoucím zadlužením, zejména na pozadí desítek procent vysoké inflace za poslední čtyři roky mnohé domácnosti přežívají s odřenou kůží z měsíce na měsíc. Nutit je k nákladným úpravám nemovitostí, často jediného majetku, který mají, a to pod hrozbou, že jinak nebudou moci svůj dům ani prodat nebo pronajmout, je nejen nelogické, ale také veskrze asociální a neetické. Ani stát nebude schopen všechny takové rekonstrukce pokrýt dotacemi, protože na to jednoduše nemá a nebude mít prostředky, stejně jako ty prostředky nemají a nebudou mít lidi, kterých se to má týkat.

Evropská komise prakticky prosazuje opatření, kterým se de facto znárodňuje soukromý majetek a staví vlastníky nemovitostí před neřešitelnou situaci. Tváří v tvář vysokým cenám energií, nejistotě a rostoucím životním nákladům nelze akceptovat, aby se na občany nakládaly další nesmyslné povinnosti, které je doženou třeba až k osobním bankrotům.

Musíme tuto a podobné směrnice prostě začít odmítat. Když ne pro nevídaný zásah do soukromých práv, tak pro jejich asociálnost. Nejlépe pro obojí, samozřejmě. Nemůžeme dovolit, aby byla ohrožena základní práva v nakládání s vlastním majetkem. Pokud politici tuto regulaci přijmou a implementují se vším všudy do naší legislativy, budou tím přímo odpovědní za devastaci ekonomiky, vlastnických práv a životní úrovně mnoha obyvatel této země. A kam to povede je snad jasné každému. A dopadne to těžkou ranou i na ty, kdo takovou směrnici vyjednali a podporují. [zdroj]

Mezi vlastníky zraje už dnes odhodlání se o to soudit (neplnit ty povinnosti), a to právě pro neústavní zásah do vlastnických práv. Když podobná směrnice de facto vede k následku muset se vlastnictví vzdát, musí být logicky shledaná za zcela nepřiměřenou. Jako advokátka jsem připravená to zastupovat, a troufám si říct, že nás vznikne opět tým, abychom vlastníky těch nemovitostí chránili před tou šikanou. Očekávám však, že tuto směrnici odmítne především Česká republika, a to právě pro rozpor s naším ústavním právem. I v tom ji rádi pomůžeme. Ostatně i samospráva může využít své autority a v této věci pomoci svým tlakem na stát. [zdroj]

Související:

Plán na vyvlastnění nemovitostí. S Green Dealem budete v EU rádi, že nemáte nic.

Cílem ESG je vás okrást a učinit závislými na státu. Protože závislí jsou poslušní. Proberte se!