komouši

Na Národní třídě v Praze 17.11.1989 brutálně zbil studenta Petra Pavla agent Pávek.

Rudá inkvizice byla vystřídána inkvizicí zelenou a duhovou, z jedné názorové nesvobody jsme se dlouhým okruhem dostali do názorové nesvobody druhé. Má sice hezčí obal, ale uvnitř je stejně prohnilá jako ta stará. Změnily se jen kulisy, herci a světové strany, ale jinak je vše při starém. Třešničkou na dortu je fakt, že hlavním hřebem programu je bolševický rozvědčík oslavující svržení režimu, kterému přísahal svou celoživotní věrnost. (Pokračování textu…)

Když komouš rozvědčík Pavel navrhuje komouše soudce Fremra do Ústavního soudu.

Co jste čekali, chce se mi říci. O Fremra jde až „ve druhém kole“. Jde především o prezidenta Pavla a podstatu změny, kterou jeho volba do české společnosti vnesla. Pavlova komunistická minulost rozvědčíka většině nevadila. Byl oslavován, podporován a beze stínu kritiky vítán. Senátoři, kterým Fremrova minulost najednou vadí, nadšeně Pavlovo zvolení vítali. Nikde jsme tehdy neviděli falangy herců – tradičních hlasatelů, že „s komunisty se nemluví“ – demonstrovat pod sochou svatého Václava. Všechny ty Holubové Pavla podporovaly. A kde jsou teď, když bývalý komunista-rozvědčík navrhuje bývalého komunistu-soudce a z dalšího už má předsedu Ústavního soudu? (Pokračování textu…)