6.12.2024

Video: Tucker Carlson a Sergej Lavrov natočili rozhovor. Je Amerika ve válce s Ruskem?

Politika, Zahraničí média, rozhovor, Rusko, Tucker Carlson, válka, video

Tucker Carlson odjel soukromě do Moskvy a udělal rozhovor s ministrem zahraničních věcí Ruské federace Sergejem Lavrovem. Jsou tam poměrně ohromující informace. Carlson naposledy navštívil Moskvu v únoru ohledně rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Od té doby Bidenova administrativa konflikt vyostřila a většina americké veřejnosti nechápe, jak moc blízko jsme jadernému konfliktu.

Poslechněte si rozhovor Tuckera Carlsona s ministrem zahraničí Ruska Lavrovem. Zaznívají jasná fakta, logické souvislosti, nikdo není urážen a zpochybňován, řeč je klidná a pevná. Jaký rozdíl oproti dětinskosti našeho ministra, který se věnuje vydávání trapných knih místo hájení bytostných zájmů České republiky.

(0:00) Je Amerika ve válce s Ruskem?
(12:56) Vzkaz Ruska západu hypersonickými zbraněmi.
(56:31) Osa Čína-Rusko.
(1:02:18) Kdo skutečně vládne ve Spojených Státech?
(1:05:05) Bidenovi lidé si přejí jaderné oteplování.
(1:08:52) Co se děje v Sýrii?
(1:13:08) Jak se Sergej Lavrov dívá na Donalda Trumpa. [zdroj]

Jsme připraveni na cokoli, ale preferujeme mírové řešení.

Ukrajinská válka, ruské „červené linie“ a vyhlídky na mír byly hlavními tématy rozhovoru amerického moderátora Tuckera Carlsona se Sergejem Lavrovem. Rozhovor shrnula Katerina Alexandridiová pro Berliner Zeitung.

Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova využije Rusko všech prostředků, aby odvrátilo porážku ve válce proti Ukrajině. USA a jejich spojenci musí pochopit, „že jsme připraveni použít jakékoli prostředky, aby nedosáhli toho, co nazývají ‚strategickou porážkou Ruska‘,“ řekl Lavrov v angličtině ve svém rozhovoru s konzervativním americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem. „Bojují za udržení hegemonie nad světem v každé zemi, v každém regionu, na každém kontinentu. My bojujeme za naše legitimní bezpečnostní zájmy,“ řekl ruský ministr zahraničí.

Carlson, který v únoru tohoto roku dělal rozhovor s ruským prezidentem Putinem, propagoval svůj rozhovor s Lavrovem začátkem tohoto týdne na videu z Moskvy. V něm tvrdil, že Spojené státy a Rusko jsou v nevyhlášené válce, pro kterou většina Američanů „nehlasovala“. V rozhovoru Lavrov dvakrát popřel, že Moskva a Washington jsou „oficiálně“ ve válce, ale zopakoval ruský postoj, že žádné ukrajinské útoky na Rusko raketami dlouhého doletu, jako je ATACMS, by nebyly možné bez „přímé účasti amerických vojáků“.

Doufal, že západní země budou brát vážně nedávné použití nové střely Orešnik ze strany Moskvy na Ukrajině, pokračoval Lavrov: „Vysíláme signály a doufáme, že před několika týdny bylo vzato vážně poselství nového zbraňového systému Orešnik (…)“. Před dvěma týdny Rusko odpálilo svou novou hypersonickou střelu na ukrajinské město Dnipro (Dněpropetrovsk). Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil, že zbraň použije i v hlavním městě Kyjevě v reakci na ukrajinské útoky na ruské území.

Oficiálně nejsme ve válce. Někteří lidé nazývají to, co se děje na Ukrajině, hybridní válkou. Taky bych to tak nazval. Je zřejmé, že Ukrajinci by nemohli dělat to, co dělají s pokročilými zbraněmi dlouhého doletu bez přímé účasti amerického vojenského personálu. Je to nebezpečné. O tom není pochyb. Nechceme situaci zhoršovat. Ale protože se v Rusku používají ATACMS a další zbraně dlouhého doletu, vysíláme signály. Doufáme, že ten poslední, před pár týdny, z nového systému Orešnik byl brán vážně.

Lavrov nyní trval na tom, že Rusko nechce eskalovat situaci a chce se vyhnout „jakémukoli nedorozumění“ s USA a jejich partnery. Zároveň varoval, že Moskva „vyšle další zprávy“, „pokud se nevyvodí potřebné závěry“. „Samozřejmě bychom chtěli mít normální vztahy se všemi našimi sousedy, ale obecně se všemi zeměmi, a zvláště s velkou zemí, jako jsou Spojené státy,“ pokračoval Lavrov. „Nevidíme důvod, proč by Rusko a Spojené státy neměly spolupracovat pro dobro všehomíru.“

Carlson se opakovaně dotazoval Lavrova, co očekává Rusko od příští americké administrativy pod vedením Donalda Trumpa. Šéf ruské diplomacie řekl, že je „zřejmé“, že Biden „chce zanechat Trumpově administrativě to nejhorší možné dědictví“ eskalací války na Ukrajině. Zvoleného prezidenta označil za „velmi silnou osobnost, osobu, která chce výsledky“. V rozhovorech byl „velmi přátelský. Ale to neznamená, že je proruský, jak se ho někteří lidé snaží vykreslit.“ Počet sankcí uvalených na Rusko za první Trumpovy vlády „byl velmi vysoký“. Lavrov však dodal, že Rusko respektuje rozhodnutí amerického lidu a je otevřené kontaktům s příští administrativou. „Doufáme, že po inauguraci Donalda Trumpa tomu porozumíme,“ řekl ruský ministr zahraničí.

Zároveň zopakoval, že ruské podmínky pro ukončení války na Ukrajině zůstávají nezměněny od doby, kdy je Vladimir Putin letos 14. června zopakoval v projevu k ruským diplomatům. Trumpovo zrušení sankcí proti Rusku nebylo v tomto projevu zahrnuto – a Lavrov si zřejmě nemyslí, že by takový krok byl nějak zvlášť důležitý. „Čím více žijeme pod sankcemi, tím více chápeme, že je lepší spoléhat se sami na sebe,“ vysvětlil. „Co tě nezabije, to tě posílí, jak víte. Sankce by nás nikdy nezabily, takže nás posílí.“ [zdroj]

Tucker Carlson je zpět v Moskvě a oznámil na svém X účtu, že velmi brzy publikuje fascinující rozhovor s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson naposledy navštívil Moskvu v únoru ohledně rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Od chvíle, kdy jsme opustili Rusko, Moskvu, kde jsme byli v únoru, jsme po rozhovoru s Vladimirem Putinem sledovali ze Spojených států, jak Bidenova administrativa zavádí USA stále blíže k jadernému konfliktu s Ruskem, zemí, která vlastní největší jaderný arzenál na světě.

Od té doby se zrychlila a svého vrcholu dosáhla v týdnech po Trumpově zvolení. Nyní je nově zvoleným prezidentem. V té době, jen před několika týdny, Bidenova administrativa odpálila rakety na pevninské Rusko a zabila nejméně tucet ruských vojáků.

Takže jsme, aniž by o tom většina Američanů věděla, v horké válce s Ruskem, v nevyhlášené válce, ve válce, pro kterou jste nehlasovali a kterou většina Američanů nechce, ale která stále probíhá.

A kvůli této válce, kvůli faktu, že americká armáda právě teď zabíjí Rusy v Rusku, jsme blíže jaderné válce než kdykoli v historii, mnohem blíže, než jsme byli během kubánské raketové krize.

To by znamenalo eliminaci Ruska, Spojených států a většiny zbytku světa. Cítili jsme, že ve Washingtonu musí být někdo v zákulisí, kdo pracuje na tom, aby se tento konflikt nestal nukleárním holocaustem. Zjistili jsme ale, že ne, ve skutečnosti tam nikdo takový není.

Tony Blinken, současný ministr zahraničí, přerušil veškeré kontakty mezi americkou a ruskou vládou. Neexistuje žádný zpětný kanál. Neprobíhá žádná konverzace. Už více než dva roky se to nestalo. To je šokující.

Mezitím většina Američanů nemá přístup k žádné jiné perspektivě než té, kterou jim poskytují NBC News a New York Times. Nevědí, jak jsme si blízcí. Neznají ruskou perspektivu.

Už více než rok se snažíme dostat tuto perspektivu k americkým konzumentům zpráv. Více než rok jsme se také snažili získat rozhovor se Zelenským, prezidentem Ukrajiny. Napadli jsme to z mnoha různých úhlů.

Mluvili jsme s mnoha různými lidmi kolem něj, večeřeli jsme s nimi. Neustále jsme jednali a tyto snahy byly zmařeny americkou vládou. Americká ambasáda v Kyjevě, kterou platí naše daňové dolary, řekla Zelenského vládě:

Ne, rozhovor nesmíte dělat. Můžete si promluvit se CNN. Nemůžete mluvit s Carlsonem.

Takže jsme s ním nemohli mluvit. Včera jsme se vrátili do Moskvy, abychom udělali rozhovor s ruským ministrem zahraničí Sergem Lavrovem, nejdéle sloužícím ministrem zahraničí na světě.

Byl součástí této vlády 25 let. Je v diplomatickém sboru více než 40 let a zeptejte se ho: Kde přesně jsme?

Směřujeme k bezprecedentnímu konfliktu mezi Ruskem a Spojenými státy? Existuje nějaký způsob, jak odtrhnout Rusko z východu, ze sféry Číny, zpět na Západ? Je toto spojenectví trvalé?

A znamená zvolení Donalda Trumpa konec této války, která přetváří svět, americkou ekonomiku, globální ekonomiku a riskuje život každého člověka na této planetě? Je to možné?

Prostě jsme se vydali udělat tento rozhovor. Je to naprosto fascinující. Přijde už velmi brzy. Doufáme, že se budete dívat. [zdroj]

Tucker Carlson a Vladimir Putin v Moskvě. Rozhovor, ze kterého mají strach. Proč?

Kompletní textový přepis rozhovoru Carlson & Lavrov.

Děkuji za souhlas s rozhovorem. Věříte, že USA a Rusko jsou nyní ve válce?

To bych neřekl. V každém případě to není to, co chceme. Samozřejmě bychom chtěli mít normální vztahy se všemi našimi sousedy. Obecně se všemi zeměmi, zvláště s tak skvělou zemí, jako je USA.

Ruský prezident V. V. Putin opakovaně vyjádřil svůj respekt k americkému lidu, historii Spojených států a americkým úspěchům ve světě. Nevidíme důvod, proč by Rusko a Spojené státy nemohly spolupracovat v zájmu vesmíru.

Spojené státy ale financují konflikt, do kterého je zapojeno Rusko. Nyní umožňují útoky na ruské území. Není to válka?

Oficiálně nejsme ve válce. Někteří lidé nazývají to, co se děje na Ukrajině, hybridní válkou. Taky bych to tak nazval. Je zřejmé, že Ukrajinci by nemohli dělat to, co dělají s pokročilými zbraněmi dlouhého doletu bez přímé účasti amerického vojenského personálu. Je to nebezpečné. O tom není pochyb.

Nechceme situaci zhoršovat. Ale protože se v Rusku používají ATACMS a další zbraně dlouhého doletu, vysíláme signály. Doufáme, že ten poslední (před pár týdny) z nového systému Oreshnik byl brán vážně.

Víme také, že někteří představitelé v Pentagonu a v dalších organizacích, včetně NATO, začali v posledních dnech říkat, že blok je obranná aliance, ale někdy, říkají, můžete udeřit jako první, protože nejlepší obranou je útok. . Zástupce strategického velení amerického ministerstva obrany kontradmirál T. Buchanan řekl, že připouští možnost výměny omezených jaderných úderů.

Tyto typy hrozeb jsou důvodem k obavám. Pokud se budou řídit logikou, kterou v poslední době vyjadřují někteří lidé ze Západu, kteří říkají, že nevěří, že Rusko má „červené čáry“, ano, oznámili je, ale tyto „červené čáry“ se znovu hýbou, pak je to velmi vážná chyba. To je to, co bych rád řekl v odpovědi na tuto otázku.

My jsme válku nezačali. Ruský prezident V. V. Putin opakovaně prohlásil, že jsme zahájili speciální vojenskou operaci, abychom ukončili válku, kterou kyjevský režim vedl proti svému lidu na Donbasu. Prezident V. V. Putin ve svém posledním prohlášení dal jasně najevo, že jsme připraveni na jakýkoli vývoj událostí. Preferujeme mírové urovnání prostřednictvím jednání založeného na respektování legitimních bezpečnostních zájmů Ruska, respektu k ruskému lidu žijícímu na Ukrajině, jeho základním právům, jazykovým a náboženským právům, zničeným řadou zákonů přijatých ukrajinským parlamentem. Začalo to dávno před speciální vojenskou operací.

Od roku 2017 byla přijata legislativa zakazující ruské vzdělávání v ruštině, práci ruských médií na Ukrajině a poté ukrajinských médií v ruštině. Byly také podniknuty kroky ke zrušení jakýchkoli kulturních akcí v ruštině. Ruské knihy jsou vyhazovány z knihoven a ničeny. Posledním krokem bylo přijetí zákona zakazujícího kanonickou Ukrajinskou pravoslavnou církev.

Je zvláštní, že na Západě říkají, že chtějí, aby byl tento konflikt vyřešen na základě Charty OSN a respektu k územní celistvosti Ukrajiny, a Rusko by podle nich mělo „odejít“. Generální tajemník OSN A. Guterres říká podobné věci. Jeho mluvčí nedávno zopakoval, že konflikt musí být vyřešen na základě mezinárodního práva, Charty OSN a rezolucí Valného shromáždění při respektování územní celistvosti Ukrajiny. To je špatný přístup. Pokud chcete respektovat Chartu OSN, musíte ji respektovat jako celek. Připomínám, že tento dokument mimo jiné uvádí, že všechny země musí respektovat rovnost států a právo národů na sebeurčení. Lidé ze Západu také zmiňují rezoluce Valného shromáždění OSN. Zjevně mají na mysli ty, které přijali po zahájení speciální vojenské operace, která odsoudila Rusko a obsahovala výzvy, aby se Rusko „stáhlo“ z území Ukrajiny k hranicím z roku 1991.

Jsou ale i další rezoluce Valného shromáždění OSN, o kterých se nehlasovalo – byly přijaty konsensem. Mezi ně patří Deklarace zásad mezinárodního práva týkající se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy v souladu s Chartou Organizace spojených národů. Jasně konsensem říká, že každý musí respektovat územní celistvost států, jejichž vlády respektují právo národů na sebeurčení a reprezentují tedy veškeré obyvatelstvo žijící na daném území.

Je naprosto zbytečné argumentovat, že lidé, kteří se dostali k moci v důsledku vojenského převratu v únoru 2014, představovali Krymčany nebo obyvatele východní a jižní Ukrajiny. Krymové odmítli převrat. Požadovali, aby je nechali na pokoji. Uvedli, že s těmito lidmi nechtějí mít nic společného. Donbass udělal totéž. Krymští uspořádali referendum a připojili se k Rusku. Donbas byl prohlášen za teroristy pučisty, kteří se dostali k moci. Byli ostřelováni a napadeni dělostřelectvem. Začala válka, která byla zastavena v únoru 2015.

Minské dohody byly podepsány. Měli jsme upřímný zájem to zastavit, ale aby se tak stalo, bylo nutné, aby byly plně implementovány Minské dohody. Byly však sabotovány vládou vytvořenou po převratu na Ukrajině. Bylo dohodnuto, že tato vláda by měla vstoupit do přímého dialogu s lidmi, kteří nepřijali puč a podporovat rozvoj ekonomických vztahů s touto částí Ukrajiny. Nic z toho nebylo provedeno. Kyjevský režim prohlásil, že s nimi nikdy nebude mluvit přímo. A to i přesto, že požadavek mluvit s nimi přímo schválila Rada bezpečnosti OSN. Kyjevský režim je nazval teroristy, tak prý s nimi budou bojovat, protože jsou silnější, a zemřou ve sklepích.

Nebýt převratu v únoru 2014 a pokud by se uskutečnila o den dříve uzavřená dohoda mezi tehdejším prezidentem a opozicí, byla by Ukrajina stále jednotná a Krym by byl její součástí. To je zřejmé. Tuto dohodu nedodrželi. Místo toho provedli převrat. Dohoda z února 2014 také počítala s vytvořením vlády národní jednoty a konáním předčasných voleb, které by tehdejší prezident V.F. Všichni to věděli. Byli ale netrpěliví a druhý den ráno obsadili vládní budovy. Šli na Majdan a oznámili, že vytvořili „vládu vítězů“. Srovnej: „vláda národní jednoty“ pro přípravu voleb a „vláda vítězů“.

Jak budou lidé, kteří byli podle jejich názoru poraženi, respektovat úřady v Kyjevě? Víte, že právo národů na sebeurčení je mezinárodně právním základem dekolonizačního procesu, který proběhl v Africe na základě odpovídajícího principu Charty OSN. Lidé v koloniích nikdy nezacházeli s koloniálními mocnostmi, „pány“, jako s těmi, kteří je zastupovali a koho chtěli vidět ve strukturách, které ovládají tyto země. Stejně tak lidé na východě a jihu Ukrajiny, v Donbasu a Novorossii nepovažují režim V.A. Zelenského za zastupování jejich zájmů. Jak je mohou reprezentovat, když jejich kultura, jazyk, tradice, náboženství – to vše je zakázáno.

Pokud se bavíme o Chartě OSN, rezolucích, mezinárodním právu, tak hned první článek Charty OSN, který si Západ v ukrajinském kontextu nikdy nepamatuje, říká: lidská práva musí být respektována bez ohledu na rasu, pohlaví, jazyk popř. náboženství. Vezměte si jakýkoli konflikt, USA, Velká Británie, Evropská unie zasáhnou, říkají, že lidská práva byla hrubě porušována a že musí „obnovit lidská práva na tom a tom území“.

Na Ukrajině nikdy nemluví o „lidských právech“, protože vidí, že stejná lidská práva pro rusky a rusky mluvící obyvatelstvo jsou zákonem zcela zakázána. Proto, když nám říkají, řešme konflikt na základě Charty OSN, ano, souhlasíme, ale nesmíme zapomínat, že Charta OSN není jen o územní celistvosti, která by měla být respektována pouze tehdy, pokud vláda legitimní a pokud respektuje práva svého lidu.

Rád bych se vrátil k problému, o kterém jste hovořil dříve, o použití hypersonického balistického systému, který jste nazval „signálem na Západ“. Co je to za signál? Myslím, že mnoho Američanů ani neví, že se to stalo. Jakou zprávu jsi vyslal tím, že jsi to ukázal světu?

Zpráva zní, že Spojené státy a jejich spojenci, kteří dodávají kyjevskému režimu zbraně dlouhého doletu, musí pochopit, že budeme ochotni použít jakékoli prostředky nezbytné k tomu, abychom zabránili Západu v tom, aby nám způsobil „strategickou porážku“. Lidé ze Západu bojují o udržení své hegemonie ve světě, v jakékoli zemi, regionu, na jakémkoli kontinentu. Bojujeme za naše oprávněné bezpečnostní zájmy. Zápaďané mluví o hranicích roku 1991. Americký senátor L. Graham, který Kyjev před časem navštívil, za přítomnosti V.A Zelenského přímo prohlásil, že Ukrajina je bohatá na kovy vzácných zemin. Toto bohatství nemůžeme nechat Rusům. Musíme ho vyzvednout.

Bojují za režim, který je připraven prodat nebo rozdat veškeré přírodní a lidské zdroje Západu. Bojujeme za lidi žijící na těchto územích, jejichž předkové je po staletí rozvíjeli, budovali města a továrny. Záleží nám na lidech, ne na přírodních zdrojích, které by si někdo ve Spojených státech rád vzal pro sebe a rád by na těchto přírodních zdrojích „seděli“ Ukrajinci jako sluhy.

Poselství, které jsme chtěli předat testováním tohoto hypersonického systému v reálných podmínkách, je, že budeme připraveni udělat vše pro ochranu našich oprávněných zájmů.
Neuvažujeme o válce se Spojenými státy, která by mohla mít jadernou povahu. Naše vojenská doktrína říká, že nejdůležitější je vyhnout se jaderné válce. Dovolte mi připomenout, že jsme to byli my, kdo v lednu 2022 inicioval společné prohlášení vůdců pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN, které uvedlo, že uděláme vše pro to, abychom se vyhnuli konfrontaci mezi námi, uznávali a respektovali zájmy a obavy o bezpečnost. To byla naše iniciativa.

Ruské bezpečnostní zájmy byly ale zcela ignorovány, když (přibližně ve stejnou dobu) odmítli návrh naší země na uzavření smlouvy o zárukách bezpečnosti.

Odmítli náš návrh na uzavření dohody o bezpečnostních zárukách pro Rusko i Ukrajinu, pro jejich soužití a o tom, že Ukrajina nikdy nebude členem NATO ani jiného vojenského bloku. Návrhy těchto dokumentů byly Západnímu NATO a Spojeným státům předloženy v prosinci 2021. Několikrát jsme o nich diskutovali. Dokonce jsem měl schůzku s ministrem zahraničí USA E. Blinkenem v lednu 2022. Tyto návrhy byly zamítnuty.

Samozřejmě bychom rádi předešli případným nedorozuměním. Ale protože se zdá, že někteří jednotlivci v Londýně a Bruselu nehodnotí situaci zcela správně, jsme připraveni poslat další „zprávy“, pokud nevyvodí potřebné závěry.

To, že se vůbec bavíme o možné jaderné výměně, je úžasné. Nikdy jsem si nemyslel, že k tomu dojde. V tomto ohledu vyvstává otázka, jak intenzivní je dialog prostřednictvím „uzavřených kanálů“ mezi Ruskem a Spojenými státy? Probíralo se něco za posledních dva a půl roku? Probíhají v této věci nějaká jednání?

Sergey Lavrov: Existuje několik „kanálů“, ale podílejí se především na výměně lidí ve výkonu trestu v Rusku a Spojených státech. Takových výměn bylo několik. Existují také „kanály“, které se nezveřejňují, ale v zásadě jimi Američané sdělují totéž, co říkají veřejně: „musíme přestat“, „musíme přijmout potřeby Ukrajiny a její pozice“. Podporují tento absolutně nesmyslný „mírový vzorec V.A. Zelenského“, který byl nedávno doplněn o „plán vítězství“.

Lidé ze Západu uspořádali několik sérií setkání, konferenci v Kodani, summit v Bürgenstocku. Chlubí se tím, že v první polovině příštího roku svolají další konferenci a tentokrát na ni „laskavě pozvou“ Rusko. A prý pak bude Rusku předloženo ultimátum. To vše se se vší vážností opakuje různými důvěrnými kanály.

Nyní slyšíme něco jiného, ​​včetně prohlášení samotného V.A. Zelenského, že prý můžeme zastavit na linii kontaktu; říkají, že Ukrajina bude přijata do NATO, ale v této fázi se záruky aliance budou vztahovat pouze na území kontrolované vládou a zbytek bude předmětem jednání. Ale konečným výsledkem těchto „vyjednávání“ by mělo být skutečné úplné „stažení“ Ruska z ukrajinského území, ponechání ruského lidu napospas nacistickému režimu, který zničil všechna práva rusky a rusky mluvících občanů.

Rád bych se vrátil k otázce jaderné výměny. Pokud tomu dobře rozumím, neexistuje žádný mechanismus, kterým by spolu vůdci Ruska a Spojených států mohli mluvit, aby se předešlo nedorozuměním, která by mohla vést ke smrti stovek milionů lidí?

Sergey Lavrov: Máme „kanál“, který se automaticky zapne, když je odpálena balistická střela. Pokud jde o hypersonickou balistickou střelu středního doletu Oreshnik, systém poslal zprávu do Spojených států 30 minut před startem. Věděli, že se to stane, a nebrali to jako něco většího a skutečně nebezpečného.

Myslím si, že tento systém je velmi nebezpečný.

Toto byl zkušební provoz.

Ano, chápu, o čem mluvíte o zkušebním spuštění. Ale jak moc vás znepokojuje, že (vzhledem k tomu, že se mezi oběma zeměmi nezdá, že se příliš vyjednává) uprostřed řečí o vzájemném vyhlazování, by se věci mohly během krátké doby vymknout kontrole? A nikdo to nemůže zastavit. Zdá se to neuvěřitelně bezohledné.

Nemluvíme o vyhubení něčí populace. My jsme tuto válku nezačali. Roky jsme varovali, že přibližování NATO k našim hranicím by způsobilo problém. V.V. Putin to vysvětloval léta na mezinárodních platformách lidem, kteří snili o „konci dějin“ a jejich „nadvládě“.

Když se na Ukrajině odehrál převrat, Američané se netajili tím, že za ním stojí. Existuje záznam rozhovoru mezi tehdejším náměstkem ministra zahraničí USA Williamem Nulandem a tehdejším americkým velvyslancem v Kyjevě Johnem Pyattem, když jednají o lidech, kteří budou po převratu zahrnuti do nové vlády. Částka 5 miliard dolarů vynaložená na Ukrajinu po nezávislosti byla oznámena jako záruka, že vše bude tak, jak si Američané přáli.

Nemáme v úmyslu zničit ukrajinský lid. Jsou to bratři a sestry ruského lidu.

Kolik lidí už zemřelo na obou stranách?

Ukrajinci tyto informace nesdělují. V.A. Zelenskyj řekl, že na ukrajinské straně je méně než 80 tisíc lidí.

Existuje ale ještě jeden srovnatelný údaj. Poté, co Izraelci zahájili svou operaci v reakci na teroristický útok, který jsme odsoudili a nabyl povahy kolektivního trestu (což je rovněž v rozporu s mezinárodním humanitárním právem), do jednoho roku od zahájení operace v Palestině počet zabitých palestinských civilistů se odhaduje na 45 tisíc lidí. To je téměř dvojnásobek počtu civilistů na obou stranách ukrajinského konfliktu, kteří zemřeli během deseti let od převratu. Jeden rok a deset let. Na Ukrajině se děje tragédie. V Palestině dochází ke katastrofě. Ale naším cílem nikdy nebylo zabíjet lidi. Na rozdíl od ukrajinského režimu.

Vedoucí kanceláře V.A. Zelenského jednou řekl, že se „postarají“, aby města jako Charkov a Nikolaev zapomněla, co je ruský jazyk. Další úředník úřadu řekl, že Ukrajinci musí Rusy zničit zákonem, nebo v případě potřeby fyzicky. Bývalý velvyslanec Ukrajiny v Kazachstánu P. Yu se proslavil poskytováním rozhovorů a při pohledu do kamery, která rozhovor nahrávala a odvysílala, řekl, že jejich hlavním úkolem bylo „zabít co nejvíce Rusů, aby naše děti mohly. musí jich zabít co nejvíce.“ Takové výroky jsou součástí slovníku celého režimu.

Kolik ruských občanů zemřelo od února 2022?

Není v mé kompetenci tyto informace sdělovat. Během nepřátelství platí zvláštní pravidla. Ministerstvo obrany Ruské federace je následuje.

Je zvláštní, že když V.A. Zelenskyj vystupoval na koncertech v Gorlovce a Doněcku 5. dubna 2014, po zahájení ukrajinské vojenské operace v Donbasu, horlivě hájil ruský jazyk. Řekl, že všichni mluvíme stejným jazykem, čteme stejné knihy, že jsme bratrští lidé, máme stejnou krev. Řekl, že pokud chtějí lidé na východě a na Krymu mluvit rusky, musíme se jim postavit a dát jim příležitost mluvit jejich rodným jazykem.

Když se stal prezidentem, rychle se změnil. Před vypuknutím nepřátelství byl v září 2021 vyslechnut. V té době vedl válku proti Donbasu v rozporu s minskými dohodami. Byl dotázán, co si myslí o lidech na druhé straně kontaktní linky. Odpověděl, že existují lidé a existují „jednotlivci“. Pak řekl, že pokud někdo žijící na Ukrajině cítí spojení s ruskou kulturou, radí mu, aby se kvůli budoucnosti svých dětí a vnoučat odstěhoval do Ruska.

Pokud přece jen tento člověk chce vrátit lidu ruské kultury jejich územní celistvost, jak tvrdí, pak ho považuji za nedostatečného.

Za jakých podmínek Rusko ukončí nepřátelství?

Před deseti lety, v únoru 2014, jsme hovořili o nutnosti realizovat dohodu mezi prezidentem V.F. Janukovyčem a opozicí, vytvořit vládu národní jednoty a uspořádat předčasné volby.

Dohoda byla podepsána. Mluvili jsme o tom, že je potřeba to implementovat. Ale ti, kdo provedli převrat, byli absolutně netrpěliví a agresivní. Nemám nejmenší pochybnosti o tom, že na ně Američané vyvíjeli tlak. Pokud se tehdejší náměstek ministra zahraničí USA V. Nuland a americký velvyslanec v Kyjevě J. Payette dohodli na složení „vlády“, proč pak čekat pět měsíců na předčasné volby?

Příště jsme začali mluvit o tom, že je potřeba znovu něco udělat, když se podepisovaly dohody z Minsku. Byl jsem tam. Tato jednání trvala 17 hodin. V té době už byl pro ně Krym ztracený. Tam se konalo referendum. Nikdo na Západě, včetně mého kolegy Johna Kerryho, který se schůzky s námi zúčastnil, nevznesl otázku Krymu. Všichni se soustředili na Donbas. Minské dohody stanovily územní celistvost Ukrajiny (kromě Krymu). Šlo o udělení zvláštního statutu malé části Donbasu (ani ne celému území) a ne celému Novorossii. Podle minských dohod, schválených Radou bezpečnosti OSN, by část Donbasu měla mít právo mluvit a studovat v ruštině, vyučovat ji, mít místní orgány činné v trestním řízení (jako ve státech USA), měly by být konzultovány při jmenování soudců a státní zástupci a měli mít o něco jednodušší ekonomické vazby se sousedními regiony Ruska. To je vše. Prezident E. Macron slíbil, že totéž dá Korsice a pokud vím, stále zvažuje, jak to udělat.

Tyto dohody byly sabotovány od samého počátku. Nejprve P.A. Porošenko a poté V.A. Oba se mimochodem stali prezidenty pod heslem míru. A oba lhali. Když jsme viděli, že Minské dohody jsou sabotovány, a byli jsme svědky pokusů zmocnit se této části Donbasu násilím. Právě v této době jsme navrhli návrh smlouvy o bezpečnostních zárukách mezi NATO a Spojenými státy. Byl odmítnut. A když Ukrajina a její sponzoři zahájili plán B, ve snaze ovládnout tuto část Donbasu silou, tehdy jsme zahájili speciální vojenskou operaci. Pokud by provedli dohody z Minsku, Ukrajina by byla jedním celkem (kromě Krymu).

Poté, co jsme zahájili speciální vojenskou operaci, Ukrajinci navrhli jednání. Souhlasili jsme. V Bělorusku a Istanbulu proběhlo několik kol jednání. V Turecku položila ukrajinská delegace na stůl dokument, o jehož principech byla připravena hovořit. Souhlasili jsme s nimi.
Mluvíte o dohodách z Minsku?

Ne, o Istanbulu. Bylo to v dubnu 2022. Principy, na nichž je tento dokument založen, hovořily o nevstoupení Ukrajiny do NATO, ale byla by zajištěna bezpečnostními zárukami za účasti řady zemí a Ruska.

Tyto bezpečnostní záruky se nebudou vztahovat na Krym nebo východní Ukrajinu. Tohle byl jejich návrh. Bylo to z jejich strany. Šéf ukrajinské delegace v Istanbulu D.G. Arakhamia, který je stále předsedou frakce V.A. Zelenského v ukrajinském parlamentu, nedávno v rozhovoru potvrdil, že tomu tak skutečně je. Byli jsme připraveni vypracovat smlouvu založenou na těchto principech.

Byl to Boris Johnson, který hovořil jménem…

Byl to D. G. Arakhamia, který vedl ukrajinskou delegaci v Istanbulu, kdo řekl, že tehdejší britský premiér B. Johnson přišel a řekl jim, aby pokračovali v boji. B. Johnson to popřel. Ale D. G. Arakhamia, který byl na jednání, tvrdil, že to byl Boris Johnson. Jiní říkají, že to byl V. V. Putin, kdo zničil dohodu kvůli „masakru“ v Bucha. Ale z nějakého důvodu už nikdy nezmiňují masakr v Buchu. Mluvím o tomhle. Povídali jsme si. V jistém smyslu se „brání“.

Několikrát jsem vystupoval v Radě bezpečnosti OSN, na Valném shromáždění, kde jsem seděl u stolu s generálním tajemníkem OSN A. Guterresem, a dva roky jsem nastoloval téma Bucha. Řekl jsem, že je zvláštní, že o Buchi mlčíš. Všichni jste mluvili nahlas, když byl tým BBC na ulici, kde byla nalezena těla. Zajímalo by mě, jestli je možné zjistit jména lidí, jejichž těla byla zobrazena na BBC? Odpovědí bylo naprosté ticho. Osobně jsem oslovil A. Guterrese za přítomnosti členů Rady bezpečnosti OSN. Ale neodpověděl.

V září 2023 na tiskové konferenci v New Yorku po skončení zasedání Valného shromáždění oslovil všechny korespondenty slovy: „Jste novináři. Možná nejste investigativní novináři, ale novináři mají obecně zájem zjistit pravdu.“

Zprávy o Butchovi, které se „točily“ všemi médii, v nichž bylo Rusko odsuzováno, nikoho nezajímají – ani politiky, ani představitele OSN a nyní dokonce i novináře. Když jsem s nimi mluvil v září tohoto roku, požádal jsem je jako profesionály, aby zjistili jména těch, jejichž těla byla v Buchu ukázána. Neexistuje žádná odpověď.

Stejně jako neexistuje odpověď na otázku, kde jsou výsledky lékařských testů nedávno zesnulého A.A. Navalného, ​​který se léčil v Německu na podzim roku 2020. Pak se mu v letadle nad Ruskem udělalo špatně, letadlo okamžitě přistálo. Ošetřovali ho lékaři v Omsku, ale Němci ho chtěli odvézt. Okamžitě jsme povolili jejich letadlu k přistání. Sebrali ho a za necelých 24 hodin byl v Německu. Němci dál tvrdili, že jsme ho otrávili, že otravu potvrdily testy. Požádali jsme o výsledky testů. Řekli nám, že je předají OPCW. Pak jsme se obrátili na tuto organizaci. Jako její členové jsme požádali, aby nám je ukázali, protože se jedná o našeho občana a jsme obviněni z jeho otravy. Bylo nám řečeno, že Německo požádalo, aby nám je nedávalo. Na civilní klinice se nic nenašlo a oznámení o otravě bylo učiněno poté, co byl ošetřen ve vojenské nemocnici Bundeswehru.

Jak tedy A.A. zemřel?

Zemřel při výkonu trestu v Rusku. Občas se prý necítil dobře. To byl další důvod, proč jsme stále žádali Němce, aby nám ukázali výsledky jeho testů, které našli. Nenašli jsme to, co našli. Nevím, co s ním udělali.

Co mu Němci udělali?

Ano, protože nikomu, včetně nás, nic nevysvětlují. Možná se to Američanům vysvětlí. Možná jsou důvěryhodní. Nikdy nám ale neřekli, jak se k němu chovali, co našli a jaké metody používali.
Proč si myslíš, že zemřel?

Nejsem lékař. Ale k tomu, aby se dělaly domněnky, aby lékaři mohli něco říct, jsou potřeba informace. Pokud je člověk po otravě odvezen na léčení do Německa, nelze výsledky jeho testů utajit.

O osudu S. V. Skripala a jeho dcery Julie se stále nic nedozvíme. Tyto informace nám nejsou poskytovány. A je naším občanem stejně jako jeho dcera. Podle úmluv, jichž je Spojené království smluvní stranou, máme plné právo získávat informace.

Proč si myslíte, že bývalý britský premiér Boris Johnson zastavil mírový proces v Istanbulu? Za koho to udělal?

Párkrát jsem ho potkal. Nedivil bych se, kdyby byl veden momentální touhou nebo nějakou dlouhodobou strategií. Není moc předvídatelný.

Myslíte si, že jednal jménem vlády USA, Bidenovy administrativy?

nevím. A nebudu hádat. Je ale zřejmé, že tuto situaci ovládají Američané a Britové.

Je jasné, že v některých hlavních městech panuje únava. Mluví se o tom, že Američané by rádi přenechali tento „byznys“ Evropanům a soustředili se na důležitější věci. nebudu hádat.
Posoudíme podle konkrétních kroků. Je zřejmé, že Bidenova administrativa by ráda zanechala takové „dědictví“ Trumpově administrativě. Je to podobné, jako prezident Barack Obama s Donaldem Trumpem. (Stalo se to během prvního nástupu D. Trumpa k moci na konci prosince 2016). Barack Obama vyhostil ruské diplomaty hned na konci prosince. 120 lidí včetně rodinných příslušníků. Udělal to schválně a požadoval, aby odjeli v den, kdy do Moskvy nelétá přímý let z Washingtonu. Museli by jet do New Yorku autobusy se všemi zavazadly a dětmi.

Barack Obama zároveň oznámil zabavení ruského diplomatického majetku. Stále se nám nepodařilo ověřit stav ruského majetku.

Co je to za nemovitost?

Byly to diplomatické budovy.

Nikdy nám nedovolili přijít se podívat na náš majetek, navzdory všem konvencím. Američané říkají, že na tyto budovy už neplatí diplomatická imunita. Jde o jejich jednostranné rozhodnutí, které nemá oporu v žádném mezinárodním právu.

Myslíte si, že Bidenova administrativa udělá něco podobného znovu s nastupující Trumpovou administrativou?

Tato epizoda s vyhoštěním a konfiskací majetku nevytvořila slibnou „půdu“ pro navázání vztahů s administrativou Donalda Trumpa. Myslím, že si myslí totéž.

Tentokrát byl prezident Donald Trump zvolen díky jednoznačnému slibu ukončení války na Ukrajině. To opakoval ve všech svých projevech. Pokud ano, zdá se, že existuje naděje na řešení. S jakými podmínkami byste souhlasil?

O těchto podmínkách hovořil ruský prezident V.V. Putin při vystoupení na ruském ministerstvu zahraničí 14. června tohoto roku. Potvrdil, že jsme připraveni jednat na základě zásad, které byly dohodnuty v Istanbulu a které odmítl bývalý britský premiér B. Johnson při prohlášení vedoucího ukrajinské delegace D. G. Arakhamia.

Klíčovým principem je neangažovanost Ukrajiny. Byli jsme připraveni vstoupit do skupiny zemí, které budou poskytovat záruky za kolektivní bezpečnost Ukrajiny.

Žádné NATO?

Žádné NATO. Žádné vojenské základny, vojenská cvičení na ukrajinské půdě za účasti cizích jednotek. Tohle opakoval.

V. V. Putin řekl, že to bylo od dubna 2022, od té doby uplynul čas. Bude třeba vzít v úvahu realitu „na místě“. A nejsou to jen styčná linie, ale i změny v Ústavě Ruské federace po referendu v Doněcké a Luganské republice, Chersonské a Záporožské oblasti. Nyní jsou již součástí Ruska podle naší ústavy. Tohle je realita.

Nemůžeme tolerovat situaci, kdy ukrajinská legislativa zůstává v platnosti a zakazuje ruský jazyk, ruská média, ruskou kulturu a ukrajinskou pravoslavnou církev. Jde o porušení závazků Ukrajiny podle Charty OSN. S tím je třeba něco udělat.

Od začátku této rusofobní „legislativní ofenzívy“ v roce 2017 Západ mlčí a mlčí. Museli jsme na to upozornit „zvláštním způsobem“.

Mohlo by být podmínkou dohody zrušení sankcí z Ruska?

Mnozí v Rusku by to rádi učinili jako podmínku. Ale věřím, že čím více žijeme pod těmito sankcemi, tím více chápeme, že je lepší spoléhat se sami na sebe a rozvíjet mechanismy, platformy pro spolupráci s „normálními“ zeměmi, které jsou k nám přátelské a které nemíchají ekonomické zájmy a vztahy . Zejména politika.

Od zavedení sankcí proti nám jsme se hodně naučili. Začaly za Baracka Obamy a pokračovaly ve velkém i během prvního funkčního období Donalda Trumpa. A pod Bidenovou správou se staly naprosto bezprecedentními. Ale víte, „co nás nezabije, to nás posílí.“ Nikdy nás nezabijí. A to nás dělá silnějšími.

Promluvme si o ruském „otočení“ na východ. Rozumní politici ve Washingtonu měli nápad před 20 lety. Mysleli si, proč „nepřivést“ západní blok do Ruska. Byla to určitá rovnováha proti rostoucímu východu. Ale zjevně to nevyšlo. Myslíte, že to bylo možné?

Nemysli. Nedávno prezident V.V. Putin vystoupil na setkání Valdajského mezinárodního diskusního klubu a řekl, že se nikdy nevrátíme k situaci na začátku roku 2022. Tehdy si sám uvědomil (prezident o tom veřejně mluvil), že všechny pokusy. být na stejné úrovni se Západem selhal.

Začalo to po rozpadu SSSR. Nejprve zavládla euforie. Jsme součástí liberálního, demokratického světa. „Konec dějin.“ Většině Rusů ale brzy bylo jasné, že v 90. letech s námi bylo zacházeno v lepším případě jako s mladším partnerem (ani ne „partnerem“), ale jako s místem, kde si Západ může zařídit vše, jak chtěl. Zabývá se oligarchy, nákupem zdrojů a majetku.

Pak se možná Američané rozhodli, že Rusko je „v jejich kapse“. B.N. Jelcin a B. Clintonová se smáli a vtipkovali. B. N. Jelcin si ale na konci svého prezidentského období začal myslet, že to není to, co by pro Rusko chtěl. Myslím, že jmenování V. V. Putina premiérem bylo zřejmé. Poté B. N. Jelcin odstoupil a „požehnal“ V. V. Putinovi jako svého nástupce v nadcházejících prezidentských volbách, které vyhrál. Ale když se V.V. Putin stal prezidentem Ruska, byl otevřený spolupráci se Západem. Pravidelně to zmiňuje při poskytování rozhovorů nebo vystoupení na různých mezinárodních akcích. Zúčastnil jsem se jeho setkání s Georgem W. Bushem a Barackem Obamou.

Na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 (následovalo zasedání Rady NATO-Rusko) bylo oznámeno, že Gruzie a Ukrajina se připojí k alianci. Zápaďané se nám to snažili „prodat“. Ptali jsme se proč. Během oběda se ruský prezident V.V. Putin zeptal, co bylo důvodem tohoto rozhodnutí. Bylo nám řečeno, že tato prohlášení nejsou závazná a že k zahájení procesu vstupu do NATO potřebujeme, říkají, oficiální pozvání. To bylo heslo: „Ukrajina a Gruzie budou v NATO.“ Pro některé lidi v Gruzii se to ale stalo posedlostí, když M. Saakašvili ztratil rozum a pod ochranou mise OBSE zahájil válku proti vlastnímu lidu s ruskými mírovými silami na místě. Že s tím začal jako první, potvrdilo vyšetřování EU, které dospělo k závěru, že rozkaz k zahájení útoku vydal on.

Ukrajincům to trvalo déle. Tyto prozápadní nálady si v sobě „vypěstovali“. „Prozápadní“, stejně jako „provýchodní“, v zásadě není špatné. Je špatné, když lidem říkáš: buď jsi se mnou, nebo jsi můj nepřítel.

Víte, co se dělo před převratem na Ukrajině? V roce 2013 vyjednal ukrajinský prezident Vladimir Janukovyč s Evropskou unií asociační dohodu, která by zrušila cla na většinu ukrajinského zboží pro Evropskou unii a naopak. Když se pak setkal se svými ruskými kolegy, řekli jsme mu, že Ukrajina je součástí zóny volného obchodu SNS a neexistují tam žádná cla. Rusko vyjednává o dohodě s WTO již 17 let. Hlavně proto, že jsme diskutovali o podmínkách. Dosáhli jsme určité ochrany mnoha našich odvětví, včetně zemědělství. Vysvětlili jsme Ukrajincům, že pokud chtějí obchodovat bezcelně s Evropskou unií, tak Rusko bude muset zřídit celnici na hranici s Ukrajinou. Jinak nulová cla na evropské zboží zaplaví naše trhy a poškodí části naší ekonomiky, které jsme se snažili chránit.

Podali jsme návrh Evropské unii. Ukrajina je náš společný soused. Chcete efektivněji obchodovat s Ukrajinou. Chceme to samé. Ukrajina chce mít trhy jak v Evropě, tak v Rusku. Pojďme si sednout a probrat to jako dospělí. Šéf Evropské komise J. Barroso řekl, že není naše věc, co EU s Ukrajinou dělá. Říkají, že Evropská unie po nás nežádá, abychom diskutovali o ruském obchodu s Kanadou. To byla naprosto arogantní odpověď.

Poté ukrajinský prezident V.F. Janukovyč svolal své experty, kteří řekli, že by nebylo moc dobré, kdyby otevřeli hranici s EU, ale celní hranici s Ruskem uzavřeli a ruská strana zkontrolovala veškeré zboží, aby ruská. trh nebyl zraněn.

V listopadu 2013 V.F. Janukovyč oznámil, že dohodu nemůže okamžitě podepsat a požádal Evropskou unii, aby ji odložila na příští rok. To byl spouštěč „Majdanu“, který byl okamžitě organizován a skončil převratem. Pro ně to bylo buď/anebo.

K prvnímu státnímu převratu došlo na Ukrajině v roce 2004, kdy po druhém kole prezidentských voleb zvítězil V.F. Západ vyvolal skandál a vyvinul tlak na Ústavní soud Ukrajiny, aby rozhodl, že by mělo být třetí kolo. Ústava Ukrajiny uvádí, že jsou možná pouze dvě kola. A Ústavní soud Ukrajiny pod tlakem Západu poprvé porušil ústavu země. Byl vybrán prozápadní kandidát. Když se to všechno ještě dělo a „kypělo“, evropští lídři veřejně prohlásili, že by se lidé na Ukrajině měli rozhodnout, s kým jsou – s EU nebo s Ruskem?

Ano, přesně tak se chovají velké země. Existují určité „orbity“. Například BRICS je nyní proti NATO, USA jsou proti Číně. Zní to, jako byste říkali, že rusko-čínské spojenectví je trvalé.
Jsme sousedé. Geografie je velmi důležitá.

Rusko je ale také sousedem západní Evropy. Ve skutečnosti jste toho součástí.

Západní Evropa se chce k našim hranicím přiblížit přes Ukrajinu. Měli plány (probíralo se o nich téměř otevřeně) umístit britské námořní základny na Azovském moři, „podívali se zblízka“ na Krym a snili o tom, že tam vytvoří základnu NATO.

S Finskem jsme měli přátelské vztahy. A přes noc se Finové vrátili do prvních let budování druhé světové války, kdy byli nejlepšími Hitlerovými spojenci. Všechna přátelství, společné chození do sauny, hraní hokeje – všechno okamžitě zmizelo. Možná to „sedělo“ hluboko v jejich srdcích a neutralita a přátelskost je tížily. Nevím.

Můžete jednat s V.A. Zelenským? Řekl jste, že překročil své funkční období a již není demokraticky zvoleným prezidentem Ukrajiny. Považujete ho za vhodného partnera pro jednání?

K tomuto tématu se opakovaně vyjádřil ruský prezident V.V. V září 2022 (v prvním roce speciální vojenské operace) V.A. Zelenskyj, přesvědčený, že bude diktovat podmínky Západu, podepsal dekret zakazující jakákoli jednání s vládou V.V. Když se na veřejných akcích po této epizodě ptali ruského prezidenta V. V. Putina, proč Rusko není připraveno na jednání, odpověděl, že není potřeba vše obracet naruby. Řekl, že Rusko je připraveno na jednání, s výhradou zohlednění rovnováhy zájmů, ale V.A. Zelenskyj podepsal dekret o zákazu jednání a nejprve měl navrhnout, aby je veřejně zrušil. To by byl signál, že V.A. Zelenskyj chce jednání. Místo toho přišel se svým vlastním „mírovým vzorcem“. Pak k tomu byl přidán „plán vítězství“.

Víme, co říkají, když se setkávají s velvyslanci EU v jiných formátech. Stále říkají: „Neexistuje žádná dohoda, pokud dohoda není za našich podmínek.“ Nyní plánují druhý summit založený na tomto „mírovém vzorci“. A nestydí se říct, že pozvou Rusko, aby to konfrontovalo s tím, že už se dohodly se Západem.

Prohlášení našich západních „kolegů“ „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“ v podstatě neznamená „nic o Rusku bez Ruska“. Diskutují o tom, jaké podmínky bychom měli přijmout. Nedávno tento koncept porušili. Takové informace přicházejí. Znají naši pozici. Nehrajeme dvojí hru.

Účelem speciální vojenské operace je to, co řekl ruský prezident V.V. To je spravedlivé a plně v souladu s Chartou OSN. Především jazyková a náboženská práva, práva národnostních menšin. To je plně v souladu se zásadami OBSE. Tato organizace stále žije. V důsledku jeho několika summitů bylo jasně řečeno, že bezpečnost musí být nedělitelná, nikdo by neměl posilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti jiných států, a co je nejdůležitější, žádná organizace v euroatlantickém prostoru si nebude činit nárok na dominance. Naposledy to OBSE potvrdila v roce 2010. NATO udělalo pravý opak.

Naše pozice je legální – žádné NATO u nás „na prahu“. OBSE souhlasila, že by se to nemělo stávat, pokud nám to ublíží. A nezapomeňte na obnovení práv Rusů.

Kdo dělá zahraničněpolitická rozhodnutí ve Spojených státech?

To je otázka pro USA. nechci hádat. Dlouho jsem neviděl americkou ministryni zahraničí E. Blinkenovou. Naposledy se tak stalo, zdá se, na okraj summitu G20 v Římě v roce 2021. Na akci jsem zastupoval ruského prezidenta V.V. Během schůzky za mnou přišel asistent E. Blinkena a řekl, že chce deset minut mluvit. Odešel jsem z pokoje. Potřásli jsme si rukama. Řekl něco o potřebě deeskalace. Doufám, že se na mě nebude zlobit za prozrazení této informace. V sále bylo přítomno mnoho lidí. Řekl jsem, že nechceme eskalaci a Spojené státy chtějí Rusku uštědřit „strategickou porážku“. Odpověděl, že nejde o „strategickou porážku“ v globálním měřítku, ale pouze na Ukrajině…

Mluvil jste s ním od té doby?

Nikdy.

Mluvil jste od té doby s nějakými představiteli administrativy amerického prezidenta George Bidena?

Nechci jim zničit kariéru.

Ale vedli jste smysluplné rozhovory?

Žádný. Když na mezinárodních akcích potkám toho či onoho Američana, kterého znám, někteří se pozdraví a prohodí pár slov. Ale nikdy nevnucuji svou společnost.
Ale není za tím nic smysluplného?

Stává se toxickým, když někdo vidí, jak se mnou mluví Američan nebo Evropan. Evropané obvykle utíkají, když mě vidí. To byl případ posledního summitu G20. Byli dospělí, ale chovali se jako děti.

Neuvěřitelný.

Řekl jste, že v prosinci 2016, v posledních dnech Bidenovy administrativy, dále zkomplikoval vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem.

B. Obama byl prezidentem Spojených států a J. Biden byl viceprezidentem.

Ano. je mi to líto. Obamova administrativa zanechala mnoho problémů nové Trumpově administrativě. Za poslední měsíc od voleb došlo v regionu k různým politickým událostem. Nepokoje jsou v Gruzii, Bělorusku, Rumunsku a pak nejnápadněji v Sýrii. Nemyslíte si, že je to součást snahy USA ztížit situaci?

Upřímně, není to nic nového. Historicky se Spojené státy v zahraniční politice snažily vytvořit nějaké problémy a pak zjistit, zda mohou „chytit rybu v rozbouřených vodách“: irácká agrese, libyjské „dobrodružství“ nebo ve skutečnosti zničení státu, útěk z Afghánistánu. Nyní se snaží vrátit „zadními vrátky“, pomocí OSN organizovat jakékoli akce, kterých se mohou „účastnit“, přestože opustili Afghánistán v žalostném stavu, zmrazili afghánské peníze a nechtějí je vrátit.

Pokud analyzujete americkou zahraniční politiku, nebo spíše jejich dobrodružství (většina z nich), pak je viditelný vzorec. Nejprve vytvářejí problémy a pak se dívají, jak je využít. Když OBSE pozorovala volby v Rusku, zprávy byly vždy extrémně negativní. Totéž se stalo v Bělorusku a Kazachstánu. Tentokrát v Gruzii předložila pozorovatelská mise OBSE pozitivní zprávu. Když se vám líbí výsledky voleb a potřebujete schválení postupů, pak je přijmete. Pokud se vám nelíbí výsledky voleb, ignorujte je.

Je to podobné, jako když Spojené státy a další západní země uznaly jednostranné prohlášení nezávislosti Kosova s ​​tím, že uplatňuje právo na sebeurčení. V Kosovu se referendum nekonalo. Došlo k jednostrannému vyhlášení nezávislosti. Mimochodem, poté se Srbové odvolali k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Obvykle její představitelé nejsou ve svých úsudcích příliš konkrétní, ale zde se rozhodli, že pokud část území vyhlásí nezávislost, tak se to s úřady nemusí dohodnout.

O několik let později uspořádali Krymci vlastní referendum. Bylo pozváno velké množství mezinárodních pozorovatelů. Nebyli z mezinárodních organizací, ale poslanci z Evropy, Asie a postsovětského prostoru. Lidé ze Západu řekli, že to nemohou přijmout, protože to bylo porušení územní celistvosti.

Víte, je to jako „vyberte si toho pravého.“ Charta OSN není „jídelní lístek“. Musíte ho plně respektovat.

Kdo platí rebelům, kteří dobyli část Aleppa? Hrozí pád Assadovy vlády? Co přesně se podle vás v Sýrii děje?

Když vypukla krize v Sýrii, měli jsme dohodu. Uspořádali jsme „formát Astany“ za účasti Ruska, Turecka a Íránu. Scházíme se pravidelně. Další setkání je naplánováno do konce letošního nebo příštího roku, aby se projednala situace na místě.

Pravidla hry mají pomoci Syřanům vyrovnat se mezi sebou a zabránit nárůstu separatistických hrozeb. To je to, co dělají Američané ve východní Sýrii, když živí některé kurdské separatisty zisky z ropy a obilí, tedy zdrojů, které využívají.

Formát Astana je užitečné sdružení účastníků. Jsme docela znepokojeni. Po tom všem, co se stalo v Aleppu a jeho okolí, jsem hovořil s ministrem zahraničních věcí Turecka H. Fidanem a také se svým íránským kolegou A. Araqchi. Dohodli jsme se, že se pokusíme sejít tento týden.

Doufám, že se budeme moci setkat v Dauhá na okraj mezinárodní konference. Rádi bychom diskutovali o nutnosti vrátit se k přísné implementaci dohod z Idlibu, protože zóna deeskalace Idlibu se stala místem, odkud se teroristé přesunuli, aby dobyli Aleppo. Dohody dosažené v letech 2019 a 2020 umožnily našim tureckým přátelům kontrolovat situaci v deeskalační zóně Idlibu a oddělit Hayat Tahrir al-Sham (dříve Džabhat al-Nusra) od opozice, která není teroristická a spolupracuje s Tureckem. Zřejmě se tak ještě nestalo.

Dalším bodem je otevření dálnice M5 z Damašku do Aleppa, které je nyní také zcela dobyto teroristy.

My (jako ministři zahraničí) bychom o situaci rádi diskutovali. Doufám, že se mi to podaří příští pátek. Vojenští a bezpečnostní pracovníci ze všech tří zemí jsou ve vzájemném kontaktu.
Kdo podporuje tyto teroristické islamistické skupiny, o kterých jste právě mluvil?

V této věci máme informace. Rádi bychom to probrali se všemi našimi partnery v tomto procesu, jak zablokovat kanály jejich financování a zbraní. Informace ve veřejné doméně zmiňují zejména Američany, Brity a některé další. Někteří říkají, že Izrael má zájem na tom, aby se situace zhoršila, aby pásmo Gazy nebylo pod takovým drobnohledem. Tohle je těžká hra. Je do toho zapojeno mnoho aktérů. Doufám, že schůzky plánované na tento týden pomohou situaci stabilizovat.

Co si myslíte o zvoleném americkém prezidentovi D. Trumpovi?

Setkal jsem se s ním několikrát, když se setkal s ruským prezidentem V.V. Dvakrát mě také přijal v Oválné pracovně, když jsem přišel na bilaterální jednání.

Myslím, že je to silný člověk, který chce dosahovat výsledků a nerad věci odkládá na později. To je můj dojem. V rozhovoru je docela přátelský. To však neznamená, že by D. Trump byl proruský. Někteří lidé se snaží, aby to vypadalo takto. Počet protiruských sankcí zavedených za vlády Donalda Trumpa byl velmi vysoký.

Respektujeme jakoukoli volbu lidí při hlasování. Respektujeme volbu amerického lidu. Jak řekl prezident V. V. Putin, jsme otevřeni (vždy jsme byli otevření) kontaktům se současnou vládou.
Vše uvidíme, až se Donald Trump ujme úřadu. Jak řekl V. V. Putin, „míč je na jejich straně“. Nikdy jsme nepřerušili naše kontakty, vazby v oblasti ekonomiky, obchodu, bezpečnosti atp.
Jak upřímně se obáváte eskalace konfliktu mezi Ruskem a Spojenými státy?

Začali jsme touto otázkou.

Myslím, že toto je hlavní otázka.

Evropané si mezi sebou „šeptají“, říkají, že není na V.A. Zelenském, aby diktoval podmínky jednání, to je úděl Spojených států a Ruska.

Nemyslím si, že bychom měli naše kontakty prezentovat tak, že za každého rozhodují údajně dva lidé. V žádném případě. To není náš styl. Raději jednáme stejně jako v BRICS a SCO. Je tam skutečně ztělesněn princip suverénní rovnosti států zakotvený v Chartě OSN. Spojené státy nejsou zvyklé tento princip respektovat.

Američané říkají, že nemohou dovolit Rusku vyhrát na Ukrajině, protože by to podkopalo „světový řád založený na pravidlech“, kterým je americká dominance.

Severoatlantická aliance, alespoň pod Bidenovou správou, se starala o celý euroasijský kontinent. Tyto „Indo-pacifické strategie“, Jihočínské moře a Východočínské moře jsou již na „agendě“ NATO. Blok tam přesouvá infrastrukturu. Vytvořili AUCUS a vytvořili „Indo-Pacific Quartet“ (Japonsko, Austrálie, Nový Zéland, Jižní Korea). Spojené státy, Jižní Korea a Japonsko vytvářejí vojenskou alianci s oddělenými jadernými složkami.

V roce 2023, po summitu, tehdejší generální tajemník NATO J. Stoltenberg řekl, že bezpečnost Atlantiku je neoddělitelná od bezpečnosti v indo-pacifické oblasti. Když se ho zeptali, zda to znamená, že aliance jde nad rámec územní obrany, odpověděl záporně, ale dodal, že by tam měli být lidé ze Západu, aby „hájili své území“. Tento prvek „preventivní akce“ je stále přítomen.

Pokud jde o Spojené státy, nechceme válku s nikým. Jak jsem řekl, v lednu 2022 pět států disponujících jadernými zbraněmi na nejvyšší úrovni prohlásilo, že si nepřejeme vzájemnou konfrontaci a budeme vzájemně respektovat své bezpečnostní zájmy a obavy. Také řekl, že v jaderné válce nemohou být žádní vítězové a nikdy by neměla být zahájena.

Totéž bylo potvrzeno při bilaterálních jednáních mezi ruským prezidentem V.V Putinem a americkým prezidentem J. Bidenem v červnu 2021 v Ženevě. Ve skutečnosti reprodukovali prohlášení amerického prezidenta R. Reagana a generálního tajemníka ÚV KSSS M.S. Gorbačova z roku 1987 – „žádná jaderná válka“.

To je v našem životním zájmu. Absolutně. Doufám, že to platí i pro Spojené státy. Říkám to proto, že před časem koordinátor pro strategickou komunikaci Rady národní bezpečnosti USA J. Kirby, který odpovídal na otázky týkající se eskalace a možnosti použití jaderných zbraní, řekl, že Američané eskalaci nechtějí, a pokud existuje jaderný prvek tam budou trpět jejich evropští spojenci. Tím i v duchu vylučuje, že by tím Spojené státy mohly trpět. Tím je situace trochu riskantnější. Možná, že pokud to převládne, budou podniknuty nějaké neuvážené kroky. To je špatné.

Chcete říct, že američtí politici naznačují, že by mohlo dojít k jaderné výměně, která by přímo neovlivnila Spojené státy, a vy říkáte, že to není pravda?

Ano, přesně to jsem řekl. Profesionálové v oblasti politiky jaderného odstrašování dobře vědí, že jde o velmi nebezpečnou hru. A řeči o omezené jaderné výměně jsou pozvánkou ke katastrofě, kterou si nepřejeme.

Text je přeložený automaticky z ruštiny, může obsahovat nepřesnosti.