29.12.2023

Veřejná žaloba na hlavní viníky etického a morálního rozkladu České republiky.

Politika, Společnost, Úvahy Jana Černochová, Jindřich Rajchl, Pavel Novotný, Petr Fiala, právo, Vít Rakušan, žaloba

Týden po tragické události na FF UK, kdy jsem měl čas se s určitým odstupem zamyslet nejen nad tímto ohavným činem, ale i nad celospolečenskou situací v naší zemi, jsem dospěl k rozhodnutí jasně a konkrétně pojmenovat osoby, jež považuji za hlavní viníky etické a morální dezintegrace České republiky, která vyústila v dramatický nárůst nesnášenlivosti, hrubosti a výhrůžek použití násilí zejména na sociálních sítích. Zlo plodí jen zlo. Nikdy to nebude jinak.

Bohužel tuto žalobu nelze podat k soudu. Proto ji podávám vám. Abyste ji posoudili, zvážili a vyřkli verdikt. Abyste rozhodli, zda je takové jednání v pořádku, nebo jste jej odsoudili, uznali pachatele vinnými a udělit jim trest v podobě jejich nevolby, a tedy faktického odchodu z politického a veřejného života.

VEŘEJNÁ ŽALOBA!

Viním Víta Rakušana za to, že vyvěšením banneru zobrazujícím prezidenta Ruské federace v pytli na mrtvoly vnesl do společnosti názor, že usmrcení člověka, jehož považuje za nepřítele, je legitimním krokem hodným obdivu. Viním jej též za to, že zakládá specializované policejní týmy pro tzv. boj s dezinformacemi, jejichž účelem je monitorovat verbální projevy názorových oponentů, jež však nezpůsobily sebemenší újmu na životě či zdraví jiných osob, zatímco skutečnost, že si někdo nakoupil celý arsenál střelných zbraní zůstalo zcela bez povšimnutí. Vít Rakušan se evidentně soustředí na kriminalizaci v podstatě neškodných verbálních projevů na sociálních sítích namísto prevence skutečně závadného chování psychicky narušených osob.

Viním Janu Černochovou za její opakovanou narcisistní egomaniackou propagaci útočných palebných zbraní. Policie po útoku opakovaně vyzývala, aby média nezveřejňovala fotografie střelce z FFUK, protože existuje nemalá pravděpodobnost, že by se jej někdo mohl snažit napodobit. V této souvislosti je logicky nutné se ptát, jakým vzorem je pro dospívající mládež ministryně obrany opakovaně se prezentující fotografiemi adorujícími střelné zbraně. Viním Janu Černochovou za to, že vyjádřila nelítost nad teroristickým útokem na ruskou novinářku Darju Duginovou v srpnu 2022. Kdokoliv, kdo tvrdě neodsoudí usmrcení civilisty jen proto, že zastává názory, jež nám nekonvenují nebo je považujeme dokonce za zavrženíhodné, fakticky legitimizuje použití násilí či dokonce usmrcení názorového nepřítele, jakožto akceptovatelný prostředek v rámci “páchání dobra”. Dodávám, že většina lidí, která se jala chopit zbraně, je přesvědčena, že svým konáním páchá dobro.

Viním Petra Fialu za to, že se snažil našim občanům za účelem svého vlastního politického prospěchu vložit do mysli, že se nacházíme ve válce. Taková slova pronesená z úst předsedy vlády mají obrovský dopad na celospolečenské vnímání dění v naší zemi a probouzejí v lidech ty nejnižší pudy. Viním jej též za to, že nechal zveřejnit fotografii, kde se se samolibým úsměvem prohrabuje hromadou nábojnic. Takové jednání nesvědčí o vnímání dalšího vedení války na Ukrajině jako nutného zla, nýbrž jako oslava zabíjení a smrti.

Viním Tomáše Zdechovského za jeho neustále na odiv vystavované militantní pózy, jimiž si přihlouple kompenzuje frustraci z vlastní zbabělosti, a za veřejně projevenou radost nad šikanou a bitím svého názorového oponenta Matouše Bulíře.

Viním Pavla Novotného za šíření absolutní nenávisti v rámci téměř každého jeho veřejného projevu. Tak jako kdysi uštval Ivetu Bartošovou, se nyní snaží udělat morální dno z celé naší společnosti.

A viním všechny ostatní, kteří se k tomuto štvavému, nenávistnému přístupu adorujícímu násilí, zbraně a válku jako něco, co máme nejen akceptovat jako nezbytné zlo, nýbrž oslavovat coby legitimní způsob prosazování „vyššího dobra“. Tento přístup je neskutečně krátkozraký a vždy se nutně obrátí proti celé společnosti, neboť vždy vyústí v její absolutní zhrubnutí a v odstranění jakýchkoli hranic slušnosti, etiky a humanity.

Jednoduše řečeno dojde vytvoření atmosféry, kdy ten, kdo je přesvědčen o správnosti svého poslání, je oprávněn k jeho prosazení použít jakékoli metody.

Bohužel tuto žalobu nelze podat k soudu. Proto ji podávám vám. Abyste ji posoudili, zvážili a vyřkli verdikt. Abyste rozhodli, zda je takové jednání v pořádku, nebo jste jej odsoudili, uznali pachatele vinnými a udělit jim trest v podobě jejich nevolby, a tedy faktického odchodu z politického a veřejného života.

Jen vy máte možnost a příležitost tento rozsudek vynést a dát jasně najevo, že takovou Českou republiku prostě a jednoduše nechcete.

Zlo plodí jen zlo. Nikdy to nebude jinak.

A já jsem přesvědčen, že je nejvyšší čas, aby se naše země vrátila k toleranci, empatii, dobru a lásce.

P.S.: Jedná se o můj subjektivní názor a plně respektuji, že se mnou můžete nesouhlasit a mít názor odlišný. To je zcela v pořádku. Já svůj postoj nikdy nehodlám prosazovat silou, vulgaritou či násilím. Od toho jsou tady jiní. [zdroj]

Jindřich Rajchl našel odvahu veřejně pojmenovat viníky, kteří stojí za vytvořením válečné atmosféry nenávisti a hledání nepřítele.

Naprosté lidské dno.

Četl jsem už asi tisíc různých komentářů a a reakcí na včerejší tragickou událost.

Oslavné, kritické, rádoby zasvěcené, soucitné.

Domnívám se, že na detailní rozbory příčin je v dnešní den ještě příliš brzy. Emoce jsou přirozeně rozjitřené a já osobně myslím především na rodiny obětí, jež musí zažívat ve svých srdcích nepředstavitelnou bolest. Ostatně k popisu těchto pocitů se ještě dovolím vrátit v pondělí ve svém vánočním poselství.

Nicméně nemohu se nepozastavit nad tím, že největší míru kritiky schytává za svůj názor pan poslanec Juchelka a nikoliv řeporyjský frustrát Pavel Novotný, za jeho neskutečně odporné vyjádření, kterým se dostal i pod svou obvyklou úroveň morálního odpadu.

Nechám teď stranou, že se přiznal ke spáchání trestného činu Nedovolen ozbrojování (§279 tr. zákoníku), to doufám bude řešit namísto mě policie (mimochodem už jen z tohoto důvodu by žádný „zbroják „dostat neměl).

Co ale považuji za klíčové, je fakt, že právě nenávistné komentáře morálně pokřivených jedinců jeho typu („Češi by potřebovali válku, vytáhnout ven a podřezat ženy a děti„, či Palestinci jsou regulérní opice – vybombardovat“), případně oslava násilí a zabíjení jako legitimního prostředku prosazování vůle těch, co „páchají dobro“ (např. oslavování atentátu na ruskou novinářku Darju Duginovou), jsou přesně ta polínka přikládaná pod kotel, jenž rozpaluje vášně a podněcuje ve společnosti stupňování agrese a nenávisti.

Považuji za skutečně nechutné, pokud člověk, jenž patří mezi hlavní iniciátory této celospolečenské atmosféry, publikoval následně naprosto cynický komentář, jenž je hluboce necitlivý zejména vůči rodinám obětí včerejší tragédie. Napsat ve včerejší den, že u nás lidé při takových útocích „prakticky nikdy neumírají“, je za mě ukázka absolutní ztráty jakékoliv empatie vůči pozůstalým, jakož i sebereflexe ve vztahu k vlastním nenávistným výrokům.

Naprosté lidské dno.

A pak bych se chtěl zastavit ještě u jednoho jeho tvrzení – pokud Pavel Novotný říká, že v USA je to běžné a že bychom si vlastně měli zvyknout, že se jedná o určitou daň za to, že patříme na západ, tak k tomu říkám zcela kategoricky toto:

Ne, rozhodně si na to zvykat nehodlám a nedokážu cynicky konstatovat, že je to prostě statistika.

Už dva roky hovořím o tom, že nechat se inspirovat upadající morálkou a mravností v USA je fatální chybou. Že je nezbytné kromě ekonomické obnovy naší země pracovat stejně intenzivně na obnově mravní a morální.

Takže hluboce nesouhlasím, že s tím nelze nic dělat. Lze, ale musí se pojmenovat skutečné příčiny a nikoliv shazovat tyto případy na zbraně a zneužívat je k zavádění ještě vyšší míry špehování každého, kdo má jakýkoliv nesystémový názor.

To by byla pouze cesta do světa všeobjímajícího strachu, která končí v pekle.

My rozhodně nebudeme nabízet laciná jednoduchá řešení, nýbrž ta méně populární, která budou vyžadovat mnohem víc práce.

Musíme se totiž pokusit změnit celkové paradigma v naší společnosti, která považuje šíření nenávisti, kontrolování všeho a všech a adoraci násilí jakožto legitimního prostředku prosazování „toho jediného správného názoru“ za zcela přirozený postoj.

Pokud to nedokážeme, tak se skutečně plně začleníme na morálně upadající Západ, kde jsou tyto tragédie už v podstatě akceptované jako součást takzvaného pokroku a moderní doby.

A to je něco, čeho se opravdu dožít nechci. [zdroj]

Porušování pravidel při vyvěšování černého praporu.

Nebylo možné odstranit českou vlajku; černý prapor měl vlát vpravo, česká vlajka vlevo.

“Je-li na budově jen jeden držák, vyvěsí se místo státní vlajky černý prapor. Jsou-li na budově DVA držáky, vyvěsí se státní vlajka NALEVO při čelním pohledu na budovu a černý prapor NAPRAVO….” (Citace z webu MV ČR).

Státní vlajka tedy musí být vždy na nejčestnějším místě. Neexistuje tedy situace, aby tam česká vlajka v případě dvou držáků vůbec nebyla (!!!). Zde naši vlajku ale zcela odstranili. Česká vlajka přitom měla zůstat nalevo, a černá smuteční vlajka měla vlát napravo, vedle naší státní. Realizace na této fotografii je tedy nejen porušením daných pravidel, ale především nepochopitelným popřením národní hrdosti, navíc v tak smutných souvislostech. Při vyvěšování by nikdy neměla být upřednostněna vlajka cizí země před vlajkou státní.

Vysvětlení, že došlo “pouze” k nahrazení vlajky české černým praporem, protože nemohou být oba na stejném stožáru (jak se o to někde snaží), tedy v žádném případě neobstojí. Toto je jednoznačná chyba v neprospěch české vlajky jako státního symbolu.

A nejen to. Dále se k užívání české vlajky uvádí: “Státní vlajku vyvěšují oprávněné osoby ….. na budovách, v nichž sídlí, při příležitosti státních svátků a při příležitostech celostátního významu, zejména v den smutku nebo v den státního smutku, vyhlášených vládou.”

Den státního smutku se uvádí výslovně jako příležitost celostátního významu. Není co dodat. [zdroj]

Disclaimer: Nedávná tragédie FF UK poznamenala celou společnost a následky si poneseme i do budoucna. Nespokojený neměl v úmyslu se k tématu vyjadřovat, veřejná žaloba Jindřicha Rajchla jde nad rámec události.