Země s největší hustotou státních vlajek na světě
Jak vypadá konec billboardů u dálnic na český způsob, ukazuje situace na konci srpna. Od 1. září měly zmizet všechny billboardy resp. reklamní nosiče umístěné u dálnic a silnic I. třídy. Nechme teď stranou důvody, které ke vzniku zákona č. 196/2012 Sb. vedly. Faktem je, že byl schválený v roce 2012 s odloženou účinností od 1.9.2017. Jinými slovy měl každý zainteresovaný pět let na to, aby se na novou situaci připravil, a stejných pěl let měl i na to, aby se jí případně snažil změnit. Například ústavní stížností, která byla podaná až 21.08.2017. Proč se z nás tedy tak náhle stali vlastenci s největší hustotou vlajek na světě?
Billboardy u českých dálnic byly přelepeny stáními vlajkami. (foto: ceskatelevize.cz)
Svaz provozovatelů venkovní reklamy (SPVR) na to má prostřednictvím svého prezidenta Marka Pavlase zajímavou odpověď. Přelepením ploch nekomerčním sdělením přestává být z billboardu reklamní nosič. Takového billboardu se tedy netýká zákonná povinnost odstranění, SPVR si na to nechal dokonce zpracovat právní posudek. Marek Pavlas je zároveň šéf skupiny BigMedia, která má díky společnosti BigBoard a přidružených akzent, Czech Outdoor a RailReklam víc než padesátiprocentní podíl na trhu. V jeho podání navíc nabírá vlajková iniciativa opravdu vlastenecký rozměr, protože nám tím SPVR vlastně šetří peníze, které bychom museli platit jako náhradu v případě neoprávněného odstranění billboardů. Dokonalý Kocourkov.
Rozumně vypadá argument, že pravidla se nemají měnit uprostřed bitvy, ale až po jejím konci. Reklamní společnosti nabízející billboardy mají platná povolení na delší dobu než do 1.9.2017, často i na dobu neurčitou. Navíc jsou ve hře i uzavřené dlouhodobé nájemní smlouvy. Nic proti. Bylo by fajn dodat, že každá dobrá smlouva ošetřuje zásah vyšší moci. A o změně pravidel za pochodu by mohli dlouze vyprávět čeští hospodští se zákazem kouření. Nebo se můžeme vždycky všichni na nějaké (špatné) zákony vykašlat.
