26.10.2024

Ženy vakcinované proti covidu mají nižší úhrnnou plodnost než nevakcinované ženy.

Společnost covid, porodnost, Roman Kovařík, statistika, ÚZIS, vakcína

Jak se vyvíjela porodnost mezi lety 2021 a 2023 ve skupině očkovaných žen? Kolik žen, které přijaly nějakou dávku vakcíny proti covidu o devět měsíců později porodilo? Proč mají vakcinované ženy nižší úhrnnou plodnost než nevakcinované ženy a navíc se jim snižuje dramaticky rychleji než nevakcinovaným ženám? Už víme, že to má příčinnou souvislost s očkováním proti covidu, a pokles narozených dětí se nezastavuje.

Počty narozených dětí jsou nižší než v pesimistickém scénáři populačního vývoje ČSÚ.

Zatímco budete přemýšlet, proč se mezi roky 2022 a 2023 snížil počet žen ve věkové kategorii 18 až 39 let let, které porodily živé dítě a kdykoliv před porodem přijaly dávku vakcíny proti covidu 19 z počtu 43 473 v roce 2022 na počet 36 326, což je přesně

👉💉 pokles o 16,44 % u očkovaných žen,

já se pokusím z odpovědi ÚZIS pochopit a formulovat, proč jsme se s výsledky této zajímavé analýzy vypracované ÚZISem 10.07.2024 mohli seznámit až více než 3 měsíce po té, co jí žadateli v červenci 2024 poskytl.

Také se můžete zamyslet nad tím, proč ve skupině neočkovaných žen stejného věku poklesla porodnost za stejné období z počtu 49 995 v roce 2022 na 48 199 v roce 2023, což

👉 odpovídá poklesu 3,6 % u neočkovaných žen.

Děkujeme nejmenovanému insiderovi z řad příznivců Iniciativy Sníh, že nás na existenci této analýzy ÚZISu upozornil.

Pro uvedení kontextu si dovolím doplnit, že očkované ženy tvoří 2/3 populace žen ve fertilním věku a jejich (mnou) odhadovaná úhrnná plodnost se od zahájení vakcinace proti covidu 19 propadla dokonce někam pod 1,0. V roce 2023 byla celková úhrnná plodnost 1,45.

Vakcinované ženy mají nižší úhrnnou plodnost než nevakcinované ženy a navíc se jim snižuje dramaticky rychleji než nevakcinovaným ženám.

Kdy a kde se to zastaví? [zdroj]

Ve druhé polovině října si možná budeme moci udělat představu o tom, jak se vyvíjela mezi lety 2021 a 2023 porodnost ve skupině očkovaných žen (kde za očkovanou ženu považujme ženu, která přijala libovolnou dávku vakcíny proti covidu 19.

Zároveň si možná budeme moci udělat představu o tom, kolik žen z ročníku 1992, které přijaly v červnu 2021 nějakou dávku vakcíny proti covidu 19 o devět měsíců později porodilo.

Vakcinace proti covidu byla fertilním a již dokonce i těhotným ženám demagogicky doporučována jako řešení pro předcházení nebezpečí, které cirkulace viru SARS CoV 2 pro populaci fertilních žen údajně představoval. Panoval na tom mainstreamový vědecký konsenzus.

Panoval vědecký konsenzus, pro který zcela chyběla data.

Pojďme si tedy data prohlédnou a pojďme na nich demonstrovat jak moc zasáhla cirkulace viru SARS CoV 2 do plodnosti žen v Česku.

Mezi roky nebyla populace fertilních žen konfrontována s cirkulací viru SARS CoV 2.

Ročně se rodilo více než 110 tisíc dětí.

V roce 2020 kdy začal v populaci virus cirkulovat, byla opakovaně uplatněna restriktivní opatření na populační úrovni nedošlo k žádnému významnému vychýlení počtu narozených dětí oproti předcovidovému období.

V roce 2021, kdy pokračovalo plošné promořování populace došlo dokonce k nárůstu počtu narozených dětí oproti roku 2020, takže ani cirkulace viru ani protipandemická opatření neměla na počet narozených dětí v tom roce vliv.

Jenže v roce 2021 převážnou většinu dětí porodily neočkované ženy.

Menšinu dětí porodily ženy očkované v těhotenství – těhotné ženy hromadně nevyslyšely výzvy českých odborných společností, které od června 2021 vehementně přesvědčovaly těhotné ženy, aby sáhly k vakcinaci – nestalo se.

A naprosto zanedbatelné množství dětí se narodilo ženám očkovaným před otěhotněním. To je logické, protože do konce března 2021 byla naočkována minorita fertilních žen.

V roce 2022 došlo k poklesu počtu narozených dětí k hranici 100 tisíc.

Na konci roku 2021 byly naočkovány dvě třetiny fertilních žen, tyto ženy dostaly v roce 2021 možnost otěhotnět stejně, jako tomu bylo v letech předchozích, tedy těch předpandemických, tak i těch pandemických.

A zatímco na třetinu fertilních žen (18 – 39 let), které si zachovaly status neočkovaná v roce 2022 připadlo 60 % narozených dětí, na dvě třetiny žen se statusem očkovaná, které nebyly vakcinovány jako těhotné, připadlo 40 % narozených dětí.

Tato data v podstatě nabídla dva druhy hypotéz.

Jednou hypotézou je to, že vakcinace zasahuje do plodnosti žen, druhou hypotézou je to, že vakcinace do plodnosti žen nezasahuje a podporodnost ve skupině očkovaných žen nemá s vakcinací proti covidu 19 nic společného a je způsobena jinými vlivy.

Vliv cirkulace viru dostatečně vyvracím na datech výše.

Neočkované před pandemií, v pandemii i v době plošné vakcinační kampaně až do roku 2022 rodily stále stejně frekventně bez ohledu na to, zda tu virus SARS CoV 2 cirkuloval či nikoliv, zda proti jejich běžnému způsobu života byla uplatňována protipandemická opatření, či nikoliv nebo zda jejich vrstevnice vyslyšely alarmistických výzev k vakcinaci proti onemocnění covid 19, protože podle vědeckého konsenzu údajně nakažení virem negativně ovlivňuje početí a těhotenství.

Jenomže neovlivňuje a data ČSÚ to nezvratně dokazují. [zdroj]

Korelace a kauzalita.

V klinické studii účinnosti vakcíny Comirnaty byla jedné části lidí podána modRNA vakcína proti covidu 19 a druhé části lidí placebo, tedy ti nedostali žádnou vakcínu.

A sledoval se počet příznakových infekcí v průběhu vytyčeného období.

Pak se porovnaly počty infekcí a bylo konstatováno, že nižší počet infekcí u lidí s podanou vakcínou kauzálně koresponduje s podáním té vakcíny. Ne, že je tam vztah korelační, ale kauzální.

A nikdo z vakcinačních roztleskávačů to nerozporuje.

Vezmete si prášek proti bolení hlavy a protože v kontrolované studii před vámi dostatečný počet lidí po spolknutí toho prášku přestala bolet hlava, oproti lidem, co spolkli slisovaný škrob, má se za to, že ústup bolesti hlavy je kauzálně spojen s příjmem toho léku.

V roce 2021 byly modRNA Comirnaty a Spikevax (94,5 %) a ostatní proticovidové vakcíny (5,5 %) podány v Česku ženám ve věku 18 až 39 let.

Jedna skupina žen vakcíny obdržela a druhá skupina žen vakcíny neobdržela.

Podrobnějším zkoumáním dat vyšlo najevo, že k nejméně porodům došlo u skupiny žen, které přijaly dávku vakcíny proti covidu 19 přesně za devět měsíců po tom podání.

👉 Nejméně porodů bylo u očkovaných žen přesně za devět měsíců po podání modRNA vakcíny.

Nezamýšlené negativní vedlejší účinky mod RNA vakcín na pohlavní cyklus ženy prozatím nebyly spolehlivě vyloučeny, k únoru 2022 SÚKL evidoval 569 podezření na potíže s pohlavním cyklem v souvislosti s podáním vakcíny, což je vzhledem k předpokládané 95 % podhlášenosti číslo poměrně závažné.

Takže očkované ženy samy uvádějí, že mají podezření na negativní ovlivnění svého pohlavního cyklu podanou vakcínou.

A očkované ženy vykazují nejnižší porodnost přesně 9 měsíců po podání dávky vakcíny proti covidu 19, tedy od doby, kdy mohlo podání vakcíny negativně ovlivnit jejich pohlavní cyklus včetně ovulace a nidace oplozeného vajíčka.

Ke skupině žen, které v daném měsíci přijaly dávku proticovidové vakcíny máme dvě placebové skupiny. Jedna nebyla nikdy proti covidu očkovaná a druhá byla proti covidu očkovaná, ale déle než před devíti měsíci. Ke skupině neočkovaných žen můžeme mít výhrady, že nejde o randomizovanou skupinu, což uznávám. Ale skupina očkovaných žen, je ta samá skupina očkovaných žen, jen sledovaná déle než devátý měsíc po obdržení dávky vakcíny, takže je stoprocentně randomizovaná a důkladnější randomizace není už ani teoreticky možná.

Přesto tato skupina žen v roce 2022 nezaznamenala horší výsledek porodnosti než přesně devět měsíců po jejich vakcinaci.

To je kauzalita to už není korelace. [zdroj]

Související: